Zobrazují se příspěvky se štítkemhavel. Zobrazit všechny příspěvky
Zobrazují se příspěvky se štítkemhavel. Zobrazit všechny příspěvky
neděle 1. října 2017
Zamilovat se.
Ten den, kdy jsem publikoval ten předposlední příspěvek, jsem konečně začal psát něco mnohem zábavnějšího a důležitějšího. // Dny, kdy se neděje nic, dny, kdy se toho děje moc, a dny, kdy se střídá deprese se stresem. // Přátelé, co se obávají o můj život. // Jiní, co se domnívají, že moc piju. // Jedinečný sobotní "pub crawl" s přáteli: poctivá 14ka v Bullerybynu. // Festival proběh i přes absenci. Divoký program s přáteli z nejvěrnějších. // Dekadentní noc v A Studiu Trubín. // A svatby. Mám je rád. // Výtečná cesta vlakem, prohlídka města, vlastivěda s Waidem, sídlo KSČ, obřad, restaurant ZAGOR pak to hlavní: ryzí dekadentní zábava s ním, s ní a s očekávaným hostem, nemluvě o slivovičce, hruškovičce, fernýtku. Tanec. // Je milý potkat po létech dávno oblíbenou spolužačku (značka: ve 13 sem se snažil sbalit její kamarádku). Ukazuje se, že vystudovala medicínu. Tvůj obor? (no jistě, jak jinak): psychiatrie. Hovory, tance a obtěžování hraničního druhu. // La valse a mille temps. // Konec baviče // Uhlí, moc a prachy. // Něco by to chtělo.
středa 28. září 2016
Řitní píštěl mozku.
Marný momenty, kdy by člověk mohl něco dělat, a skutečně dělá, ale spíš takové ty přízemně prokrastinační aktivity. Nebude přece marnit čas posedáváním po kavárnách. // Upřímně zas sem blbej, nesnáším, když někomu něco slíbim, když se na mě někdo s něčím obrátí. V první chvíli mi to nepřijde odporné, ale každou další chvíli mi to odporné přijde, musím na to myslet a sere mě to. // Potenciál uzávěrek aneb "potřebuju tlak, jinak nic neudělám. když neni, dokážu si ho i sama vytořit, tim, že to odsouvám". // Zdravotní problémy přátel. // Zdrcující zprávy o životních rezignacích, malých sebevědomích a sebedrcení. // Monster meat long vibe is the tool you need for deep ass-plorations. // Otevřít výbor z kritik renomovaného autora, kdysi provázeného pověstí nesmlouvavého, ba neurvalého recenzenta, bourajícího modly a uznávané autority; první dvě práce ve výboru jsou o psíňových textech Jiřího Suchého. potěšilo. // Na německém hřbitově // Gottes Wille kennt kein warum.
sobota 14. května 2016
Er leitet an Demenz und kann sich nicht orientieren (Zápisky z pras-zemí I)
Vždycky, když se něco stane, přichází nakonec úleva. Pročištění. Tedy, zejména je to období pokání, canossy, omluv, napravování a znovuzlepiťdohromadycosaeštědá, ale i určitá úleva, snad i druh neustartu. // No, ne že by to nešlo elegantněji. Jenže to by člověk nemohl znovu a znovu podléhat dojmu, že tentokrát už je to definitivní. Výlet by zorganizoval líp, kdyby ho jako výlet plánoval. Ale co už. // Vědomí, že žádná volnost, žádná svoboda neexistuje (a o její politické nebo ekonomické podobě můžem dál zvesela víst stovky seminářů a psát tuny esejů), je dávné a banální. Ale sem tam to zamrzí. // Vlákna, vazby. Žít v pavučině. // Komárkovská závsilost na heroinu tuplovaná vlastními rozhodnutími, vlastními navazováními nových vazeb a vztahů, z nichž se nakonec vyklubou vztahy s celými skupinami lidí, s celými rodinami, s celými heroinovými doupaty. // Svěráka na vás. // Předčasná psychiatrizace. Neuróza revanšismu. // práce, jež ho střídavě otravovala a deprimovala, nakonec jako jediná záchrana. // a dvojka vína v černý růži, intelektální pokec a věci stranou, jako druhá záchrana. // Kunda žere mozek. // Teorie tygra. Teorie hovna.
neděle 6. března 2016
Rusty Trombone.
