Zobrazují se příspěvky se štítkemdruhá republika. Zobrazit všechny příspěvky
Zobrazují se příspěvky se štítkemdruhá republika. Zobrazit všechny příspěvky
čtvrtek 12. října 2017
Druhý podzim ve Sdružení
Jezerka se zahalila do barevného listí. // Loni to bylo nadšení, smíšený s objevováním, nostalgií a nervozitou. Letos je to o dost temnější, ale taky uklidňující. Sdružení člověka drží při životě. // Villon byl ve vězení několikrát, Caravaggio byl dokonce vrah, Balzac a Wagner celej život utíkali před věřiteli a takovej vzor konzervativců Churchill byl prakticky celej život zadluženej. Ibsen se nestaral o svý nemanželský děti a Strindberg žil v podivnejch vztahovejch propletencích, Pasoliniho rozjezdil autem na kaši homosexuální prostitut. Ale třeba Henry James prožil zcela normální, konservativní život, naplněný psaním knih. Dílo se životem souvisí, ale neomlouvá ho ani nevysvětluje. // Rodinný oběd aneb "když máš za mladšího bratra ministerskýho předsedu, vidíš svůj vlastní život v nepříjemné perspektivě. // Čtyři dny ve vlaku odstaveném v Německu kvůli bouři Xavier strávila trojice Čechů. Kuchař a dva číšníci se během nich podle listu Hagenower Kreisblatt živili převážně zásobami v jídelním voze a pivem.
středa 5. července 2017
Zůstat až do konce zcela bez úřadu
Zahradní hovory o synchronicitě. // Uprostřed úvah kde život náš je v půli se svou poutí a co s tím podniknout. // Možná byla pravá chvíle na toho Cosseryho. "vedl život sestávající čistě jen ze zábavy a tvůrčí zahálky, v tom byl lepší než Cioran"; "žil svobodně díky velkorysosti přátel a pár autorským právům" // koneckonců, k tomu Cioranovi: "Od této chvíle se jeho skrytá existence odehrává v zatuchlých hotelových pokojích a pokojících pro služky. Cioran se totiž netajil, že za svůj hlavní životní úkol si vytknul vyhýbání se poctivé práci. To se dodatečně ukázalo správným a navíc i užitečným řešením." // Míval rád noci, ale dneska přinášejí hlavně pot, pochybnosti a probouzení z děsivých snů. // Jede metrem, vedle něj stojí dívka nebo snad mladá žena; přistupuje jeho otec - ačkoli ho zdraví, nevšímá si jej a jde rovnou za onou dívkou; ukazuje se, že jde o jeho milenku. O něco později: opět jede metrem, opět vedle něj stojí (jiná) dívka. Věnuje jí trochu pozornosti, něco v ní ho láká. Opět přistupuje jeho otec, tentokrát ho zdraví jako první a s touto svou milenkou jej seznamuje a společně tráví několik chvil. Později se ocitá na místě, kde byl ve snech již mnohokrát, na rozlehlém náměstí, rušné tříédě a velké kancelářské budově, postupně sám a doprovázen sestrou a později matkou; místo neexistuje, mohlo by být v nějakém německém městě, ovšemže podvědomě jde o Berlín; volá mu kamarád a řeší s ním praktické problémy, které reálně existují: probuzení se blíží. // S Cosserym aktualizovaná vzpomínka na Piňeru, zejména to, jak šlo coby začínající mladík rychle vystřídat redakce něolika kulturních časopisů, ve 40.letech, v Havaně. Maně vzpomíná na "monolog o latinskoamerické literatuře." // Ach, ta krásná odpoledne v Merkuru // Najdi si nějakou bohatou a tlustou holku.
