Zobrazují se příspěvky se štítkemdějiny. Zobrazit všechny příspěvky
Zobrazují se příspěvky se štítkemdějiny. Zobrazit všechny příspěvky

sobota 28. října 2017

Humanisti z ulice Zděšení

Dal bych si barbecue omáčku. // Mexičan na baru, kterej postupně zjišťuje, že všichni kolem uměj španělsky, včetně výčepáka. // "Co je to za lidi?" aneb na Waida už jsou všichni zvyklí, ale na odiv dávaný cynismus Wolhraabeho a Komodora vzbudil zděšení u našich idealistů // ten člověk má nulovej humor, moc nechybělo a dal ti do držky. // Setkání s N., v nádherné formě a v diskursu lichocení. // A jiný ... holky. // Když nejsou poctivé, tancuje se s kurvama. // krásnej a inspirativní příběh známýho, kterej "teď dva roky moc nepracoval" a "propíjel tak čtyři pět litrů za tejden" - "byly i tejdny, kdy sem si každej večer přitáh domu jinou holku. Když se mi v pondělí nabízela osmá, tak jsem si řek a dost" // ale stih si koupit kavárnu, pozemek a auto. aneb co dokáže taková prkotina jako "prodal jsem nemovitost..." // prej byly volby.

pondělí 9. října 2017

Deset malých žluťásků

A neni s tebou kvůli penězům? -To těžko. A jestli jo, bude mít rude awakening. No, míval jsem hodně peněz. Než jsem se dvakrát rozved. // Ve snu se mi zdálo, že mi odpadly barevný knoflíčky od saka. Všechny. Ráno po probuzení, si na to vzpomenu při pohledu do skříně a měn kontroluju, že knoflíčky tam jsou. Vezmu si ten den stejnak jiný sako, je zima, chci se zapnout a hle: jeden knoflíček chybí. // V tramvaji, manželé, starší. Žena sedí, muž nad ní. Muž hází politické proklamace - Měli by je všechny zavřít. - Udělaj si ze všeho kšeft, to snad neni pravda. -Porč by měla těžbu dělat soukromá firma? apod., bez dalšího komentáře nebo souvislosti. žena nereaguje, občas vydá neurčitý zvuk na znamení souhlasu. rozmluví se na účet dívky na zastávce, která má vlasy způli růžový a způli zářivé modrý. "to už je moc". // Jsou věci, který nemá smysl rozvíjet. // Rozverné debaty na téma fekální transplantace, MHC, aj.

úterý 30. května 2017

Jeder stirbt für sich allein

Kötschenbroda byl třetí den za sebou v hospodě, neslýchané // U Rysů to žije. // Plány na pronajmutí dalšího bytu za účelem pořádání dýchánků, hebraistických seminářů a orgií s osmiletými otrokyněmi. // Připomenutí historky "Kde jsou moje miliony?" aneb převrácení tradiční hlášky "na to, co umíme a jak vypadáme, se máme ještě docela dobře" v ještě tradičnější "na to, co umíme a jak vypadáme, se právěže nemáme moc dobře" // Přijít si jako zloděj, který chodí po špičkách a čeká na odhalení a pořád se nic neděje. // V práci v módu Z Lotyšska nelze utéct. // Pak kino. Poslední rodina. Film jak kráva. Nebo četba. To ještě zachraňuje. Snad i tvorba? Mezitím ovšem příboje sraček, na něž nelze nemyslet. Zkejsnout v práci a neudělat nic. Zkejsnout doma a jen tak zevlovat; den uteče jak večerní zprávy. // Tindrová zábavička. Fotky z facebooku - zvláštní, kolik lidí má profilovku z cest, z vejletů, v pozadí s mořem, horami, se známými výjevy ze známých měst. Nebo aspoň s výhledem na Prahu, z přesně toho místa, kde se potkal Ševčík se Zemanem. // Očividný bitches, solárkurvy, duckfaces- rovnou pryč. Fotka se psem nebo jinými zvířaty - pryč. fotka ve sportovním, na lyžích, na túře - pryč. A pak taky - příliš mnoho společných přátel - pryč. Jistí společní přátelé - pryč. Příliš mladá - pryč. Ale taky: dva společní přátelé -známí dekadenti. OK! Šibalský výraz ve tvářích. OK! Společné zájmy - architektura 70.let, brutalismus. OK! // Některé se rozpovídají. Případně to mají až strašidelně nalinkované, co ano, co ne. přes týden nechodím ve sportovním, nech se překvapit. povinná formulka: nemám zájem o ONS. ve většině případů pak ale taky řeči v angličtině - ozvěny kopřivovské, vyhledává jen cizince? nebo spíš: aby byla šance u projíždějících exotických zájemců - ale to se jaksi vylučuje s tím "nemám zájem o ONS", že? Kurvičky. Kukmal.// Inu, stejnak dojde k příjemným hovorům. Pokračování tradice epistolárních románů. Lidi si chtěj psát. // to grindr je normální teploušská seznamka. všichni do půl těla a rovnou píšou, že bottom, chems a bb, a hledaj medvědy. Přímočarost// Chvilky nosztalgie. Už to ve mě vzbuzuje i Udo Lindenberg. Něco je špatně.