Lucky Pierre: The middle man in a 3-way buttfuck. Also known as the French Sandwich // Spit roast, pig roast // Ne, že by mi šlo právě o tohle. // Občas si maně vzpomenu na "a necejtíte se v tom hrozně osamělej?" // no kupodivu mě to, oparvdu jen sem tam, přepadne, ale člověk nesmí moc číst média a sociální média. lidi naživo sou obvykle nesnesitelný z jinejch důvodů, možná proto obmezuju okruhy, s nimiž se stýkám, jak Adolf Born, ale v hovoru jeden na jednoho nebo jeden na tři furt i v případě konfliktu nemáte pocit přílišný izolovanosti // v den primárek v kentucky připravit skutečný hot brown, včetně pravé mornay sauce. // Negativní kritika a závist brání v tvůrčím rozletu. // Politika je pořád stejná zábava. ale příběhy, technika, taktika, podrazy, historky z kampaní, volby. ne dementní kecy o občanský společnosti nebo hodnotách. ideální pak čtení z historie, to nemá odpoudivej pel žitý současnosti. // think tank bavorské hodnoty. // protože čím bychom byli - bez nesouhlasu? bez odporu? uslinatnými zbrojnoši laskavého humoru, pretoriány humanity, odpornými skřety nejenchutěnjší obrany pouhého lidství?
čtvrtek 17. září 2015
es ist halt so
Poklidné chvíle nahrazeny novým stresem ze starých nesplněných úkolů, odložených neurgentních úkolů "na později" (později již nastalo), i nových akutních úkolů. // jedna rozverná blbost více méně bez následků // silná ataka lenosti, ovšem bez příjemného vychutnávání // spousta práce, takže když má člověk volnej večer a neni ani unavenej, ani opilej, ani zasměstnanej jinde, místo svých naléhavých úkolů se samozřejmě věnuje studiu vlakového spojení mezi Almaty a Teheránem // německé intelektuální prostředí a jeho svůdnost. // pár vtipnejch historek a intrik, Pomocná stráž VB. // kocoviny, stáří, sebedojetí. a anální sex // četba starších textů vlastní provenience // za oknem postava zvěstující příchod nového světového řádu
středa 3. prosince 2014
Kurvy a buzny. Na korporátním večírku
Pozorované ženy. Předvídatelné a přesto ocenitelné chování; účelová vyzývavost; klofání perspektivních (aspoň zdánlivě) parťáků na více nocí versus vyhlížení efektivní kořisti na noc jednu; zcela odlišné přístupy, neodhalitelné úplně v obdobných outfitech, leč každopádně v míře rozhodnosti a výrazu tváře. K tomu vykroucenci jako pouhá, jakkoli potřebná stafáž. A všudypřítomná opilost, se zakrvácenou bankovkou v kapse. (aneb vzpomínka na návštěvu prestižního novináře). // Mimoděk sedět se stavebním podnikatelem; řada fórů a historek. // Na úřadě; a jiný úřady. // Domlouvat, zjišťovat, kout pikle // "Ty ve straně zůstáváš?" "jasně" // Seérie dostavených debaklů v životě Válce a jejich jízlivé komentáře Přespolním bolševikem. // Někdy mě život i baví
středa 17. září 2014
Žertovná koláž
Hele, koukni, támhle sedí skutečná Pralle Dicke! (v civilu těhotná třicítka)// Koukni na támhletu blondýnku v rohu. Tý sem si všim. // Tahle holka má krásný nohy. Ale fuj teda, ve ksichtě je hnusná. Komu tykáš, ty čuráku? // Prostě ho postavíme. Aneb café v plesl s Válcem a Waidem, předkolo "Drymlový v Zenitu" aneb Šikel chyběl. // Majitel domu z poctivý rodiny, "mý mámě to sebrali v osmačtyřicátým" a byt s nejlepším výhledem všech dob. // Celý den v letňanským pajzlu a historky o kanibalech, vyřízlejch kundách, zapálenejch ženskejch, podruhý zapálenejch ženskejch, ubodání nůžkama a jiné kratochvíle. // Některý věci se slušně rozjížděj, k probuzení a motivaci stačí málo - a naopak. // V Kristu.