neděle 4. června 2017
Pod-lod-nik
Nadčasový design, stará dobrá kovářská práce, hodně vychytávek, které vás příjemně překvapí, různé velikosti a výšky stojanů. // Dobrý a špatný hédonismus, opět. // Bejt odpovědnej vegan a užívat si života. // Pod užíváním života si každý představuje něco jiného, ale serou nás stejní lidé stejnými věcmi. Ledaže by někdo uplatnil disentní názor, případně silně disentní názor. // Příjemný posezení v již zarostlé zahradě, při vypití dvou litrů vína téměř sólo. // Divnej tejden, jen pár hajlajtů (nestačí mít). A tak to máte každej den. // Pak že porno škodí. // Neklid a nervové strajky. // Pokus vyhrát divadelní štafetu, žertování na všechny strany, žoviální servilita křížená s úlisným humorem i s někdejšími nepřáteli. // Navázání kontaktu se Sportovní ženou a Kötschenbrodův živý zájem. // Historky z Nonstop baru Fialka Kunovice. // Sedět a dívat se do zdi je na hovno. Stejně jako ležet v posteli a dívat se dos tropu. Ale občsa se prostě nic nechce a i procházky jsou zoufalecký. Neděle. Večery. A rána. //
pátek 28. dubna 2017
Excitace.
Bylo to po tejdnu nebo dvou obzvláště únavnejch a unavenejch, otravnejch a zalitejch blemcavou nechutnou sračkou bezvýchodnosti, trapnosti a nudy. // Tak s pondělkem člověk oživí svůj nápad, že by o nadcházejícím, tzv. prodlouženém víkendu (což je termín, který náš nejmenovaný přítel a soused, jeden z našich nejlepších lidí, nezná, neboť pracuje z domova a na sebe, tedy kromě dní, kdy nepracuje, neboť nemá žádné zakázky), vyrazil na výlet, ideálně do města, kam se již chvíli hotovil vrátit, zejména z literárně-filozofických důvodů. // Z neprozřetelnosti či snad veden dobrým úmyslem se o tom zmíní příteli, který jat náhlou myšlenkou, začne organizovat spoluúčast. Nejen svou, ale mnoha lidí. Z poklidného osamoceného bloumání po kavárnách a čtení na břehu Dunaje vyleze monstrózní kolektivní výlet, který má uspokojit nejrůznější protichůdné zájmy a tužby. // věc je třeba plánovat a organizovat v řádu dnů, nikoli týdnů a měsíců, jako obvykle. časté telefonáty, ladění detailů. Dostavuje se excitace. // Do toho decentní ruml-akce s tradičním štamgastem a návštěvou z východu. Následováno pozoruhodným výletem do Brna s nečekaným divokým večírkem. Bez následků: a následně již přistupujeme k partě přátel do jídelního vozu. Vybrané sprosté vtipy, historky, spory, a tak dále. Tři dny zábavy, ale i zvratů. // A po excitaci, se, správně, dostavuje pád na dno ještě hlubší, než bylo nejhlubší dno předtím. O tom příště.
pátek 10. března 2017
Do zívání obecenstva se mísí údiv
Najít staré zápisky // Tak dlouho se chystat a odkládat, až den uplyne a člověk je už vlastně moc unavený. // Znechucenost. // Číst Simone de Beauvoir, tedy hlavně o ní a představovat si.... Něco. // Bláznivé snění - návrat na zem - uvědomění si, že to nakonec není až tak blbý. Ale ničemu se tim nepomůže. Nebo? // Zapomněl jsem zmínit jednu zábavnou historku, jak sem onehdá tradičně navštívil Drse a Hamra v jejich příbytku, v pozdní hodině, Drs mi sice otevřel i nalil, ale po chvíli začal být nervózní a naznačoval mi, že by bylo vhodné soirée ukončit; Hamra jsem donutil vstát z postele, ba jsem ho přímo vzbudil. // Z., resp. O., se neozvala, protože jsem jí "odradil", jak mi sdělila O. (ta druhá) - ovšem nikoli tak, jak by si jiní (a ano, i já) klidně mysleli (opilství, nehorázné chování, tloušťka, vulgarismy), ale čímsi zcela jiným (příliš formální postup). // Zákeřná chřipka. // Stresy a trapnosti. // Kdysi pojmenoval, dnes objevil a poznamenává: generace zakřiknutých a okřikovaných. // Když prochlastám den, nebo večer, mívám výčitky, že to byl promarněný, ztracený čas. Když proflákám den nebo večer, mám výčitky, že šlo o promarněný čas (i vzhledem k tomu, že se moh eventuelně prochlastat). // jak je dnes mezi mladými lidmi v módě, i já sleduji quality tv. // a hodnotnou zábavu. // Koncert Franty Nedvěda na svornosti, postávání na baru a chlastání, výkřik směrem na kapelu "Nafta benzín a petrolej", klasická postnormalizační maloměstská estetika, pantomimický čísla s procházením plnou řadou, Válec válí na piáno a slepec dojatě děkuje. Helena byla docela rozjetá.
neděle 22. ledna 2017
Laiyng the pipe.
