Ani se nehajlovalo?

Navštívila nás v kanclu N., i s miminem. Vzpomínám kolik holek, s nimiž jsem něco míval, má teď dítě - nebo víc dětí - a tehdy je ještě neměly. Je jich pár. H., J., A., N. právě... a další přibudou. Jistá nostalgie v tom je, ale nemůžu se nějak přinutit k pocitu, že jsem o něco přišel - ale ani, že bych něčemu unik(a)l. Anebo ... všechno je na svém místě, Každý hraje svou roli. // Podivné prázdno související s přechozeným pokusem o zmrtvýchvstání a dnešním předstíráním, že všechno jede dál. // Ultimátní večírek aneb návrat do O., na posvátnou půdu, a 14denní festival smrsknutí do jediného dne, noci a rána... a rozpáleného dopoledne v parku. Milí lidé a obvyklé diskurzy, jen s větší intenzitou. // Návrat ve snách, ale v pořádku, dokonce i práce proběhla jako by nic.. // Milý drobný večírek. // utrpení ve spojení s rodinným vícebojem. A teď kdyby to ještě bylo dvojmo, jako třeba loni.. uf. // Sdružení minimálně další rok. Resp. vzhledem k předstihu, rok a čtvrt. To bych moh dotáhnout až do těch komunálek. // vejlet se starou partou do města B. Poklid, tradice, posedávání, buržoazie, popíjení, závažný hovory. Steglitz-Zehlendorf se ptá: "a to se ani nehajlovalo?" // Ne. Ani tu salvu. // ale příjemný to bylo, to zas ne že ne. // Svačina do práce. // Stará láska nerezaví. "a neurazil jsem ho nějak minule..?" "ne. vůbec, naopak, byl z tebe nadšenej" - po příchodu: opravdu. "ty jo, na příští víkend s sebou rozhodně berem Varyše!!"

Prejt, výpečky, holandskej řízek, zabíjačkovej guláš, rizoto. Ke snídani

Ten předminulej tejden byl celkem silnej// Pondělí - vožíračka, pak mantáckej večírek v Mlejně za účasti známých plastických operací a facebook-celebrit, nakonec Tess z d´Urbervillů (některý věci jsou interní) // úterý soud se světovým židovstvem, přítomný Válec, skvělá soudkyně, odročeno - odpolene výlet s K. a Š. do L. za M.H., "kluci, každýmu z vás sem vzal na cestu lahev vína", obecně perfektní, navíc Centre Pompidou u Litvínova // středa - skvělej rozhovor se zábavným košer restauratérem, historky z židovský čtvrti // čt vožíračka // pátek E. (některý věci jsou interní II) // sobota výlet do M. a znova do L., tentokrát s H. a T., perfektní // Koldům// i pak to stálo za to, Essenské pastorale // Ich habe jetzt mein Mittagessen in Essen gesessen // veselý večery u Rumlíka // prání, mytí, uklízení, vůně aviváže // čt černoška (některý věci jsou interní III) // pátek znova E. ((některý věci jsou interní IV) // v sobotu hovory s dr. Findetem Stattem a Arschloch - menü // a taky večírek s Pepkem a spol., vytříbená chlapská prdel, nebohé ženy, tradiční témata a fóry, zábavný jako nikdy, ale taky kolektivní smích při vyprávění o legendární praktice // Tvorba a četba // na to, jak vypadáme a co umíme, se ještě máme docela dobře

Hlavní sovětská jaderná střelnice

Věci do sebe začínají zapadat. // "V divadle se obecně málo používá dabing". // Loutkové divadlo na teroristické téma, v němž vybuchují loutky, opásané výbušninami, a rekvizity v podobě tanků, nakonec hoří celá scéna. // Jiné loutkové divadlo, v němž herci omylem postříkali diváky montážní pěnou. // Historky, co se dobře poslouchají // Atraktivní a chápavá barmanka // Staří dobří známí // Nájezdy příbuzných // // "To je náš problém? Že je někdo čurák?" // "Řekneš mu, bude to takhle, a nazdar, di do prdele, čuráku" // "pak sem se dozvěděla, že se se mnou nedá dýchat... a tak šel dýchat jinam" // Z Austrálie nikdy nepřišlo nic dobrýho // Austrálie je zemí kurev a trestanců // "Já sem přijel z Austrálie"// Hity z jukeboxu: Mám páru, Kladno, Na kameni kámen a hlavně Silvestrovská opera ´74 // Každý divadlo by bylo o sto procent lepší, kdyby se v něm nemluvilo // "To ste eště neviděli - Varyš triezvy" // "Ty vole, jestli přijede ten zmrd, tak ho zkopu" // nejčastější výrazy: píčovina, zmrd, čurák, posrat se, vysrat se (na něco), chcípnout, srát, píča, hovno, vole, debil // Ale jo, stojí to za to // Chorezmský vilaját // Sykytvar, do roku 1930 Usť - Sytolsk // Kuňja - Urgenč // Struveho geodetický oblouk // Trojicko - sergijevská lávra // Semipalatinský jaderný polygon // Mám páru. A aperol se ciderem. // Oblíbené téma (a bohužel i jev): pocení.

