Warum nehmen Künstler sich das Leben?

"vojtěchu, vy jste střízlivej!" // "vojtěchu, to nejde, vy byste se uchlastal k smrti už na tý svatbě" // "vojtěchu, vám ty vánoce moc nesvědčej, co? máte hodně volna a jste furt tady" // "prosimtě, přiveď jí, nebo ten varyš neodejde" // "viděla bych to tak, že začneme na snídani, pak půjdem na pivo a potáhnem to až do fáze café baru south" // "muj alkoholismus má svoje hranice" - "tvuj alkoholismus žádný hranice nemá, já tě už párkrát v nuslích viděla" // "tak se uvidíme v lednu?" - "pokud budu naživu" - "ty určitě, ty seš nesmrtelnej" // "takže jste si vlastně celý vánoce užíval s chlapama, to je krásný!" // "vojtěch mě požádal o ruku" // a jiné naivní historky z knihy knih

Žít jako Lowry

ale psát jinak // psát do Lotyšska aspoň dopisy // pusa na tvář, která je nejsladší // odpor k mladým lidem // mluvit německy jako prasata // host, který neopouští hospodu, ani když je zvařeno a zhasnuto // snít // smska, která zahřeje // nové krycí jméno: Spolupracovník // very high noon // a přírodní bílá barva na záda - opět // divadelní historky // "ale nevim, jestli by se ti chtělo makat"

Se dobok, se trombiták

V roce 1979 se oženil s maďarskou esperantistkou Evou Tófalvi a přestěhoval se do Budapešti. // Používal pseudonymy A. K. Nikolčický, Bohuš Pracký, Al. Pakulas, Fokr Chdzudz a O. S. Vetti. // Zato si k nám přisedl jeden mladý slovenský kněz a básník. Byl to kněz řádový, byl františkán. A básník to byl surrealistický. Jak to dal všechno dohromady, nevím. Na sjezd přijel na motocyklu. Byl tak samozřejmý, že to překvapovalo. Ale zapadl dobře. Byl to živý, temperamentní muž upřímné sdílnosti, plný nápadů a vtipů. Jeho oči nedaly pokoj žádné dívčí tváři, která se tam mihla. // Do roku 1990 pracoval v Útvaru hlavního architekta města Brna coby specialista na dopravní systémy. // Za druhé světové války pracoval jako zemědělský revizor.// Dramatické pásmo z prací rumunských spisovatelù na téma osvobození Rumunů z tureckého, feudálního a fašistického jha. // Jeho teorie patří k největším dílům světové lingvistiky 20. století, ačkoli má také celou řadu odpůrců. // Mezinárodně se proslavil románem Umírala mladičká z roku 1931, ve kterém je tolik bezprostřednosti, citu, sugestivního vypravěčského umění a vroucnosti, jež i ve finské literatuře, která je právě těmito prvky tradičně bohatá, zněly nově. // Už to nejde.

na sekvestorské svatbě 4

Tuhle sme se sešli s Válcem a byli sme vtipný. Pak sme se sešli znova a byli sme eště vtipnější, načež jsme se potkali na Corwexově svatbě a byli jsme úplně nejvtipnější. // Takhle pobavit koženej stůl nudařů umí málokdo, začnem podnikat v oboru jakožto duo ICEBREAKERS. // Fóry s osvědčenou tematikou: mentál, anál, židi, himmler, bába to dostala do ksichtu, slivovička, bakič, moudra o vztazích. // třicetkrát omletý historky a zábavný jako napoprvý. // syndrom otáčejícího se muže. // Originál akademického malíře Kouřila. // Byli tam staří známí, vždy výteční, a někteří, již překvapili svou zábavností (Ozo) // chyběl: Nathan Lane. // Svatby mám rád. // Válec onehdá naznačoval, že možná zahesluje svuj blog nebo ho ouplně smaže. Taky se přistihuju při podobnjech myšlenkách. ale tuhle sme si volali a shodli jsme se, že vzhledem k tomu, že máme oba napíchnutej telefon a mě navíc scanujou veškerou aktivitu na pracovním počítači, o tom, kolik toho proletí nešifrovanou komunikací přes gmail&fcb chat nemluvě, že jsou to možná úplně zbytečný obavy, // nehrála hudba. teda až na Dallas, kterej byl nakonec moc nahlas. // Milý návštěvy z Oxfordu a odjinud. // Bylo to vlastně hrozně dojemný. Vzpomněl jsem si, jak jsme před pár měsíci seděl v jedný knajpě nedaleko podniku, kterej hrál klíčovou roli v jedný starý sekvestorský historce, napsal jsme zprávu Bakičovi, "přemejšlim, co se za ty léta změnilo a jak jsme se za ty léta změnili my", anž odpověděl "jo, to já taky, a netroufám si odpovědět". // Jsou to důležitý akce, je dobře, že se dějou. // Naměkko.