S novým rokem jsem si předplatil Ádvojku a taky Reportéra. Rovněž jsem dal průchod svém aktivismu, neboli spolkovému životu, vstoupil jsem do Klubu za starou Prahu (a tím si i předplatil Věstník) a taky do Spolku Radecký. // až s nástupem gmailu jsem pochopil smysl něčeho, jako je předmět mailu. nicméně ani ten to nemusí usnadňovat. před pár dny nám Válec posílal odkaz na jednoho špičkového německého bolševického architekta. ani na několik pokusů jsem to nemohl najít, "jeden z nejskvělejších architektů" "výtečný architekt ddr", "zásadní postava NDR" atd., nic. Pak jsem to vyhledal "manuálně". Bylo to "zcela klíčová osobnost východoberlínské architektury"// většinu času si člověk přeje, aby byly jiný časy // "Kdy dáme tu trojku, šéfe?" (Petr Schulhoff / známá neznámá zrzka v baru)// neuróza revanšismu // něco werichování
čtvrtek 24. listopadu 2016
Děvky, chlast a chlebíčky
"Budou tam řízečky, obložený mísy, občerstvení". Realita: tuny nechutnýho prejtu. // Jináč byla oslavička vydařená. Znuděná, později rozčilená IVK. Šikel na tajňačku. Výtečný Nathan Lane, zejména jeho blokační tanec Marka Ebena. // Marek Eben ve špičkové formě, opilý. // Zpěv, tanec, řev. Kvalitní sprosté vtipy. // Jako vždy výtečná Die Prager, tentokrát i se Šoumenem. Plány na triangl a ménage a trois. // Válec nějak brzo odpad. // Půvabná sestra AZ s brýlemi, (AZ: "to je debil") // tři dny humusu, pak se ožrat a všechno je zalité sluncem. // veselo na poradách. "dostala k šedesátinám zuby" // Muž, vlastně chlapec, s mimikou podobnou Knotový. // "máš velkou postel -"to je schválně" - "to je mi jasný. prase". // dva zachovalí padesátníci u nás v knajpě: "já sem v přechodu" - "v tom mužskym, jo" "pláču nad tim prosraným životem" "taky sem leccos promrdal, neudělal, udělal špatně - jsou to ale nevzratný procesy" "taky bych prá věcí změnil - teda hlavně tu jednu". // trochu mám obavu, abych se neblížil podobný bilanci. přece jenom padesátka je za rohem... a zatim spíš nic než moc. // to je jak spát s bejvalkama. // noční večírky u Happinesse a Ebena. // beze slova podanej papírek a tužka, výmluvný výraz ve tváři // díky Hatifnat se ukázalo, že máme plagiátora. // poslední dobou sem si shodou náhod pročítal svůj blog, ne abych se sebetrýznil dávnými výplody, ani abych se koupal v nostalgii, leč z praktického důvodu: vytvořen motivického katalogu věcí, co by neměly zapdnout v próze, kterou jsem konečně začal psát. // to je to jediný, co má ještě smysl v tomhle prašivým světě. //a pak taky koníčka, třeba jako chlápek, "who likes drinking tea, driving classic cars and cutting state spending"
pátek 19. srpna 2016
Die Macht der Gewohnheit.
