Zobrazují se příspěvky se štítkemřízení sněmovny v opilosti. Zobrazit všechny příspěvky
Zobrazují se příspěvky se štítkemřízení sněmovny v opilosti. Zobrazit všechny příspěvky

neděle 25. června 2017

I z Lotyšska lze utéct.

Poznámka v lajfstajlový rubrice: digitální detox - být offline je trendy! no, nevím. // čtrnáct možná nejdivnějších, možná nejsvobodnějších, možná nejsmutnějších dní v roce/dekádě/Decadě /(spíš Moabitu)/ životě. // Jak mi kdysi říkal P.H. "stál jsem na roczestí uprostřed prázdný krajiny a cejtil jsem, že se můžu vydat úplně kamkoli" // Úplně kamkoli to ale (už) nejde. // Pár přednášek o divadle a životě jako zamlada, jinak standardní nihilisticko-dekadentní večírek. // několik jiných, vesměs zbytečných, a jedno posezení v překvapivě útulném rodinném kruhu // vždycky je čím se trápit, vždycky je na co se těšit. // poučné posezení s překvapením - Vacek a jeho moudra: /v debatě o robotizaci a zániku tradičních řemesel/ "já jsem rád, že nemám práci, protože bych o ní za pět let přišel"; /v reakci na "Myslel jsem, že to bude jednorázová záležitost/: "to by si měl nechat každej chlap vytesat"; /v debatě o prohazování partnerů jako prevenci, jak se vyhnout nevěře (sic!): "já nemám zájem o svojí partnerku, natož o něj". // "Walterovi nic řikat nebudeme, jen by to rozkecal." Tak nějak. // Tradiční témata: anál, monogamie, vyhoření, svatby, roboty. // Rozchechtaný a excitovaný známý, jako kdyby právě dokončil nečekanou soulož (víte, co píše Seneca ve svých listech o přátelství?) // Glogau a jeho teze (v debatě o nevěře): "samozřejmě si myslím, že by lidé měli být zdrženliví, umět se ovládat a trpět ve svých dlouhodobých vztazích, ale zase jsem daleko někomu radit, jak má žít." // odjinud a podstatně: Dobré rady od toho, do jehož očí se pokaždé dalo zadívat a jehož poznámkami se vždy dalo řídit: "začni běhat, a napiš knihu" //

středa 28. září 2016

Řitní píštěl mozku.

Marný momenty, kdy by člověk mohl něco dělat, a skutečně dělá, ale spíš takové ty přízemně prokrastinační aktivity. Nebude přece marnit čas posedáváním po kavárnách. // Upřímně zas sem blbej, nesnáším, když někomu něco slíbim, když se na mě někdo s něčím obrátí. V první chvíli mi to nepřijde odporné, ale každou další chvíli mi to odporné přijde, musím na to myslet a sere mě to. // Potenciál uzávěrek aneb "potřebuju tlak, jinak nic neudělám. když neni, dokážu si ho i sama vytořit, tim, že to odsouvám". // Zdravotní problémy přátel. // Zdrcující zprávy o životních rezignacích, malých sebevědomích a sebedrcení. // Monster meat long vibe is the tool you need for deep ass-plorations. // Otevřít výbor z kritik renomovaného autora, kdysi provázeného pověstí nesmlouvavého, ba neurvalého recenzenta, bourajícího modly a uznávané autority; první dvě práce ve výboru jsou o psíňových textech Jiřího Suchého. potěšilo. // Na německém hřbitově // Gottes Wille kennt kein warum.

pondělí 30. května 2016

Pravidlo sedmi dní.