Život a dílo jako snění smyslu.

Nejdřív na tom bylo neuvěřitelný, že to skutečně bude. Pak bylo neuvěřitelný, že to skutečně je. A teď mi přijde neuvěřitelný, že to bylo. A bylo to? A hlavně, doprdele, cotojakobylo? // No nic. Založili jsme si festival. // Ještě se k tomu vrátím. // v obrovskym ajfru, generujícím obrovskou únavu, a zároveň energii. // každopádně se teď cítím poklidně, probuzeně, většina valenejch věcí je za mnou, v redakci taktéž, i újezd čuráků sem víceméně hodil za hlavu, vypadá to na poklidně příjemný podzim... i když člověk nikdy neví. // takže je čas na plánování novejch ptákovin // Konspirační schůzky a humor na téma konspiračních schůzek.// jak zpíval Vlasta Redl: láska už dávno není to, co nedá mi spát. // poslech hymny Německé demokratické republiky v podání orchestru Národního divadla. // Cesty do Brna, setkávání s potentáty. Opilství // Léto skončilo a je to vlastně dobře, už se o mně pokoušela mrtvice. //

na sekvestorské svatbě 4

Tuhle sme se sešli s Válcem a byli sme vtipný. Pak sme se sešli znova a byli sme eště vtipnější, načež jsme se potkali na Corwexově svatbě a byli jsme úplně nejvtipnější. // Takhle pobavit koženej stůl nudařů umí málokdo, začnem podnikat v oboru jakožto duo ICEBREAKERS. // Fóry s osvědčenou tematikou: mentál, anál, židi, himmler, bába to dostala do ksichtu, slivovička, bakič, moudra o vztazích. // třicetkrát omletý historky a zábavný jako napoprvý. // syndrom otáčejícího se muže. // Originál akademického malíře Kouřila. // Byli tam staří známí, vždy výteční, a někteří, již překvapili svou zábavností (Ozo) // chyběl: Nathan Lane. // Svatby mám rád. // Válec onehdá naznačoval, že možná zahesluje svuj blog nebo ho ouplně smaže. Taky se přistihuju při podobnjech myšlenkách. ale tuhle sme si volali a shodli jsme se, že vzhledem k tomu, že máme oba napíchnutej telefon a mě navíc scanujou veškerou aktivitu na pracovním počítači, o tom, kolik toho proletí nešifrovanou komunikací přes gmail&fcb chat nemluvě, že jsou to možná úplně zbytečný obavy, // nehrála hudba. teda až na Dallas, kterej byl nakonec moc nahlas. // Milý návštěvy z Oxfordu a odjinud. // Bylo to vlastně hrozně dojemný. Vzpomněl jsem si, jak jsme před pár měsíci seděl v jedný knajpě nedaleko podniku, kterej hrál klíčovou roli v jedný starý sekvestorský historce, napsal jsme zprávu Bakičovi, "přemejšlim, co se za ty léta změnilo a jak jsme se za ty léta změnili my", anž odpověděl "jo, to já taky, a netroufám si odpovědět". // Jsou to důležitý akce, je dobře, že se dějou. // Naměkko.

Afera Hrtkovci i ustaška kurva Nataša Kandić

"Nezapomeň, že ne všichni jsou tady ze střední Evropy" // Balkán. To je moje vlast. Zas se to ukázalo. // Atmoška, nálada, bordel, hluk, slunce a vůbec // Beograd. Hajnrich fon Klajst. Jelen. // Tlupa obskurních žurnalistů z celý Evropy aneb Navoněná bída II. // Kolega Franz, radostné shledání a řada žertů. // Atraktivní slovenská kolegyně. // Žitný. // A rozjetej Rakušák. // Opilství během vládní večeře. // Dialog o pití v práci a mezikulturní rozdíly "dal si k obědu pivo! no chápete to?" // Vešla a byly jasný dvě věci: že je to úplná píča a že rozhodně skvěle mrdá. To druhý bohužel nebyla šance prověřit. // Letališče.