Pankrác je česky Všebor. // Mám rád Corwexův názor, že je-li někdo homosexuál, je jeho morální povinností souložit bez ochrany v parku s každým, kdo se namane. Onehdá mi ho vyjevil v hostinci U Rumlíka. // Metráky normalizačních i kapitalistických edic; přesto nechuť dotýkat se obnošených knih, asi jako obnošeného šatstva, hygienická úzkost. // Cesty na sever; úvahy o Mostě, o Litvínově, o Březnu u Postoloprt. // často se říká, že je něco na hovno, případně stojí za hovno, eventuelně stojí za hovor, já měl vždycky radši, když se říkalo, že je to na píču. // Jako kdysi Izidor, když mi sdělil, že mi rezervačku vyhlédnutého stolu změnil na zcela jiný stůl: "protože tam by to bylo na píču". // a pak samozřejmě "byt na absolutní píču", aneb legendární realitní historky Farářskýho děcka. // Příliš mnoho volnosti a svobody, úlevné, příjemné, zároveň podivně svírající, protékající. // nechuť k lidem a touha po nich. // ze sortimentu dětského bazaru: chladící box, řezací podložka. // případně název podniku ve Strašnicích: Dětský sekáček. // Atašé z francouzského velvyslanectví, brilantní, ostrá, možná nejlepší Bernhardova povídka.
sobota 19. března 2016
Kdo, když ne my, kdy, když ne teď
Tzv. krásný nový svět už je na dosah. // děsivá cesta metrem, maně si vzpomenout na Kořínka, na Handkeho. proti mně nějakej zakrslík se zika-hlavou a obříma očima za nepadnoucími brýlemi, vedle dva středněvěcí unavení tupci s nagelovanými vlasy, o kousek dál sedí nějaká Ruska (ne paní Ruska). bych blil. // Zvláštní míra úzkosti z představy, že se někdo snaží pro tyhe lidi vybudovat lepší společnost. // svět pro čuráky. // nešokuje mě míra demence, ani míra nevkusu, to už dávno ne. kdysi dávno mě děsila pasivita lidí. ta přetrvává i u těch aktivních, protože tu svou (werichovsky: "aktivní blbec", poznamenal si na ubrousek) aktivitu míří výhradně absurdním, zcela mylným směrem a ve svých vlastních životech se nechávají vláčet // vůbec, nejlepší je stejně posedávat v příjemném podniku se skleničkou dobrého nápoje, s dobrou společností, s výhledem na město nebo na moře a ničím se netrápit // (ne nezabývat) // Kdo, když ne my, kdy, když ne teď? Nikdo. A neni to jedno? Je to jedno.
středa 16. prosince 2015
Nový lubecký smrtí tanec
Volání svobody. Stále silnější. // Nenávist k lidem. Stále silnější. // Známé dokumentární tv cykly Totožné ceny justičních paláců a Nejlepší jména předsedů ústavních soudů // “Was the frejlaxs known under different names in various locales: frejlaxs, hopke, skočne, karahod, redl, drejdl, kajlexikes, rikudl, etc.? What did they call it in your area?” // Kam byste se politicky zařadila? "Někam mezi jazyky sociálních demokratů a prdele bolševiků!" // Pár setkání s Válem. Zmar, rozvaliny, životní rezignace. Ale taky fóry jako zamlada. "bylo to takový unavený, všichni byli unavený. Jenom ty ne." je to možný. Poslech hlasu Bernda Posselta. // Vracíme se. // Sládek možná, my ne. // Hudební skupina KUD Idijoti. // Bílá záře nad Budapeští. // Náhlé setkání se zcr-em a noční debata o Hansi Hennym Jahnnovi. // Skvělá píseň. // "I komm´ später." Přišel.
čtvrtek 17. září 2015
es ist halt so
Poklidné chvíle nahrazeny novým stresem ze starých nesplněných úkolů, odložených neurgentních úkolů "na později" (později již nastalo), i nových akutních úkolů. // jedna rozverná blbost více méně bez následků // silná ataka lenosti, ovšem bez příjemného vychutnávání // spousta práce, takže když má člověk volnej večer a neni ani unavenej, ani opilej, ani zasměstnanej jinde, místo svých naléhavých úkolů se samozřejmě věnuje studiu vlakového spojení mezi Almaty a Teheránem // německé intelektuální prostředí a jeho svůdnost. // pár vtipnejch historek a intrik, Pomocná stráž VB. // kocoviny, stáří, sebedojetí. a anální sex // četba starších textů vlastní provenience // za oknem postava zvěstující příchod nového světového řádu
úterý 14. dubna 2015
Nervozita.