čtvrtek 1. května 2014
Vyhlížet apokalypsu
Je toho moc, je toho příliš, hrozí mě to zahltit, zardousit. Zcela jistě mě to zardousí, Totálně chybí odpočinek, i relax dříve dostačující je dneska námahou. Stopové prvky hypochondrie, otrávenost ze známého, strach z neznámého, nezodpovědnost, ale ne radostná a veselá a rozpustilá, nýbrž ustrašená, neurotická, útěkářská, záznamy zoufalství. chtění s tím NĚCO udělat, možná by musel někdo být po ruce a tim zrovna nemyslim toho udělanýho negra a tak. potřeboval by dlouhou dovolenou, dovolenou, za níž by nečekaly tuny restů, klídek, odpočinek, nicnedělání, pobyt v klášteře nebo u jezera, jenomže samota by ho začala drtit, potřeboval by být ve spojení, potřeboval by se vídat s lidmi, měl by nápady, jež by žádaly okamžitou realizaci, musel by dovolenou přerušit. je to všechno zoufalý. jít spát a bát se, co bude po probuzení, doufat, že se neprobudí, ale on se dycky probudí. a tak dál.
čtvrtek 30. ledna 2014
Ich finde es ültra klässik kühl
Breidscheidplatz. // Nepodařené večírky. // velmi podařené večírky. // svodky. // drby. // náměty. // nejlepší je nadávat na někoho bez uvedení důvodů, jen tak. třeba JIŘÍ MENZEL. // vzdávat se snů pro jiné sny a před skutečností zavírat oči // banale tage // dopřávat si mocný spánek // a pak znovu // třeba po litru vína // a hledat ztracenou radost. // nesmyslné zbytečnosti, ale taky historka "byl jsem se projít", "je to hajzl" nebo "ta píča, ta nechutná píča // vzpomínka na "ty seš ale šťatsnej cynik, tobě de akorát vo to se vožrat, sem tam někoho vopíchat, třeba do díry..." // pravda o městě strachu. // plány na cesty a touhy po nich
pondělí 9. prosince 2013
Ich mag dich eigentlich gar nicht
Byl to docela laskavý, hodně lihový týden, ovšem s jakousi zvláštní tečkou, jež se divně táhne. // "Seš sexy" // "To nechte, vždyť jste tak krásnej" // "Čech? Já bych to tipovala na nějakou Skandinávii" // Dozvědět se, s překvapením, že má "samé plusové body", ovšem taky, že "je miloučkej". // Nicméně i tak období bohaté na obdivné poznámky. // "Miluji muže, kterým nemusím nic vysvětlovat" // "Naznačovals tehdy, že to souvisí s pornem" // "Seš děsně sexy" // stará láska nerezaví // zvlášť když je volná, otevřená a svobodná // touha posedávat ve městě a chodit po podnicích // Mám přátelský vztah k ženské nahotě. // A vulgárním výrazům. // znamenitá spontánní merenda, s ním, ze něhož se vyklubal onen rozhlasový legendrání hlas a za to zval na panáky, s ní, z níž se vyklubala renomovaná překladatelka z němčiny a znalkyně současné literatury, ovšem také volička miloše zemana, s ním, přičemž si vzpomněl na dávný homovečírek za nechtěné účasti Nadřízené, a s ní, která se vzdor všem poučkám skutečně zdála být polichocena značně podhodnoceným věkovým odhadem od staršího muže, ale krásná ženská to teda je.
sobota 2. listopadu 2013
Tam je ta sprostá vrchní, ne?