Důležitý je nepřepálit začátek. Na pondělí si nic většího nedomlouvat ani neplánovat, spíš se tak pomalu ploužit, vzít to zlehka. Splnit jednu drobnost, i to může způsobit radost. Dopoledne zaskočit do vinárny kavárny. Večer odpočinek. V úterý něco málo zvládnout, je to klíčovej den. Zbytek přesunout na středu. Ve středu si řádně odpočinout, nejlépe strávit den v hospodách. Zásadní věci odložit na příští tejden. Ve čtvrtek je poslední den, kdy se ještě dá něco udělat, tudíž není čas na hrdinství. Jen to, co nesnese odklad a mělo být bezpodmínečně hotovo před dvěma týdny, tedy jen to z toho, co je ještě třeba. A běžný denní úkoly, aby se nehromadilo víc restů, než je nezbytný. V pátek nemá nic smysl, je lepší se u soustředit na odpočinek. Však ono to neuteče. Přes weekend se nikdy nic neudělá, je lepší s tím počítat rovnou a nic si neplánovat, člověk si ušetří zklamání a stres. Respektive toho má i tak dost, neb weekend je plný dlouho plánovaných a chystaných společenských , rodinných či partnerských povinností a akcí. A když ne, jede se třeba na vejlet nebo něco podobnýho. To je leckdy fajn, ale práci to fakt nepřeje. Když se na člověka usměje štěstí, je lepší nevylejzat z domu a odpočívat. Stejně je to depresivní období. No a tak to máte furt dokola. Banality života.

čtvrtek 3. března 2016

Strach z dlouhověkosti

Nemáme to rozhodně v rodině, a nemám k tomu ani žádné předpoklady; navíc žiju krajně nezdravě a -ehm- nabízejí se další zdroje možných nebezpečí, o suicidálních sklonech nemluvě. Jenomže: jen tak se nezabiju a v řadě věcí mám zkrátka štěstí, neboli kliku, abychom byli přesnější - co kdyby mě jako trest za to všechno, nebo jen tak ze zlomyslnosti, tak jako na někoho sešle rakovinu nebo sérii nehod - mělo čekat dalších třeba - o hrůzo - 70 let života? // Svěřuji se s touto obavou příteli - "to by bylo na hovno" "no myslíš pro tebe nebo pro ty ostatní, pro svět?" "no pro ostatní samozřejmě, ale na ty já seru, ty sou mi u prdele, zajímám se o sebe: a to by bylo fakt strašný!" // A pár dalších. // Podezřelé výlety do Brna a Ostravy. A jinam. // Maďarské sny. // Do Temešváru, do Galacu. // časté hovory o stáří. maně vzpomínky a nostalgický závoj, ale hlavně plány, velké, a klidněji přijímané. // Však o nic nejde. Je to všechno jedno.

neděle 27. prosince 2015

Pár facek na dobrou noc

"Sem tě zfackovala, tobě se postavilo péro, oznámils mi, že tě to vzrušilo, a v tu ránu si usnul." // Příliš ostrý vánoční dýchánek aneb Waid na domácí párty. Pohoršení matky, smích sestry, smutek partnerky. Z pozdějších svědectví: drmolení, máchání rukama, nebylo ti rozumět, soucitné pohledy, výsměch a vrchol: odchod na toaletu a návrat se skvrnou na kalhotách. // A pár dalších historek s příbuznými. // Výtečná zmínka o rodině, jež obsahuje náctiletou mentálně retardovanou dceru. Její otec, matka a bratr k ní přistupují tímto citlivým způsobem: neustále si z ní dělají prdel. Což ona (zřejmě) nechápe. okolí to pohoršuje. // neschopnost dodržet termíny // jak sem si začal psát s jednou chytrou dvacetiletou štětkou. "s kym si to píšeš?" -"ále, obluzuje mě jedna dvacetiletá štětka". // historky o cudném tv moderátorovi z dob, kdy si ještě nenechával zajít chuť na patnáctky, co vypadají na třináct. // vánoce moc nemusim // íránské pastorale.