nervozní býval odjakživa a často, když se to míše ještě s pocitem hnusu až beznaděje, vzniká pozoruhodný koktejl, v němž máloco zmírní pulsující horkost // v rozporu s jistými představami býval nervozní i když chtěl něco říct, vystoupit před lidmi a vmést jim do tváře realitu; ve skutečnosti nebyla prvním cílem sebeprezentace, ale neúnosný pocit, jak se všichni koupou v nesmyslném sebeuspokojení a neuvědomují si, že jde o sračky // trapné, ano, ale tenhle romantický duch je nakonec stejně silnějším tenorem jeho úvah nežli - jakkoli nepředstíraný - provozní cynismus // "kdyžs tam zůstal sám a mlátil do toho stolu..." slova obdivu od důležitých lidí // bylo zkrátka nutno vstát a mluvit a mlátit do stolu a rudnout navzdory tomu že pohodlí by ho vedlo k posupnému uchechtnutí a jednomu dvěma trefným sarkasmům proneseným v užším okruhu přátel. // zkrátka bát se a krást, opět. // poté, co se vlivem několika událostí, potencovaných vlastním fanfarónstvím v kolaboraci s nedbalostí, ocitl opět mimo rytmus, rozjely se některé špatně nastavené procesy naplno. // díky jiným okolnostem a jisté laskavosti, nebo snad důvěře, důvěře takové, již ho snad ještě nikdo nepoctil, neskončil nijak špatně a vlastně si v hájemství gaučového pohodlí dopřává sabbatical // ten ovšem nevyužívá konečně k těm dlouho odkládaným vlastním projektům, pouze jako více či méně nervozní pauzy mezi vyzobávanými drobnými dobrodružstvími // a tím pádem mohou rozjeté procesy v jeho zahradě volně bujet // ale, druhého dne ráno: vztek, nenávist k lidem, touha po věži se slonoviny nebo aspoň kokpitu germanwings // se může lehce proměnit. například schůzkou se Starostou, který vlastní naštvaností dokáže vzbudit nadšení a elán ve zvrácené duši lokálního soudničkáře. // jedno koksové setkání jako připomenutí skutečně klíčových časů. a zrovna na prvního apríla. // blíží se jedna nekonečně nudná pitka.
pondělí 26. ledna 2015
Raw & order
Zas jeden únik, zas jeden návrat. // Pár ostřejších večírků, několik všednějších pitek, spousta pracovního voseru a taky návštěva zábavný redakce. // Leccos by šlo. Ale... // A něco jinýho se daří. Díky tomu, že je to pevně v rukou, a ne v mejch. Já přitom hraju důležitej part. A hraju ho dobře, páč to mám vymezený a mám přesný, pevný a přitom nenásilný a nenápadný vedení. // Zbytek? Bída // Lenost. // Jenže taky raw cukrárna a co znamená tvůj úsměv // A kouzek vedle pajzl s odpornym vínem za dvacku, geniální. // Náročnost života. // Skvělé bratrské pohlazení "tys měl vždycky z prdele kliku, ty čůráku" // Skvělá sesterská pomoc: "snažila sem se jí přesvědčit, ať se na tebe vysere." // Námět bláznivé komedie NEGRAMOTNÝ VELITEL. // Námět tragikomedie o maniodepresivním bigamistovi, který si neumí poradit s manželkou a milenkou a všechno mu řádně komplikuje ataka deprese, která ho zrovna upoutala na domácí gauč. // Dáš mi pětku z češtiny?
