Zobrazují se příspěvky se štítkemtři klíče (z bílýho kamení). Zobrazit všechny příspěvky
Zobrazují se příspěvky se štítkemtři klíče (z bílýho kamení). Zobrazit všechny příspěvky

pondělí 10. července 2017

Nad Havlem

Ulice Perlitová // čtenáž // opakované připomínání scény s trpaslíkem // balkonový večírek // nějaké ty soukromé ožíračky // k zvláštní směsi stresu a nudy se občas přidává destilované zoufalství // už nikdy spánek // ponořit se do už-ani-ne sebelítosti // časy, kdy je všem všechno jedno a nic je nezajímá. // vyšehradská čtvrť Výtoč. // opilecké sebedojetí a starý časy

čtvrtek 25. srpna 2016

“What number would you like? In your book, what’s midway between prude and slut?”

"Bylo v něm něco, co bych nazvala passager. Nebyla to přelétavost. Ale byl to muž s kufrem. Žil s ním. Snad nemohl žít s žádnou ženou. Žil se svým kufrem, jestli mi rozumíte."
-Theodore Wilden: Umřít někde jinde

středa 25. března 2015

Zweisamkeit im schwulen Alltag

Cesty po venkově. // Opět vnímá blížící se průšvihy přes mázdru neurčitého poklidu. A obvykle je to na místě, neboť se leccos samo vyhne či alespoň oddálí. Občas zvednout telefon, jakkoli v předtuše průseru, prostě není špatný. // Fáze studenejch keců potvrzena aneb festival bude ultrapunk. // Chlupy maj něco do sebe, usoudil i jako celoživotní přiznivce hladké kůže.// "Vzal si takovou pětadvacítku, víš, co klasika, blondýnka, úplně jasnej typ, ale ne taková ta vyžehlená - taková ta rozjetá, prostě pořádná kunda!"// Slovenština je erotický jazyk. // "V prosinci roku 1945 přiletěl jsem do Bělehradu. Většina oken byla rozbitá, mrazivý vichr mezi Dunajem a Sávou vymetal Teraziji, teplo jako málokde." // V březnu roku 2015 přiletěl jsem do Bělehradu. Většina oken byla rozbitá, mrazivý vichr mezi Dunajem a Sávou vymetal Teraziji, teplo jako málokde. // Psát si s kurvama // Magnát v oboru radničních novin. // Toto je jubilejní 300. příspěvek.

sobota 21. ledna 2012

Wir sind am Ruhleben

Při nočním čekání na výsledky primárek v Jižní Karolíně // Focení knírů a ohrožená kariéra i manželství některých donedávna úspěšných a solidích, dnes již kulturní úderkou na scestí svedených kolegů // nejlepší redakční sloupkař a další kultovní historky // ulitmátní, nepřekonatelný večírek roku: záviš´s anniversary // kniha roku - paulus hochgatterer: matratzenhaus// letos přicházej všechny zážitky už počátkem ledna: to zas teda bude rok // debata, rozkošná, lasicvní a o promiskuitě. málokdo tomu tak rozumí. // zas plány, zas touhy, a kupodivu spousta plněných. // decentní intrikanismy, zamžené pohledy do dáli minulosti.// Och. // a glatte haut, a někdy fakt není špatný se protáhnout. a nechat se. // a taky muzika - Rosenstolz: Wir sind am Leben; Cäthe: Ich muss gar nichts //

čtvrtek 23. června 2011

Na pozvání vycpavače zvířat

Krásně svobodný večer. Aneb kdyby nás teď viděl někdo z Národního.. četba jeho recenzí, hlasitá, pochvalná a nadšená, herci v jednom sklepním divadle, atd. jiné věci, co potěšily, nepřístojné chování žen a krásnější než láska mužů... opět ve fázi nadšení, takže na tom asi něco bude. díky, dámy, díky nímž jsem na to všechno mohl přijít.. ztrácení přátel tváří tvář vlastní nesentimentalitě v tomto oboru... bizarní tečkování a historky, které ani nemusí být vyprávěny... "dělej to jako šalda" a další přátelské rady(1).