Pár momentů, tak elegantně lehkých, co se vryjou na dlouho do paměti. // Zbytek je v mlze. // Pití alkoholu celkem náhodně omezeno, zato piju nějak moc piva. // A taky gorbačovů z limetkou, ale to jenom když jsem v Německu. // Rozpolcen v mnoha směrech. // Směrování k maloburžoaznímu životu: příjemný pocit z téměř každodenního nákupu cestou z práce, uzavírání životního pojištění aj. // Plánování jarní dovolené. // Nenadálá setkání, neskutečně příjemné chvíle na Kastanienallee. // Rozhovory s politiky, to si čék hned připadá jako velkej kluk. A pak hned na jedno U Hrocha, jako správnej parlamentář. // Je zajímavý, jak mají ty deprese někdy extrémní fyziologocký projevy.
neděle 25. srpna 2013
Kouknul sem holce na kozy, měla tetovaný nárty
"To sou příšerný stvoření" a jak! // Nějaká heterofáze. // Musej všechny vztahy skončit jako manželství u Dietla? tedy ne skončit, protože konec je v tomhle případě vysvobození. // Zábavnost, atraktivita, styl, volnost. Jasně, ale hlavní je sebevědomí. Prostě je to tak. // Vdavky, kam se podíváš. Jako by to něco znamenalo. Zoufalství všude kolem. Jako by to něco znamenalo. // tetování na vnitřní straně stehna, tetování napodobující podvazek, dobrej foťák. // Holka z pódia. // Krátký vlasy. // Vzpomínky na daguerrotypiích, aneb životy na záznamu. Drzost a ironie jako dnes, jen půvab kombinovaný s dravostí dramatičtější. tenkrát, to musela bejt ženská! // Vstříc starým známostem. aneb opakování...
sobota 23. března 2013
Tyhlety rána v Cafébaru South
Jdeš v sobotu v devět ráno po Nuslích a žízeň jak Brno. Ulice poloprázdný, hospody zavřený. Jen v Southu čilej ruch, cigaretovej dým, překrásná rezignovaná cikánečka za barem, skupina mladých dojíždí svůj mejdan a parta alkáčů začíná svůj běžnej den. Pár piv a návrat do života. Při prohlížení plakátu s nalejvanou skleničkou skotský se dojmout bezmála k pláči: možná už to trochu přeháním. // Tenhle tejden jsme celej prochlastali; jako za starejch časů. Na tom koneckonců nen nic moc divnýho, jen ten pocit, že tenktokrát sem na věci sral ještě okázalejc než jindy, nějak zlobí. // Vypadá to, že brzo bude járo. // Rýsující se programy. // Nějak moc práce - Odsouvání. // Otázka, zda to není obráceně - člověk nevede řekněme úspěšný nebo aspoň normální život, i když chlastá, ale jako alibi, aby mohl chlastat beztrestně....
neděle 24. února 2013
Da ist mein Lieblingsort
Čtu si svoje starý věci a nacházím se v nich; je to hořké, je to milé, je to veselé; neměnil bych; a přece aby to bylo jinak; skoro jako v mé nikdy nepublikované a především nenazpívané odpovědi Edith Piaf Lituji všeho - nevytvořeno hlavně proto, že by to bylo špatně pochopeno, neboť celá veršovaná polemika vrcholí v harmonickém souznění s předlohou; čtu si jiné věci a nacházím se i v ních - byť jsem to vnímal a vnímám jinak. Kladu si sice célinovskou otázku ("proč jsem si ze všech nadělal nepřátele"), ale zdaleka ne tak často a už vůbec ne tak vážně jako se mně neustále ostatní ptají proč to mám zapotřebí. Já to nemám zapotřebí - ale mám nosit deštník jen proto, že občas prší? dneska jsem zase zmoknul. A tak to máte každej den. Nabízet lidem spolupráci a jako hlavní lákadlo uvádět "fernet poteče proudem...". Ostrava, no. O weekendu jsem byl v Brně.