sobota 25. října 2014
Sex kann sehr abwechslungsreich sein
To sou věci. Anebo ani ne // Konservatismus, solidnost // Pořvávání v Zenitu. // Volby. // Urychlené vypití dvou litrů vína a zrychlený pokec o tradičních tématech, možná otevřenější než jindy. // Setkání po letech, nečekaně vřelé. // Taje a půvaby poklidného prožívání společnosti. // Potěšení. // Vyklidnění. // Práce. // průšvihy, co se valily, ale stačilo uhnout a ten šutr zabil někoho jinýho. // Těšení se do budoucna. Hlavně na.. / A pár věcí, jimž se prostě vyhnout nedá Tak čeká, až to praskne. // Spolu s oním uklidněním ovšem také absence skutečně výbušných zážitků a divokých historek. Asi logické. // I když. Vždy bouřlivé návštěvy u Jelínků. // Několik dní v Konírničce. // Hruškovice tam i onde. // A tradiční představení "decentní zábavička na párty" a dohra v tiché domácnosti. // Potkal sem svýho optika, odborně jsme pokecali, doporučoval mi svojí novou kolekci. // Já sem ta píča, kterou sis vzal. To je manželství. Já jsem ta píča.
středa 17. září 2014
Žertovná koláž
Hele, koukni, támhle sedí skutečná Pralle Dicke! (v civilu těhotná třicítka)// Koukni na támhletu blondýnku v rohu. Tý sem si všim. // Tahle holka má krásný nohy. Ale fuj teda, ve ksichtě je hnusná. Komu tykáš, ty čuráku? // Prostě ho postavíme. Aneb café v plesl s Válcem a Waidem, předkolo "Drymlový v Zenitu" aneb Šikel chyběl. // Majitel domu z poctivý rodiny, "mý mámě to sebrali v osmačtyřicátým" a byt s nejlepším výhledem všech dob. // Celý den v letňanským pajzlu a historky o kanibalech, vyřízlejch kundách, zapálenejch ženskejch, podruhý zapálenejch ženskejch, ubodání nůžkama a jiné kratochvíle. // Některý věci se slušně rozjížděj, k probuzení a motivaci stačí málo - a naopak. // V Kristu.
sobota 21. září 2013
Život v porcelánu
Tři tejdny v jiným světě. // Konečně domov. // Široká postel. Nelze než si se samolibým úsměvem vzpomenout na houllebecqovské "když si někdo kupuje postel pro jednoho, už tomu prodavači je jasné, že prohrál". // Mimořádně vtipní lidé. oblíbené téma: rozvody. // Dynamika v klidu, aneb žité paradoxy. // Tejden v neskutečném lihu, a pak pozvolné ucucávání. // Nicnedělání. //nadšení pro práci. //pár elegantně, samovolně vyřešených potíží. // Sítě líně rozhozené vedoucí alespoň k potenciálnímu úspěchu. // Jen ta rodina, aneb když člověk sleduje přípravné manévry na sestřinu promoci, je rád, že sám nedostudoval, a pokud se ožení a) po vymření veškerého příbuzenstva, b) bez jejich vědomí c) pod podmínkou, že to sám bude mít celé pevně pod kontrolou, což je stejně iluze, nehldě na to, že manželství znamená vstup dalších osob, kterého budou chtít řídit život, a málokdy jedné. // Mít rád svý šéfy, každýho jinak a jednoho obzvlášť osobně.
neděle 28. července 2013
Já to prostě miluju.
Chvíli jsem hledal a pročítal, co jsem o tom napsal tehdy i teď, a původně to chtěl odkazovat, ale pak jsem si říkal, že z toho tady nebudu dělat rozecstník. // Chtěl jsem napsat o pár věcech, od Svojdomova po inspiraci italskou fašistickou architekturou, ale řek jsem si, že z toho tady nebudu dělat vlastivědnej portál. // Kdo chce, najde si. // To město mě pořád fascinuje, a ta Stanica ještě víc. Festiválek to byl příjemnej, staré známé plastické operace, jen přibylo kočárků, těhotných, znovutěhotných, dětských koutků -a vypadalo to, jako by vůčihledě ubylo homosexuálů "že je tady letos nuda, viď?" zhodnotila jedna kolegyně. // ne nezbytně. // ostatně ta neskutečná kombinace zářivě žlutých přiléhavých minišatů bez ramínek a extrémně opálené kůže - nebyla to vypatalná modelka, ale avantgardní režisérka, k tomu nakrátko blond (ale špinavě vlasy a drzej ksicht kombinovanej s něžným pohledem - asi bych se jí nechtěl dostat spárů, jak pravil jiný kolega. a to její divadlo! // servírka, na níž vypadalo, že se ten nápis roztrhne. // a jiné žerty. // estetika nostalgie, víc, než si myslíte. // Intelektuální hovory, žerty, shledání, loučení. "Bylo mi národním svátkem tě potkat". // Chystání na tři další dovolený.
sobota 11. května 2013
Hutní základna života.
