Zamilovat se.

Ten den, kdy jsem publikoval ten předposlední příspěvek, jsem konečně začal psát něco mnohem zábavnějšího a důležitějšího. // Dny, kdy se neděje nic, dny, kdy se toho děje moc, a dny, kdy se střídá deprese se stresem. // Přátelé, co se obávají o můj život. // Jiní, co se domnívají, že moc piju. // Jedinečný sobotní "pub crawl" s přáteli: poctivá 14ka v Bullerybynu. // Festival proběh i přes absenci. Divoký program s přáteli z nejvěrnějších. // Dekadentní noc v A Studiu Trubín. // A svatby. Mám je rád. // Výtečná cesta vlakem, prohlídka města, vlastivěda s Waidem, sídlo KSČ, obřad, restaurant ZAGOR pak to hlavní: ryzí dekadentní zábava s ním, s ní a s očekávaným hostem, nemluvě o slivovičce, hruškovičce, fernýtku. Tanec. // Je milý potkat po létech dávno oblíbenou spolužačku (značka: ve 13 sem se snažil sbalit její kamarádku). Ukazuje se, že vystudovala medicínu. Tvůj obor? (no jistě, jak jinak): psychiatrie. Hovory, tance a obtěžování hraničního druhu. // La valse a mille temps. // Konec baviče // Uhlí, moc a prachy. // Něco by to chtělo.

Hranoly lichoběžníkového bokorysu

"Luxus má mnoho podob, může to být třeba stěna z onyxu ve světlém a velkoryse navrženém obytném prostoru, vlastní kinosál, schodiště ze skla, krb obložený labradoritem, křeslo v chesterfieldském stylu z Nappa kůže nebo inteligentní systém řízení domácnosti, který vám ušetří čas." // Nějak se vytrácíš ve vrstvách ironie má lásko // Film Sám doma a opilý // Hyperinflace vkusu // Čekání na zázrak, čekání na smrt, čekání na znamení (čekání na zastávce na znamení) // čekání v hospodě na zastávce // Hérakleitos: Dav je špatný // "naučila jsem všechny svý barmanky a barmany tetovat, oni se teď scházej a navzájem se tetujou" // a jiný historky. // zvláštní, pořád mi udělá radost, když mě někdo z ničeho nic pochválí, že jsem vtipnej. // Ješitné ženy - kapitola sama pro sebe

Skutečná událost

Friends will be friends // Fintový poradce hraběte Hackera // začalo to samozřejmě dávno a jinak, nicméně neškodí připomenout jeden milník, už proto, že jsme byl tzv. u toho; a samozřejmě bych zmínil i trenažér zábavy i sentimentu v této podobě. // gejzíry sentimentu, dojetí a sebedojetí, to vše v zálivce toho nejjemnějšího a nejprimitvnějšího humoru. tuny chlastu, řev pozounů, tanec, zpěv, řev paviánů, potlesk, hlasitý smích - a pot. // příběhy, počátky příběhů, to všechno heroin, doba před deseti lety i jindy. // utajovaný a precizně realizovaný příjezd nečekaného hosta: návraty Ester Kočičkové. // Velký učitel, Foma s dětmi s neopakovatelnou mimikou, pan Horáček, pan Pravda (Gerloch), tlustší Pavel Vítek, matka nevěsty model Marie Reslová, pan Burns, Martha a Tena Elefeteriadu, Haselhoff, Peter Banatovich, Nathan Lane, Zach Galifianakis, Marián Čalfa // "všimli jste si, jak ztloustla?" // neobratné pokusy o galantní oplzlost, tak aby bylo jasné obojí // hovory o transkách, líčení sexuálních praktik, invazivní žena, historka o posrání se v taxíku // předcházelo tomu další utajování a jinačí večírek: rozlučka // je to všechno samozřejmě potlačování, skrývání, odmítání, tradiční maskulinní brzda, obecná mužská vize (ÖMV), lekce autenticity a prožívání jsou nutností. // jsme starý, jsme sentimentální, ale furt je s náma prdel. // nebude se mi odsud chtít, až budu starej. // Byl jsem na jedný svatbě.