neděle 16. ledna 2011
Hořčice mi stoupá v penisu
Dlouho mi trvalo než mi to došlo, v dětství jsem ostatně já hlupák dával přednost kečupu a když hořčici tak krémžskou, ale to co dělá buřt párek uzenku nebo sekanou buřtem uzenkou párkem sekanou, je hořčice. a mám jí rád i s jinýma věcma, miluju hořčici.a miluju prachy. v setmělém přítmí anonymní instituce člověk potkává sebe sama. po zabrisky si dopřávám vaněk-úvalský´s poslední bourbon, včetně skvělých žertů typu "v koutě seděl slavný kritik Mc, ale byli jsme mu putna" nebo "kůrovec jako každý básník vstával, vzal si píchačku a šel do duchovního časopisu". "jseš v prdeli?" "ne, tam jsem byl, v noci a taky ráno"
úterý 4. ledna 2011
Kawasakiho řitní růže
Ultra-majetničtí fašisté to nikdy neměli lehké, vždyť se musejí doslova užírat! Ti, co nedocení hru, se pak budou škvařit ve vlastní šťávě tak dlouho, až začnou mizerně psát. A to i když psali předtím smysluplně. Reálně šlo ale o něco jiného, třeba tu únavu. Ne, není možné mít morál a napsat těch šest románů za pět let i když člověk v tý práci denně sedí a nemá co dělat. Prostě to nejde. Přijít za ředitelem a požádat o zvýšení platu na dvojnásobek. A známá historka "tak za kolik děláš?" "dvacet sedm" "dvacet sedm? to není tak špatný" "ne dvacet sedm, jaromíre. sedm." jiný přátelský dialog "jestli si byl na dně jenom proto že se ti holka vyspala s kámošem, seš píča". "Byl jsem na dně jenom z toho, že se mi holka vyspala s kámošem. Ano, jsem píča".
neděle 2. ledna 2011
Archivář rybaří neutrony
Tak mě napadlo na novoroční procházce, že lomítkový styl se nevyčerpal, stejně jako se nevyčerpal styl roberta wilsona a thomase bernharda a wese andersona a jeho bratra roye, ani rivettův sytl se nevyčerpal, a i když jsem posledně napsal, že jsem na konci jedný životní éry, tak žádná změna není tak radikální, by se tam nedala najít kontinuita. Založil jsem si nový blaue reiter. A taky jsem konečně zprovoznil Fidlovačku. S novým rokem to nesouvisí.
neděle 26. prosince 2010
Procikánský rasista Fendrych opět nezklamal.
Série vtipů typu "vyhrazené parkovací stání" již pohlavně zneužil neumětelský Wertheimer, pomyslel jsem si, vcházeje do hostince. Z nás tří byl nepochybně nejméně talentovaný, a jednoho dne se oběsil na klice svého dolnopočernického bytu, došlo mi, když jsem do hostince vešel. Usedaje v hostinci k dubovému stolu, pomyslel jsem si, že Wertheimer nejen naše vtipy sprostě zneužil, ale dokonce je také umrtvil, ano, dokonale je umrtvil. Neskonalou tupostí, skrz naskrz rakouskou, a ovšem také použitím československé látky, bezpochyby nekvalitní československé látky, pomyslel jsem si za dubovým stolem v hostinci, je definitivně a neodvolatelnlě zkazil, přímo poslal na smetiště dějin. Glenn, který z nás měl největší talent, napsal pouze sbírku aforismů, než zemřel tzv. přirozenou smrtí, pomyslel jsem si, zatímco jsem si k dubovému sotlu objednával tokajské. Ale Wertheimer, to byl duševní břídil.
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)