úterý 14. února 2017

Postel Hospoda Kostel

Znal jsem jednoho chlápka, se kterym bejvala sranda. No, sranda - jak se to vezme. Většinou se zmiňoval o tom, že sere v práci. Nebo že sere v obchoďáku. Nebo že je na rande s holkou - a šel se vysrat. Případně zmiňoval, že žere. Vůbec dost žral. Obvykle, když spolu telefonovali, se zmiňoval o tom, že se jde někam nažrat, nebo že si jde koupit něco k jídlu, případně, že si zrovna koupil něco k jídlu. Eventuelně: žral přímo v době telefonátu. Když se někam šlo, zajímal se o to, zda tam bude něco k jídlu. Vlastně vyžadoval podnik, kde se bude moct nažrat. Ještě to vydával za přednost. Taky to byl člověk, co nedokázal chodit po schodech, aniž by se neustále díval pod nohy, jinak mu hrozilo, že upadne. Kdykoli zahlíd holku, třeba i na 500 metrů, třeba i slepou, kulhavou a bezrukou, nalil se mu pták, teda v dobách, kdy mu ještě stálo péro. Byl ženskejma posedlej. Furt mluvil o kozách, kundách, očích, vlasech, hlasech. Ne o análu, na to jeho puritánský srdíčko nestačilo. Ale všechno to byly jenom kecy. Deset let třeba básnil o kamarádce, s níž se vídal, která se mu furt nabízela, svlíkala se před nim a dělala dvojsmyslný narážky, ale myslíte, že ji oprcal? Správně. Byl to zoufalec. // Off topic: dneska jsem vyloučil Ondřeje Hálu ze skupiny Sekvestoři nového žití.

neděle 8. ledna 2017

Po zarostlých stezkách

26.května se na Norholmu objevil policejní náčelník z Arendalu a sdělil mi, že mně a mojí ženě bylo uloženo třicetidenní domácí vězení. Předem mě nikdo neupozornil. Žena mu na jeho žádost vydala mé střelné zbraně. A pak jsem náčelníkovi musel napsat, že vlastním ještě dvě velké pistole z poslední olympiády v Paříži, ať si je vyzvedne, bude-li chtít. Zároveň jsem dodal, že domácí vězení snad nemusím chápat doslovně, ke statku přece patří rozsáhlé pozemky, které potřebují péči. Po nějaké době si pro pistole přišel zaměstnanec krajského úřadu v Eide.

sobota 26. listopadu 2016

Sajdkára drastických opatření.

vždycky, když se mi zdaj výrazný sny, nevěstí to nic dobrého. // zajímavý jsou i motivy. // často v mých snech vystupuje matka, vždy dojde neodvratně ke sporu, jakkoli se to vyvíjí zpočátku dobře. // zajímavé také je, že prakticky vždy, když se ve snu zjeví matka, jsou spolu s otcem - ten nevystupuje nijak aktivně, ale je to bizarní vzhledem k faktu, že jsou už deset let rozvedení.... // dále s eve nsech často objevují ženy s dětmi. nejsou to moje ženy, jsou anonymní a obvykle bez manželů // pobyty v neznámu (venkov),c esty do nezáma (vlak), útěky. // přítomnost tyranů, únosců, rukojmích. // bolest zad. ta né ve snu. // vyhlídky na příliš naplánovaný prosinec. přežit ty hodiny (a hodiny po těch hodinách) je leckdy potíž, přežít ty tejdny a měsíce jde kupodivu dost snadno.

středa 28. září 2016

Řitní píštěl mozku.