Unterm techno liegt der Punk.

Přijímané karty
Žádné

Parkoviště
Ulice

Bezbariérový přístup
Ne

Vhodné pro skupiny
Ne

Atmosféra
Hipster

Stupeň hluku
Velice hlasitý

Hudba
DJ

Vhodné pro tanec
Ano

Alkohol
Plný bar

Happy hour
Ne

Nejlepší noci
Sobota, Neděle

Šatna
Ano

Kouření
Ano

Zahrádka
Ano

Televize
Ne

Nejlíp se máme, když jsme v prdeli

"Co si myslíš o tom, když se lidi bavěj o platech? Prej se to nedělá" // Vzpomínky na dávné časy, aneb četba 5 let starých příspěvků a zjišťování, že VŠECHNO UŽ BYLO VYMYŠLENO. / Válcovi chybí v životě rok. Nikdo neví, co dělal a jak ho tehdy trávil. // Pár náznaků - panáček před polednem, návštěva cukrárny, k malé schůzce vždy ochotný Waiders - leccos naznačují // Zjištění, že nejzásadnější roky a chvíle jsou ty, kdy se něco děje, čti: člověk je na dně a zoufá si. Všechno ostatní je pouhé přežívání, co jen vede ke krizi a úvahám o marnosti a zbytečnosti. // Aneb SNŽ 2016 - už víme, jak na to. // Pár historek z médií, pár z advokacie. // Prachy a kariéra. // Vize filmu Vejprty v hl. roli s Ryndou. // Byli jsme s Válem na pivě. // Plznička za 59, to je dobrá cena. // Historky z šukání venku. Nebo na zadních sedačkách auta. Za jízdy. Nebo na mejdanu, zatímco vedle spí ožralej kolega. //

Půlnoční guláš.

Zbožňuju tu upoutávku České televize na právě na dvd vydaný bizarní opus Františka Ringo Čecha Pra pra pra, zejména kontrast neskutečné šmíry a tupého amatérismu s nadšeným hlasem hlasatele. Vidíme na obrazovce to nejhorší, co si vůbec dokážeme představit a slyšíme "legendární seriál", "mistrovská režie Františka Filipa" a především "fenomenální herecké obsazení" (na obrazovce v tu chvíli: Uršula Kluková. Jinak ovšem nic moc, přátelé. Jsou momenty, které člověku připomenou, proč ještě žít (třeba spontánní vařba a konzumace o zmíněné půlnoci), ale jsou taky hvězdy, které hasnou.

Bakič.

Zdeněk byl náš kamarád. Trochu jsme se mu posmívali za jeho styl života, ale uctívali jsme jej pro jeho suchý humor, invenci a obsáhlé znalosti. Časem se však zakuklil do svého duševního i skutečného podzemního krytu natolik,že už nebylo zbytí. Co si třeba myslet o člověku, s nímž lze hovor už vést jen o jakési obskurní kapele, která kdysi vznikla z recese, aby se z ní pak stala kolektivní psychoterapie skupinky sociopatů? O člověku, který jede z Anděla metrem na Černý most, ale odmítne vystoupit na Palmovce a setkat se s přáteli, kteří záhy pokračují stejným směrem autobusem, s odůvodněním, že se potřebuje dostat co nejdřív domů? Atd.?

Muž, řemeslník, nabízí potahování stínidel lamp pergamenem.

"vzruší tě penis? myslím namalovanej penis"

