Zobrazují se příspěvky se štítkemštípání dříví. Zobrazit všechny příspěvky
Zobrazují se příspěvky se štítkemštípání dříví. Zobrazit všechny příspěvky

pondělí 10. července 2017

Nad Havlem

Ulice Perlitová // čtenáž // opakované připomínání scény s trpaslíkem // balkonový večírek // nějaké ty soukromé ožíračky // k zvláštní směsi stresu a nudy se občas přidává destilované zoufalství // už nikdy spánek // ponořit se do už-ani-ne sebelítosti // časy, kdy je všem všechno jedno a nic je nezajímá. // vyšehradská čtvrť Výtoč. // opilecké sebedojetí a starý časy

středa 11. května 2011

panímanda má se má

směšnohrdinské dny, směšnotragické chvíle, nevypjaté utrpení, spíš slizkost a umouněnost, prděnost (nikoli za). žerty, ale jinak únava. a tamto? byl to v zásadě jenom test. zbytečný? nevím. dokážu to ještě, může to bejt i dobrý, ale smysl, smysl to nedává. každopádně je rozhodnuto, je jasno, je potvrzeno. a zbytek je platón.

středa 31. března 2010

Ve vzduchu tuhnoucí oceli

Čurák bylo třeba slovo, který jsi často a s rozkoší používal v běžný řeči, jako nadávku, samozřejmě, nebo laskavé přátelské označení, ale nikdy jsi tak nemluvil o penisu, protože to by bylo směšný. Přesto když si představíš penis, jako první slovo tě napadne čurák, protože v tom je nějak obsažený, ta průraznost, ta razance, ta sprostota, ta tabuizovanost.

sobota 13. února 2010

V počátcích příběhů, v krabicích kalafun

-Tak ona se samozřejmě svléká i v pohádkách - ale doufejme, že tam bude celá nahá!
-To bych se samozřejmě zbláznil přímo v hledišti
Rtěnka, polobotky, náušnice, bezbrýloví a lichocení.
A v pozici Sagvana Tofiho.

Nad ránem tvorba milostné poezie.

čtvrtek 4. února 2010

Něha a život

Kalné ráno, dojdou na zastávku. "Nice fuck", prohodí k ní, kývne hlavou, zahodí cigáro a nstoupí do tramvaje. A na nedaleké ohradě je naspáno "Holan je vůl"

sobota 23. ledna 2010

Kdysi bych se nebál

Mnoho výtečných dívek si vybralo podivně nudný chlápky - nebo ne, ani podivný ne, prostě nudný, otravný, nezajímavý typy. Proč? Ovšem Corwex, člověk co nemá rád plesy a nikdy nikam nechodí v pátek, to vidí jinak: "ty největší kreténi vždycky sbalej ty nejlepší holky!". V obou pohledech je trochu poraženectví, ale zatímco ten první je jen údivem a pochybností o vkusu dotyčných, v pohledu "kreténi" jako by byla přítomná už ta výslednice. Haiti Janků, Přemysl Orál a další legendy pokleslého humoru. Mnoho známých plastických operací. Byl jsem na plese.

pátek 15. ledna 2010

Jako pikaro

Stejně jenom rozklíčovávám to, co znám. Midsomer Night´s Dream Comedy. Rozhodnutí, minutí, nabídka, vědět jak na to. Až teď jsem si všiml skvělého vtipu na blogu Miroslava Macka: v rubrice "o autorovi" je jen "Miroslav Macek". Kritika jako zábava. Klaunství. Jemnost. Libertináž ani dandysmus ne, neboť oba fenomény jsou založeny na přísnosti. Večírek u světlíku. Obnovené plány sekvestorských bytů. Dlouhá léta jsem kolem Austera chodil spíš s nedůvěrou, letmé zkušeosti odrazovaly, pak jsem si pár knih přečet a hle, bylo to dobré, Mr.Vertigo pak přímo a doslova špička. A Nataša? Přece nejsem žádný Othello! Příští show Patetického divadla - Taktilní nahota na prodej! Běží liška k táboru, nese pytel zázvoru...

pondělí 21. prosince 2009

Dysnarativní brýle

Dneska jsem přečetl čtyři knihy vesměs současné prózy. V jedné z nich bylo pár slibnějších míst, celkově ale lze říct, že autory byli lidé, kterým se prostě může stát, že zemřou na traktoru.

Navštívili jsme v Komedii Weissensteina, píše Atzbacher. Představení bylo strašlivé.

Historka o člověku, který se náhodně vyspal s neznámou dívkou a pak se několik dní bál, že má AIDS, až mu došlo, že je to nesmysl, protože dotyčná dívka byla ze Zlína a studovala práva.

sobota 12. prosince 2009

Externí homosexuál

Jemné, světlé chloupky na opálené lopatce
fialové tkaničky
blonďatá esence
život jako piha

niva
hlas, prosím, hrubší

středa 9. prosince 2009

Videální čtenáž

Nadšeně přitažlivé, provokující nohy, jedna natažená, druhá propnutá, vykřičníkově v kozačkách, přiléhavé, krátké, světlé šaty, otevírající nejrůznější šance a možnosti... klasická situace špičkového výseku: na obličej raději nehledět.

neděle 6. prosince 2009

Famózní lynchovská scénka v baru Republika

Drzý servír
obrazovka na stěně
"tragédi z ježkárny"
sny o láááásce

ti, co litovali nepřinesených mobilů
vášeň po italsku

čtvrtek 12. listopadu 2009

A kde skončili Arméni?

Setkání po letech aneb stejná vůně, a přes počáteční nudu pomalu se rozjíždějící dobře známé představení, těžko rozeznatelný a rozdýchatelný, přesto tak opojný kolotoč rozčilení, vzteku, hádky a čehosi ve vzduchu. Pohyb v kruzích.

Nahlédl do aktuálního Reflexu a zděsil se. Není to náhodu Respekt? Kecy o marasmu, v němž všichni žijeme, filipiky proti skandálům a podrazům (jaký by to byl bez nich asi život?), skadnální výroky tpyu "hřích intelektuálů - relativismus" nebo stěží uvěřitelné teze o "absolutní neúctě ke společnému zájmu". Bahno moralismu, vlny stupidity...

Inspirativní umělecká odpoledne.

Krásná fašistka 2 - Plzeňská bitva, nový film ze série o Ivaně Řápkové již brzy v kinech.

V české politice se usadil zajímavý mechanismus, kdy nějakou vcelku významnou a prestižní funkci neobsazuje vítěz ze skupiny ambiciózních kandidátů, ale na poslední chvíli křečovitě vybraný nýmand, trochu ve stylu "abychom to už měli za sebou" - vzpomeňme Miloslava Vlčka v čele sněmovny, Jana Fischera v premiérském křesle a teď Štefana Füle eurokomisařem.


Univerzální teorie strachu aneb když se ti něco nelíbí, máš z toho prostě strach!