Marný momenty, kdy by člověk mohl něco dělat, a skutečně dělá, ale spíš takové ty přízemně prokrastinační aktivity. Nebude přece marnit čas posedáváním po kavárnách. // Upřímně zas sem blbej, nesnáším, když někomu něco slíbim, když se na mě někdo s něčím obrátí. V první chvíli mi to nepřijde odporné, ale každou další chvíli mi to odporné přijde, musím na to myslet a sere mě to. // Potenciál uzávěrek aneb "potřebuju tlak, jinak nic neudělám. když neni, dokážu si ho i sama vytořit, tim, že to odsouvám". // Zdravotní problémy přátel. // Zdrcující zprávy o životních rezignacích, malých sebevědomích a sebedrcení. // Monster meat long vibe is the tool you need for deep ass-plorations. // Otevřít výbor z kritik renomovaného autora, kdysi provázeného pověstí nesmlouvavého, ba neurvalého recenzenta, bourajícího modly a uznávané autority; první dvě práce ve výboru jsou o psíňových textech Jiřího Suchého. potěšilo. // Na německém hřbitově // Gottes Wille kennt kein warum.

pondělí 4. července 2016

Genazino

Čtu Genazinův Deštník pro tento den a myslím na přátele, každou chvíli se mi jich vynořuje víc a víc; komu tuto knihu doporučit, koho z nich mi hlavní hrdina připomíná - generálně, či konkrétně svými některými momenty, vzletným článkem, testováním polobotek, falešný institutem pro zážitky, či prodejem na bleším trhu, připomíná, kterou přítelkyni a milenku mi svou obsesivní asociálností, kterého kamaráda svou sympatickou nemotorností, a naopak samozřejmě, tento Genazinův hrdina přivádí na mysl. // Je jich hodně. // Je vás hodně. // Doporučit přirozeně pro její literární kvality; které jsou samozřejmě vysoké, koneckonců, je to německá literatura. // Rozhodně bych ji někomu nedoporučoval: přečti si to, je to o tobě. // I když... // Kniha mě vtahuje: je brilantně napsaná, pobaví, otevírá otázky, je to oslava precizního stylu, zároveň ale: nepříjemně se zadírá pod kůži, vlastně je odporná // Nejvíc mi samozřejmě připomíná hrdina mne samotného. // já tedy (samozřejmě!) nejsem (ještě, zatím) takový zkrachovalec, možná ani takový asociál, ale on je mi vlastně sympatický, blízký. // to mi připomíná: jsou tam i možná nejlepší popisy trapného sexu. ne že by mi šlo právě o tohle. // mým tématem je už dlouho svoboda, nikoli svoboda slova, nebo vůbec svoboda v politickém smyslu, ale svoboda jednotlivce, svoboda ve vztazích (ne partnerských, nebo ne jen v nich). to všichni vědí a mektám o tom bez ustání. // druhým mým tématem, jež se hrozivě vyjevuje poslední dobou se stále větší palčivostí, je samota. osamělost. einsamkeit. a příbuzné jevy. ne že bych to až tak zažíval, je to jako s tou svobodou. něco, co neexistuje, ale všechny nás to zajímá, proto o tom pořád dokola teoretizujeme.

sobota 14. května 2016

Er leitet an Demenz und kann sich nicht orientieren (Zápisky z pras-zemí I)