narozdíl od macka si neudělám čekankový salát s čerstvou hořčičnou krustou, protože jídlo už mě dávno nezajímá. při vzpomínce na režiséra a uměleckého šéfa t.s. a jeho nevinnou, ne-opileckou, zcela vážně intelektuálně položenou otázku kolegyni b.u. uprostřed seriózní debaty o divadle "a holíš si kundu?". uprostřed debat o mašínech a úvah o vlastní sexuální orientaci. big lebowskýho jsem viděl asi tisíckrát v nejrůznějších způsobech, dokonce ani v sále kina aero to rozhodně nebylo poprvé. muž jménem erik suder. jednání s rozjásaným šéfredaktorem a na zdi miloš zeman ležící, čtoucí. na jevišti sledovat odhalovaná těla. mužská. krásná. sny o blonďaté redaktorce s.u., co "se zajímá o sex". kde všude jste blonďatá? vzpomínka na like-a-nepopsatelná produkční e.p. vulgo "úterní žena" a její "já se o ní moc nezajímám. já se o nikoho moc nezajímám". josek je genius, jeho překlad romea a julie je fenomenální. na filmovce jsme viděl mimochodem i eliška má ráda divočinu, on by to nebyl úplně strašnej film, dokonce i kdyby byl přesně takhle neumětelsky a příšerně napsanej a natočenej, ale kdyby tam jenom probůh nehráli tihle herci! polívka a dejdar děs a hrůza, ale teprve trio stivínová, vilhelmová, žilková zabíjí všehcno, přivádí stavy nevolna. no ale furt lepší než pokusy o realistickou kinematografii.

Bude to jako lovit ryby dynamitem

Těším se na narozeniny, protože jsme se dneska dočetli v příbalovým letáku u pudláka, že po 25. roku věku ustupují myšlenky na sebevraždu. Bakič mi dnes složil pěknou poklonu: umíš najít dobrý homosexuální fotky. A nakonec jsem pravil, no asi to už budu muset dopsat a vydat, a pak při týhle konkurenci ty ceny všechny posbírám, ale bude to nefér, protože to je jako lovit ryby dynamitem.

V horách nedostatečného šílenství

Zdolávání kopce postupných úkolů je tak namáhavé. Únava přivchází dříve, spánek odchází později. Na nové věci snad ani nemyslet, i když by přinesly radost. A to už je rozvrh tak zašvihaný. Ach jo, ach jo, ach jo. Tak takhel nějak se to rodí, v bolestech. Bohužel je to tak a to je na tom to strašný.

Přízračnost totální sentementality

Všchno je najednou tak najednou, všechno je vždycky tak najednou.. pravíval moudrý zcr. Ale i jinak. Mocné nápady, přepisovačské mánie, úřední jednání a Plukovník se zachváty salabaismu. Bytové divaldlo a vzpomínka na vícevýznamový pojem "recepce v disentu". A některá slova vůbec poprvé z úst vypuštěná. Tanec.

Akademie námořního práva a politiky

I. Vyhrát tak soutěž Společnosti Zdeňka Fibicha o interpretaci melodramu! II. Dopisování o minulosti a budoucnosti SD-LSNS. III. Nesmrtelná hudba velkých popových orchestrů. IV. Román ze života Boženy Vikové-Kunětické. V. Je jaká je. VI. Salóny života, salóny umění, salóny práva. VII. Časopis Malý dekadent.

Vidina lesů

Uprostřed adaptačního a recenzentského pekla si odskočil k psaní mistrné novely. Hlavní hrdina Kristián Simkanič, řečený Kalenda, ovšem přechází z románu Než Kundera zjistí, že je román mrtvej.

Náhodně v antikvariátu narazit na dalšího Pitigrilliho, ve stejné edici: ke Kariéře polopanny tudíž přidáni Vegetariáni lásky I. Možná taky materiála pro Patetički.

Už třetí kniha Adama Bodora v češtině - češi, čítajte!

A top09 má opět bod.

Za bůra chodit rabínovi zhasínat vo šábesu

Milá nabídka k dramaturgii aneb Pražská dramaturgie má více významů. Obdivovat mauzolejní funkci Vítkova a kritizovat jeho současné vyžití na rodinné sešlosti. Sledovat stále dokola tentýž pornografický klip. Jsou Vesna a Perla dobrá jména pro malé dcery? Výtečná bratrova historka s pracovním názevm "jak si koupit roztomilého malého psíka". Směje se celá rodina. Balde und Waide jako hrdinové real-remaku filmu Role Models. Neví, co je horší, nejdřív ty šílený šovinistický kecy zavánějící přesvědčením "takhle to opravdu je aneb zaručený návod", nebo ta výsledná pointa, že takový není, jen ho skřípla tragická láska a za drsným zevnějškem schovává citlivost, chápavost a moudrost aneb okrajová poznámka k gender-studies současné popkultury.