úterý 26. dubna 2011

ani později, ani jinde

pulák kandiduje na děkana. "já bych mrdal jako lev, až by z píči tekla krev" - to bylo vyřezáno nožíkem na jedné palandě jedné chatky na jednom letním táboře. ale byly tam i jiný, pěkný věci, né jenom vyřezaný. válec píše pěkně, corwex píše pěkně (Es kam der Tag; zábavy se ujal Český Brod), dokonce i kořínek a zcr píšou pěkně. pěkně píše i ona dnes: Mladí lidé od dvaceti do čtyřiadvaceti let tvoří dvaatřicet procent všech alkoholiků. U jednadvaceti procent lidí je alkoholismus přidružen k duševní poruše, nejčastěji k poruše osobnosti. Devatenáct procent alkoholiků najdete mezi dobře zajištěnými, úspěšnými managery ve středním věku.Zdaleka ne všichni alkoholici pijí každý den. Člověk závislý na alkoholu může své "špičky" klidně proložit několika dny i týdny, kdy alkohol nepije téměř vůbec.
pěkně píšu i já. teďka každej den, když nepřijde kořínek nebo neusnu nebo mě nepřepadne ospalost z vodky.
Plukovník Petr Prassy, dr. Umyl Schody. Romány "Nasraný zkoksovaný lesby" a "Z huby sráč". Prostě normální pracovní den.

neděle 26. prosince 2010

Procikánský rasista Fendrych opět nezklamal.

Série vtipů typu "vyhrazené parkovací stání" již pohlavně zneužil neumětelský Wertheimer, pomyslel jsem si, vcházeje do hostince. Z nás tří byl nepochybně nejméně talentovaný, a jednoho dne se oběsil na klice svého dolnopočernického bytu, došlo mi, když jsem do hostince vešel. Usedaje v hostinci k dubovému stolu, pomyslel jsem si, že Wertheimer nejen naše vtipy sprostě zneužil, ale dokonce je také umrtvil, ano, dokonale je umrtvil. Neskonalou tupostí, skrz naskrz rakouskou, a ovšem také použitím československé látky, bezpochyby nekvalitní československé látky, pomyslel jsem si za dubovým stolem v hostinci, je definitivně a neodvolatelnlě zkazil, přímo poslal na smetiště dějin. Glenn, který z nás měl největší talent, napsal pouze sbírku aforismů, než zemřel tzv. přirozenou smrtí, pomyslel jsem si, zatímco jsem si k dubovému sotlu objednával tokajské. Ale Wertheimer, to byl duševní břídil.

pondělí 11. října 2010

Jako po probuzení ze sna

Tuhle se mi teda zdál bizarní sen o Liberci, ale o tom nejni řeč. A nebude řeč ani o tamtom, protože to je táááák pubertální. Jakože fakt. No a asi ani o taámhletom, protože to přepdokládá jen třo možnost a) byla to fáze. b) byl jsem slepý a fakt i to nedocházelo. c) věděl jsem to a nechtěl si to přiznat. ale proč by? ale není "á" alibism? A proč se tím voubec zabejvat?