pondělí 9. února 2015

Já tu opici znám, samozřejmě

Hannover je odporná, zaplivaná díra. Maloměsto, kde herny střídaj špinavý bordely, diskotéky za zenitem a pár načančanejch ulic v postklasicistním pompézním stylu - nicméně něco mělo určitej potenciál // třeba bavorská hospoda "Bayerischer Botschaft am Thielenplatz" - jak pravil herec - "jo, to je docela slušný, to je řetězec, já chodim do jejich pobočky v Drážďanech, to je tak o tři úrovně vejš" // "Neexistuje chlap, co by neměl čas si zapíchat". // šokující zjištění aneb "chodíme spolu" // darování koženého saka // večírek aneb "děvko, hobluj!" // děkan Googlik. // veselá historka aneb zvracení na toaletě ICE, již předchozím zákazníkem naplněné močí. a báby čekající venku, až přijdou na řadu // zdvižený palec po spontánní šukačce. // atraktivní usměvavý blond mladík, obsluhující za pultem getränke hoffmann, když mi namarkoval tři gorbatschowky, se spikleneckým úsměvem: "schönes wochenende" // ten jí teda nakládal. // noclehárna za tratí aneb z pravý strany vchodu herna, z levý strany taky herna, před prosklenou stěnou baráku, za níž panelákový schodiště pokrytý linoleem, špinavej gauč, na němž si zřejmě štamgasti herny píchaj ranní dávku pika. // a špičková žurnalistika mýho oblíbenýho deníku B.Z.

neděle 1. prosince 2013

Prairie oyster, to je moc dobrý pití.

Pro čtyři osoby na příliš frekventovaném místě. 1: "Jak se máš?" 2: "Posedávám po podnicích" 3: "To je dobře řečeno" 1: "Já ti závidím, že si dokázal živit se jako kávarenskej povaleč" - 4: "Pozor na to, on je dost pracovitej" - 2: "Je fakt, že někteří, které jsem svedl na scestí to tempo pak nevydrželi" 3: "To je to umění, furt se válet, ale přitom mít výsledky". // a jiné historky na témžě místě. // a jiné historky na jiných místech. // a mezitím: "Má první jedna z mých lásek se dnes vdává..." // "Tahleta sevírka by asi byla spíš moje krevní skupina" (později, shodou okolností po delším monologu a téma příšernosti lidí a jejich pitomství) zaslechnout servírku, ana říká: "Lidi sou hrozný kreténi, člověk je má chuť je zfackovat hned jak vejdou" // Konspirační schůzky. Žurnalistika.

středa 27. listopadu 2013

Wedding. 37 Geschichten über die Perle unter Berlins Stadtteilen

Zima, vítr, nemoc, nostalgie. Lenost, havel, hygiena. Ženy. // Nebo jedna. // Žena. // Výlety a cesty a ty samý hospody a blikající majáky v rozbouřeném moři citů. // Nápor práce, kterou nechci dělat. // A sny v dálce. // Zcela neskutečné odpoledne v oblíbené vinárničce. // Příjemný, byť ospalý podvečer v ještě oblíbenější kavárničce, i s tetovanou sevrírkou. // "Hledáte plechovku" // Psaní nepodložených historek o StBácích jako nejzábavnější složka práce. // Drobná představa, která mě druhdy rozrajcovala, a jestli ji za těch 14 dní přece jenom dotáhnu do konce, spíš z povinnosti. // Občerstvení Rosana, Zlatá kovadlina, U Hrocha, U Jiřího, samozřejmě Vaněk. // Vyučování v domnění, že budou okuzlující studentky nebo studenti a místo toho postarší dálkaři. // návštěva v jednáctém patře útulného bytu v Jiřině. // Neuvěřitelná holka, musel v hlavě rozehrávat tu historku "a ocitla se v místnosti se třema klukama, s nimiž se všema dřív spala". Posezení v nenápadném zapadáku na rohu.// Chvíle nedůstojnosti. // Snadnost.

A samozřejmě Reichsadler.