Vždycky, když se něco stane, přichází nakonec úleva. Pročištění. Tedy, zejména je to období pokání, canossy, omluv, napravování a znovuzlepiťdohromadycosaeštědá, ale i určitá úleva, snad i druh neustartu. // No, ne že by to nešlo elegantněji. Jenže to by člověk nemohl znovu a znovu podléhat dojmu, že tentokrát už je to definitivní. Výlet by zorganizoval líp, kdyby ho jako výlet plánoval. Ale co už. // Vědomí, že žádná volnost, žádná svoboda neexistuje (a o její politické nebo ekonomické podobě můžem dál zvesela víst stovky seminářů a psát tuny esejů), je dávné a banální. Ale sem tam to zamrzí. // Vlákna, vazby. Žít v pavučině. // Komárkovská závsilost na heroinu tuplovaná vlastními rozhodnutími, vlastními navazováními nových vazeb a vztahů, z nichž se nakonec vyklubou vztahy s celými skupinami lidí, s celými rodinami, s celými heroinovými doupaty. // Svěráka na vás. // Předčasná psychiatrizace. Neuróza revanšismu. // práce, jež ho střídavě otravovala a deprimovala, nakonec jako jediná záchrana. // a dvojka vína v černý růži, intelektální pokec a věci stranou, jako druhá záchrana. // Kunda žere mozek. // Teorie tygra. Teorie hovna.

pátek 12. února 2016

O čem mluvím, když mluvím o šukání

Špičková kurva z Itálie // Historky z pražské galerky // Oběd s Honzou Kačerem // Potkat v metru známého vypravěče, bývalého kolegu. Smrděl. A jako vždycky, uprostřed rozsáhlého vyprávění se zvedl a vystoupil, v půlce věty, beze slova rozloučení. // Jiný kolega a historky o jeho navrátivším se alkoholismu a prohlubujícím se podpantofláctví. // série domácích sporů - příčiny: jeho časté opilství, jeho odchod na lajnu koksu během společně navštívené kulturní akce, anální lubrikant nalezený v jeho tašce, jeho časté opilství. // Zrada dobrého přítele. // Pracovní porady jako přehlídka exkluzivního šovinismu a nejjemnějšího laskavého humoru. // Plány na cesty. // Zintelektuálštění. // "Já sem neřekla, že tě mám ráda. Jenom seš mi u prdele"

čtvrtek 4. února 2016

Dal sem pěstí jelenu sika

Trochu muziky. Mit Schinken durch die Menopause, Praktikum in der Karibik, Rummelsburger Bucht, Made in 87, Mit Wucht in eine Bucht // Stattbad Wedding. // S pár přáteli na pivu aneb 25 let advokacie - přišli Cicero, Seneca a pár dalších. // Plány na založení nakladatelství. // Pocit, že sem tejden nějak moc chlastal; následoval tedy viac-menej abstinenčím tejden. Během něj se ovšem do střízlivosti nepropít. // Schůzky, intriky. // Sbírání knih, sentementalita, nespavost. // Divadlo Semafor: Senilita a Malformace.

pondělí 9. prosince 2013

Ich mag dich eigentlich gar nicht

Byl to docela laskavý, hodně lihový týden, ovšem s jakousi zvláštní tečkou, jež se divně táhne. // "Seš sexy" // "To nechte, vždyť jste tak krásnej" // "Čech? Já bych to tipovala na nějakou Skandinávii" // Dozvědět se, s překvapením, že má "samé plusové body", ovšem taky, že "je miloučkej". // Nicméně i tak období bohaté na obdivné poznámky. // "Miluji muže, kterým nemusím nic vysvětlovat" // "Naznačovals tehdy, že to souvisí s pornem" // "Seš děsně sexy" // stará láska nerezaví // zvlášť když je volná, otevřená a svobodná // touha posedávat ve městě a chodit po podnicích // Mám přátelský vztah k ženské nahotě. // A vulgárním výrazům. // znamenitá spontánní merenda, s ním, ze něhož se vyklubal onen rozhlasový legendrání hlas a za to zval na panáky, s ní, z níž se vyklubala renomovaná překladatelka z němčiny a znalkyně současné literatury, ovšem také volička miloše zemana, s ním, přičemž si vzpomněl na dávný homovečírek za nechtěné účasti Nadřízené, a s ní, která se vzdor všem poučkám skutečně zdála být polichocena značně podhodnoceným věkovým odhadem od staršího muže, ale krásná ženská to teda je.

sobota 23. února 2013

Sliny byrokracie

I.
Městská knihovna. Zatuchlý puch, člověk si připadá jak někde na prokuratuře, prosektuře nebo prorektorátě. Potká kolegu u pokladen, v ruce má pár knih a cédéček .-"Co sis pučil" "Ne, to je taková absurdní věc -já je mám dávno doma, jenomže systém je z nějakého důvodu vede jako prezenční výpůjčky. No a ještě ke všemu mi přišel e-mail, že za tyto prezenční výpůjčky mi nabíhá zpozdné."