Divoký týden Jána Slotu. // Hodně práce, poctivý a opravdový. Návštěvy v modu rodinný přítel. // Touha po stavbě funkcionalistických vil, divadelních budov, letišť a čerpacích stanic // Fake Salman Rushdie.// Nakonec krásně jednoduchý. Úlevný. Rozmazávání. // Číst si o železničních neštěstích, řazení vozů, tradici jídelních vozů, motorových lokomotivách, trasách vlaků a rychlíku Meridian. // Jet z bělehradu do Malmö jídelním vozem. //A Zdeněk Karlex se rozjel do svý poslední stanice.
sobota 23. února 2013
Sliny byrokracie
I.
Městská knihovna. Zatuchlý puch, člověk si připadá jak někde na prokuratuře, prosektuře nebo prorektorátě. Potká kolegu u pokladen, v ruce má pár knih a cédéček .-"Co sis pučil" "Ne, to je taková absurdní věc -já je mám dávno doma, jenomže systém je z nějakého důvodu vede jako prezenční výpůjčky. No a ještě ke všemu mi přišel e-mail, že za tyto prezenční výpůjčky mi nabíhá zpozdné."
II.
Všeobecná zdravotní pojišťovna. Zatuchlý puch, člověk si připadá jak někde atd. Mají bordel v papírech, pročež po mně vymáhali tisícové částky za údajně dlužné pojistné (mocněno ražbou výroků typu "přistoupíme k exekučnímu vymáhání" a "stížnost nemá odkladný účinek na splatnost"). Musel jsem na poštu, do vzp, k bývalému zaměstnavateli, chudák ex-účentí s tím měla hromadu práce, a to vše jen proto, že se nějaká bába škrábe v prdeli místo toho aby zanesla správný datum změny.
III.
Spolubydlící filmař z Finska (half-Russian) a jeho kamarádi Lincoln (narodil se na Kubě, vyrůstal v Bolívii, žije ve Finsku) a Carlos (narodil se v Ekvádoru, ale celý život žije ve Finsku) (na to umí španělsky docela slušně).
IV.
Idiot dostává dopis: rozhlásil jsem na všechny strany svou novou adresu, ještě předtím, než jsem si dal jméno na schránku. (Nemám ho tam dosud, mch.) Byl mi poslán dopis. Nebyl mi doručen. "Už jsi čet můj dopis?" Volám na poštu. správnou. Ne, to my neschovávme. možná to bude v úložně Brno. Volám do úložny Brno. Možná tam je. Jdu na libovlnou poštu (pobočka Italská) a vyplním formulář včetně datum odeslání, pošta, kde byl dopis podán, odhadovaný obsah zásilky etc.) Za tři dny volá pošta, že tam mám dopis. Je tam. Už jsem čet tvůj dopis.
IVb.
Aneb dopis z Balbínovy ulice do Bělehradské jde zásadně přes Brno a vyzvedává se v Italské.
V.
Normalizace sekvestratury: skvělá nová kolegyně a vilný kolega, pár dalších lidí. Pondělí: sedm hodin v branické hospodě, pátek: čtyři hodiny tamtéž. Mězitím dvě další návštěvy. Included hádka se servírkou "okradla jste mě, už mě tady nikdy neuvidíte, až budu prezidentem, nechám to tady tankem srovnat se zemí". O cca 18 hodin později opět na místě.
VI.
Normalizace sekvestratury: restarty klíčových vztahů. Obdivuhodně vyklidněný, možná proto to funguje. Teorie Nepopsatelné, proč musí vždycky bydlet sama - "když se s někým budu chtít vyspat, musím si ho přece mít kam přivýst".
VII.
A znovu Mistr: Dávám vale toulkám, jízda na motorce, prasomrd a další báječný kousky Lancastera Dodda.