Výstav prsů, výstajl saka. Praseodym

Tentokrát budu mlčet o alkoholu, práci a sexu. Zejména nezmíním historky „to je Neruda“ „to je Tonda“, „mystifikace na pracovišti“, „mystifikace na pracovišti II“. A podobně. Ale : Zelená zabíjela. Yoyo band a Aj tak sme stale frajeri v jukeboxu. A ovšem Berlin. Jeden muj kámoš tam teďka byl a potvrdil názor, že je to nejlepší město na světě. „Máte pěkný kozy“. „To dělá to dítě“. „Ani, ne, řek bych, že je to tou podprsenkou“. „Vlastně máte pravdu“, Tu já mám schválně“. Nákup kojeneckého oblečení v mothercare s kolegou aneb Obnovení teorie dvou homosexuálů a další podobné věci. Údajné pití v pracovní době. Oběd, svačinka, večeřička, cíp, bredáč, dřeváč atd. Pane ministře, byl jste v Dubaji zatčen? „Ne.“

Pako proti pásce.

Rozjitření, zapletení, citovost, humor skrzevá folii patosu. Sentiment vztahu, nostalgie A spálený. Období změn. Až srdce usedá. Ale večírky to byly všechno pěkný, to zas jo, až po nátělník a hovory kolem.

slovenský předseda parlamentu označil v roce 1996 prezidenta za "starého chuja", pak se poopravil, že vlastně řekl "starého uja"

jindy, jinde: "Zrovna jsem ti chtěl napsat, že řidič autobus právě tzv. udělal Varyše a na zastávce vyklopil obsah žaludku, aby posléze nerušeně pokračoval v jízdě." ale druhého dne ráno, někdo další: "no, a pak jsem jí poslal smsku, aby šla do prdele" "to je přece to největší vyznání lásky. když chlap (sic!, pozn. red.) napíše holce, že má jít do prdele, myslí tím, že je úplně skvělá.... (po chvíli) taky jsem včera poslal xxx do prdele". jindy, jinde: je krásné dopoledne, zoncna rumpluje, a ty seš vožralej. a pak že je dopoledne k ničemu.

Ach, proboha, kunda!

Inu, Facebook mi smazal účet; nikterak mi to nevadí, konekonců k čemu mi může být židovský web, který nesnese ani pohled na vyholenou číču. Chvíli jsem si říkal, že se uraženě stáhnu, ale pak jsem si řekl, proč nevyužít příležitost k restartu a neaktivovat jeden ze spících falešných profilů.

Muž s tlustým obličejem v nose

jseme potkal kořínka, s dívkou, jež nevím, byla-li dívkou ze sporáku nebo někým jiným. špičkově mě povbavily kořínkovy spoty. dojem na mě udělala kouzelná rodinka v noční čekárně na brněnském nádraží, v čele s distiguovaným a elegantním otcem, jenž navzdory svému zjevu a jinak zjemnělému vystupování pravidelně oslovoval své pubertální syny "vole" a jenž zhodnotil expresivní poznámkou, v níž nechyběly vulgární výrazy, frekvenci spojů z brna. podstatnější ovšem bylo, že na mobilu měl nahrávku "vlak se opozdí z důvodu ztráty lopatky na uhlí", kteroužto pustil asi dvacetkrát za sebou a pokaždé se tomu znovu hlasitě zasmál. jiný jev byl muž dnes v baru, kde jsem si dával kafe a cigára, který vyprávěl poutavé historky ze života muzikanta také o svém synovia examnželce, na kterého nadával, ale pak se ho zastal. "no mě práce taky moc nevoní, jestli mám bejt upřínej" to nikomu z nás, podivná historka z nedělního večera, z pondělního večera, ze středečního večera a samozřejmě výtečný ostravský čtvrteční večer včeteně zakopání válečné sekery s paulem giamattim, vyhrožování popravou a následná tykačka s polským exhercem a hlavně jako vždy a kouzelná a zábavná stejně jako já. jindy: revize pojmu frigidní kráva. proč se na premiércáh neopiju vůbec nebo naopak příšerně? rozlejvá se tam vždycky strašně hnusný víno. z posledních devíti večerů jsem jich devět strávil v divadle. na ostravar jsem změnil názor.