II.
Všeobecná zdravotní pojišťovna. Zatuchlý puch, člověk si připadá jak někde atd. Mají bordel v papírech, pročež po mně vymáhali tisícové částky za údajně dlužné pojistné (mocněno ražbou výroků typu "přistoupíme k exekučnímu vymáhání" a "stížnost nemá odkladný účinek na splatnost"). Musel jsem na poštu, do vzp, k bývalému zaměstnavateli, chudák ex-účentí s tím měla hromadu práce, a to vše jen proto, že se nějaká bába škrábe v prdeli místo toho aby zanesla správný datum změny.


III.
Spolubydlící filmař z Finska (half-Russian) a jeho kamarádi Lincoln (narodil se na Kubě, vyrůstal v Bolívii, žije ve Finsku) a Carlos (narodil se v Ekvádoru, ale celý život žije ve Finsku) (na to umí španělsky docela slušně).

IV.
Idiot dostává dopis: rozhlásil jsem na všechny strany svou novou adresu, ještě předtím, než jsem si dal jméno na schránku. (Nemám ho tam dosud, mch.) Byl mi poslán dopis. Nebyl mi doručen. "Už jsi čet můj dopis?" Volám na poštu. správnou. Ne, to my neschovávme. možná to bude v úložně Brno. Volám do úložny Brno. Možná tam je. Jdu na libovlnou poštu (pobočka Italská) a vyplním formulář včetně datum odeslání, pošta, kde byl dopis podán, odhadovaný obsah zásilky etc.) Za tři dny volá pošta, že tam mám dopis. Je tam. Už jsem čet tvůj dopis.

IVb.
Aneb dopis z Balbínovy ulice do Bělehradské jde zásadně přes Brno a vyzvedává se v Italské.

V.
Normalizace sekvestratury: skvělá nová kolegyně a vilný kolega, pár dalších lidí. Pondělí: sedm hodin v branické hospodě, pátek: čtyři hodiny tamtéž. Mězitím dvě další návštěvy. Included hádka se servírkou "okradla jste mě, už mě tady nikdy neuvidíte, až budu prezidentem, nechám to tady tankem srovnat se zemí". O cca 18 hodin později opět na místě.

VI.
Normalizace sekvestratury: restarty klíčových vztahů. Obdivuhodně vyklidněný, možná proto to funguje. Teorie Nepopsatelné, proč musí vždycky bydlet sama - "když se s někým budu chtít vyspat, musím si ho přece mít kam přivýst".

VII.
A znovu Mistr: Dávám vale toulkám, jízda na motorce, prasomrd a další báječný kousky Lancastera Dodda.



neděle 19. prosince 2010

Zajezdit si v kanclu.

Ne každý vtip je třeba doslovovat. Bakičův účes tvarovaný čepicí. Lašóv suri, Art Spiegelmann: Fledermaus. Mislav je ve formě, VK je ve formě, Bakič je ve formě, já jsem ve formě. Jen ten Válec to má teď nějaký blbý. Bakič OPĚT HOVOŘIL O TOM, ŽE PUDLÁKOVA PŮVODNÍ TVORBA NENÍ KVALITNÍ. "Říkali jsme si, že seš buď profesor češtiny, nebo Elton John". "Ale to vůbec nebyl špatný odhad, češtinu jsem vskutku učil a jsem bukvice". Petra vepřový bok ve šťávě z jedlového medu a čekanky macerující.

neděle 31. ledna 2010

Vznášející se vepři

Nedělní odpoledne, v televizi běží nějaká červená knihovna. Venkovský milovník se dramaticky ptá své vyvolené: "A co tě tak táhne do Berlína?" Můj bratr suše odpoví za ní: "Hitler."