Městská knihovna. Zatuchlý puch, člověk si připadá jak někde na prokuratuře, prosektuře nebo prorektorátě. Potká kolegu u pokladen, v ruce má pár knih a cédéček .-"Co sis pučil" "Ne, to je taková absurdní věc -já je mám dávno doma, jenomže systém je z nějakého důvodu vede jako prezenční výpůjčky. No a ještě ke všemu mi přišel e-mail, že za tyto prezenční výpůjčky mi nabíhá zpozdné."
II.
Všeobecná zdravotní pojišťovna. Zatuchlý puch, člověk si připadá jak někde atd. Mají bordel v papírech, pročež po mně vymáhali tisícové částky za údajně dlužné pojistné (mocněno ražbou výroků typu "přistoupíme k exekučnímu vymáhání" a "stížnost nemá odkladný účinek na splatnost"). Musel jsem na poštu, do vzp, k bývalému zaměstnavateli, chudák ex-účentí s tím měla hromadu práce, a to vše jen proto, že se nějaká bába škrábe v prdeli místo toho aby zanesla správný datum změny.
III.
Spolubydlící filmař z Finska (half-Russian) a jeho kamarádi Lincoln (narodil se na Kubě, vyrůstal v Bolívii, žije ve Finsku) a Carlos (narodil se v Ekvádoru, ale celý život žije ve Finsku) (na to umí španělsky docela slušně).
IV.
Idiot dostává dopis: rozhlásil jsem na všechny strany svou novou adresu, ještě předtím, než jsem si dal jméno na schránku. (Nemám ho tam dosud, mch.) Byl mi poslán dopis. Nebyl mi doručen. "Už jsi čet můj dopis?" Volám na poštu. správnou. Ne, to my neschovávme. možná to bude v úložně Brno. Volám do úložny Brno. Možná tam je. Jdu na libovlnou poštu (pobočka Italská) a vyplním formulář včetně datum odeslání, pošta, kde byl dopis podán, odhadovaný obsah zásilky etc.) Za tři dny volá pošta, že tam mám dopis. Je tam. Už jsem čet tvůj dopis.
IVb.
Aneb dopis z Balbínovy ulice do Bělehradské jde zásadně přes Brno a vyzvedává se v Italské.
V.
Normalizace sekvestratury: skvělá nová kolegyně a vilný kolega, pár dalších lidí. Pondělí: sedm hodin v branické hospodě, pátek: čtyři hodiny tamtéž. Mězitím dvě další návštěvy. Included hádka se servírkou "okradla jste mě, už mě tady nikdy neuvidíte, až budu prezidentem, nechám to tady tankem srovnat se zemí". O cca 18 hodin později opět na místě.
VI.
Normalizace sekvestratury: restarty klíčových vztahů. Obdivuhodně vyklidněný, možná proto to funguje. Teorie Nepopsatelné, proč musí vždycky bydlet sama - "když se s někým budu chtít vyspat, musím si ho přece mít kam přivýst".
VII.
A znovu Mistr: Dávám vale toulkám, jízda na motorce, prasomrd a další báječný kousky Lancastera Dodda.
neděle 23. prosince 2012
To bude tím, že jsme oba spisovatelé
Neočekávaný dýchánek aneb dobré věci se jen stupňují a kumulují // Obskurní vypětí nevyvrcholilo kolapsem, ale mohlo by. // už docela vím, co si počít s některými věcmi. // Já má ráda Tullinku. // Pravé šampaňské // připomenutí hodu prázdné lahve pod šéfredaktorovy nohy // Vloupání do již zamčené recepce a pití lahví neoblíbených kolegů. // "dneska si nezvracel, jo?" // špičkové setkání s kolegou ve stavu oboustranné nasrannosti a geniální společné nadávání na celý svět. // "tady u nás, na ministerstvu" // "včera to bylo krotký, zůstali jsme tam jenom do zavíračky" // Muži, co zírají na kozy. // Rodinná oslavička a záchvat smíchu spojený s dementním nehumorem na téma vozíčkářů. Příbuzní se nebavili. // Tak mě tu máš.
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)