Divadlo jako objekt, subjekt, projekt a fenomén, objetí, prostředí a společnost

neděle 1. srpna 2010

A vypravěč vše zdvojí

Tak jsem taky viděl ten film Habilitační promoce (distributor to uvedl jako Počátek, což nemá moc ve vztahu k filmu smysl, Fuka pak to slovo překládá jako vnuknutí, což by naopak mělo smysl i jako název, ve slovníku jsem nicméně našel i tenhle význam - vztahuje se na Cambridge). Nolana mám rád už od časů jeho druhého filmu, který jsem tenkrát viděl víceméně náhdoou. Habilitační promoce samozřejmě nepracuje se snem jako se snem, ale jako s jinou, uzavřenou paralelní realitou, což je z hlediska narace logický, ale vlastně je to škoda. Jinak tam hrajou moji oblíbení herci, zejména Gordon-Levitt, Ellen Page a taky Tom Hardy, kterej je snad ještě lepší než coby Bronson. Na tomhle filmu je samozřejmě sympatické, jak okázale hýří svým rozpočtem (zaleťme si do Mombasy, Kjóta, Paříže,...+ nesmyslně monumentální stavby ve snech, triky, davové scény a spol.). Na filmech tohohle druhu, Nolanovi nebo třeba bratrech Scottech vždycky oceňuju různé drobné fórky, výroky typu "Koupil jsem aerolinky. Přišlo mi to nejjednodušší") a vytříbené vedlejší postavy. To je důlěžitější než celý příběh a jeho zvraty, než všechno ostatní ve filmu. Vtip vedlejších postav je samozřejmě v jejich vedlejším principu, tj. málo toho o nich víme, málo se objeví, tím mohou být zajímavější a sympatičtější - což ostatně platí i v životě. Oproti jiným filmům mají tyhle výhodu té dynamiky a opulence, což se coby odlesk vrací i těm vedlejším postavám (zatímco bizarní strejda v komorním rodinným dramatu může bejt maximálně trochu vtipnej, bizarní tajnej agent vzbuzuje mj. otázku JAK TO, ŽE SE TAKOVEJ ČLOVĚK DOSTAL TAK DALEKO (samozřejmě, je tam povinně, aby obohatil scénář) a navíc je to bizarní chlápek, co je ale u nejdůležitějšího světovýho dění - což to taky staví do jinýho světla. Nemluvě o tom, že děj těchto thrillerů bejvá zajímavější než jakýkoli rodinný rozepře. I když pro mě děj tvoří vždycky jenom kulisu. Ty maj dělat atmosféru.

čtvrtek 15. dubna 2010

neděle 11. dubna 2010

This song is about day-time lovemaking.

Ta trocha překvapivého potěšení ze splněné odkládané fyzické práce, nečinnost v předpokládaných úkolech, jiné odkládání, ale i radost a inspirace, prostě stá první variace na totéž. Ale růžová paruka by bodla, normalizační detektivka je žánr a scat-humor. A čtvrteční představení se povedlo, a pátek konečně taky. A v příštím týdnu to vypadá slibně.

čtvrtek 11. března 2010

Některý věci nevysvětlíš

Co o kom kde koluje, jak něco vyprávět, jako něco vytěsnit. Spousty dívek, s nimiž se chce milovat, spousty chlapců, s nimiž chce chodit. Upozornila jsem tě, abys mi tu nehrál divadlo. Alfredí formule se dynamizovala přihlášením suveréna ze stáje McLaren. Časy smrti levičáků. Přehlcenost, zaujatost, drtivost, ale pohoda. Především: skutečně rozměr nadsázky, humoru, provokace je tak nepatrný a nejasný a jeho psaní je srovnatelné se zaťatými agresivními idelogickými pitomci jako Sikora nebo oBambušek? to se i inteligentnímu publiku musí všechno předesílat, předestírat, prostírat, dokreslovat, dooorávat a před vtípkem pomrkávat, aby bylo jasno: nemluvě o tom,že tak se přece vytratí ta hrana! což samozřejmě není nebezpečný jen u projevů a statí, ale třeba i mezi mužem a ženou, mezi mužem a mužem, nebo mezi mužem, ženou a mužem č. 2! Jako v tom starým vtipu. Některý věci....


Po úspěchu časopisu Moje psychologie by měla příjít Moje onkologie, Moje venerologie a Moje muzikologie.

pondělí 1. března 2010

Letošní ost-ra-var byl gay

Nikoli mlčení, nikoli odmlka, jen vlastně přesun. Jako vyprávět o mejdanu. Nebo prostě setkání po práci. Prsy. Zhřešit.