Občas je v životě každé politické strany nutná deratizace

je ráno moudřejší večera? nebo je jen večer línější rána? znepokojivý poklid, koncepční úvahy, dalekosáhlá pomalu zrající rozhodnutí, smrad. pot. "setkání" "po letech". těším se, nemohu se dočkat, nemohu za to. je to mimo mou kontrolu. poslední záchvěvy heterosexuality. stručnost, úspornost. svoboda.

Ukázka kvalitného pičungu

Nejdřív jsem jel do Žiliny. Severní Slovensko v sobě má něco fascinujícího. Čadca (starostku tam dělala Anna Malíková) a samozřejmě Žilina, Slotovo město. Rovná města na placce přímo pod horami, má to atmosféru. A ovšem, jídelní vozy ve vlacích Železniční společnsoti Slovensko. Nebo "Slovensko"? V Žilině maj fascinující městský divadlo - a to díky Slotovi. A teď se to tam navíc rozjíždí i umělecky - šéf Eduard Kudláč, na repertoáru Bernhard, Schimmelpfennig, Handke a příští rok i Blaho Uhlár. Umí tohle váš oblastní kečup? POchopitelně jsem tam čas ale trávil na Stanici, Žilina -Záriečie, ne tak docela vysloužilé, protože tam vlaky stále zastavují, vlaková stanice, malý nádražíčko, přímo pod Rondelem, čili dálničním nadjezdem, kruhovým, vedle čtyřproudovka, kolem sídliště a samozřejmě železnice, prostě bomba, atmosféra jako prase. A tam nejavantgardnější divadlo, současný tanec, extrémní koncentrace homosexuálů (odhadem tak 94%) a nebyla nouze o historky ani borůvkové pívo.

Jak hloupý je Viktor Janiš?

Já ve své generaci zase vidím spoustu odpovědných a talentovaných lidí, kteří nikoho nepřeskočili a kteří dřou jako barevní, protože hypotéka se sama nesplácí a s těmi lysohlávkami taky není úplně slučitelná.

Der okkulte Charme der Bourgeoisie bei der Erzeugung von Reichtum

V modrym světle jsou ty oranžový tanga výrazný

Asi scénka roku: Elegantní muž v obleku vychází na dvůr a štípe dříví.

"Moje bývalá přítelkyně, nyní complicated..."

Jakési nepsané pravidlo merend poslední dobou: jednomu se vždycky udělá špatně.

Připomenutí legendárního dialogu
"O Klausovi se říká, že je homosexuál"
"To říkáš holkám, když je chceš dostat do postele"

Etc.
"A co si do toho slibuješ?"

Akademie námořního práva a politiky

I. Vyhrát tak soutěž Společnosti Zdeňka Fibicha o interpretaci melodramu! II. Dopisování o minulosti a budoucnosti SD-LSNS. III. Nesmrtelná hudba velkých popových orchestrů. IV. Román ze života Boženy Vikové-Kunětické. V. Je jaká je. VI. Salóny života, salóny umění, salóny práva. VII. Časopis Malý dekadent.

Externí homosexuál

Jemné, světlé chloupky na opálené lopatce
fialové tkaničky
blonďatá esence
život jako piha

niva
hlas, prosím, hrubší

Ďábel je spravedlivější než Bůh

A mnohé jiné krásné věty padly. Divadelní společnost dlužníků aneb kdo nevisí aspoň sto litrů, do party nepatří. "Když má Horáček lyrikál, my budem mít radikál, vole - a bude se to jmenovat Nikam!" Pozvolná, v zálibě počánající přes ochranitelskou ruku nad pokračující až v nenápadně dekadentní guru-přátelskou pozici se proměňující... seznámení. Nebo třeba Student herectví jako typ se všemi klíčovými neduhy, oblbující zejména sebe sama. Ale také, hovor dvou navzájem si zcela nesympatických lidí jako v mastně odpudivém smrtím tanci vrcholící absolutním vzájemným porozuměním v jistém typu šílenství, přesvědčení a víry.

"Naše zásada je: zapomínat a odpouštět".