Já tu opici znám, samozřejmě

Hannover je odporná, zaplivaná díra. Maloměsto, kde herny střídaj špinavý bordely, diskotéky za zenitem a pár načančanejch ulic v postklasicistním pompézním stylu - nicméně něco mělo určitej potenciál // třeba bavorská hospoda "Bayerischer Botschaft am Thielenplatz" - jak pravil herec - "jo, to je docela slušný, to je řetězec, já chodim do jejich pobočky v Drážďanech, to je tak o tři úrovně vejš" // "Neexistuje chlap, co by neměl čas si zapíchat". // šokující zjištění aneb "chodíme spolu" // darování koženého saka // večírek aneb "děvko, hobluj!" // děkan Googlik. // veselá historka aneb zvracení na toaletě ICE, již předchozím zákazníkem naplněné močí. a báby čekající venku, až přijdou na řadu // zdvižený palec po spontánní šukačce. // atraktivní usměvavý blond mladík, obsluhující za pultem getränke hoffmann, když mi namarkoval tři gorbatschowky, se spikleneckým úsměvem: "schönes wochenende" // ten jí teda nakládal. // noclehárna za tratí aneb z pravý strany vchodu herna, z levý strany taky herna, před prosklenou stěnou baráku, za níž panelákový schodiště pokrytý linoleem, špinavej gauč, na němž si zřejmě štamgasti herny píchaj ranní dávku pika. // a špičková žurnalistika mýho oblíbenýho deníku B.Z.

Hajlování a jiné pózy.

Taková ta nostalgie, když člověk sedí s ..., v hospodě, kde před dvěma lety trávil celý léto, a v chytrým mobilu si hledá blogový příspěvky obou z akce asi před sedmi lety. // Taková ta nostalgie, když člověk sedí s ..., v hospodě, kterou před pěti lety vpodstatě zakládal a pak tam byl denním hostem, dokonce tam jistou dobu i přespával a teď tam chodí vlastně neochotně jen když ho někdo, třeba ..., vyzve; vychrlit na ni v rychlym sledu asi 80% svýho milostnýho života posledních pěti měsíců a pozvolna koukat, jak ona usíná a zívá... pak si její vyprávění doplnit četbou jejího blogu. // sedět v hospodě s ... a ..., v hospodě, odkud nás minule vyhodili, a zas tam řvát a hajlovat. taková ta nostalgie, vidět se s lidma, se kterejma se člověk vídá ani ne jendou za rok, ale doslova za uherskej rok, a už skoro přemítá, jestli to má cenu, a pak zas do toho lehce vklouznout a bavit se neuvěřitelně jak zamlada. // to je asi cenný na různejch přátelstvích a kontaktech - úplně jiný formy humoru, úplně jiný druhy porozumění. // vidět představení, jehož součástí je dort ve tvaru hákového kříže, spontánní chuť místo potlesku hajlovat. // strachy všeho druhu // potkat po letech ... v tramvaji a společně mluvit o stáří - důchodkyně sedící pod námi se na nás podívala s úsměvem, údivem i úšklebkem. zmínit, že už hajluje jen občas na večírcích a nic dalšího není jako dřív. // nostalgicky sáhnout po svém deníku, s pocitem, že v červnu se toho stalo tolik neskutečného, že je potřeba to zaznamenat. a místo toho zaznamenávat líně se převalující proud událostí. // nečekané souručenství s hezkým chlapcem nacistického vzezření. a nejen vzezření.

Naked woman in oil.

Otázka v odborném rozhovoru: nakolik se v tanečních představeních kalkuluje, v případě nahoty tanečnic a tanečníků, s depilací? // Vidět oblečenou tanečnici u snídaně poté, co ji viděl večer předtím nahou (nikoli u sebe v pokoji, ale na představení): lze se ubránit jistým asociacím? // Sedět s koegou na baru a hlasitě hodnotit kvality přítomných dívek, nepokrytě dávat body těm, co se záměrně oblékly vyzývavě. // Otočit se za pěkným klukem.// Ubytování ve stylu francouzské frašky. // Ulička Václava Havla. Ulička K.H. Franka. Ulička Franka Drebina. // Drzoun zrzavá, s náušnicí. // Všichni mi říkají, že jsem zhubnul, a vůbec jsem tu za hvězdu.

Klystýr zdraví nijak neprospívá

hele, ono by se na to dalo říct jako všelicos, no tak si prostě sedneš do zahradní houpačky kafe vedle, a bloumáš mezi četbou příjemné knížky, jalovými, leč bezpečnými časopisy a rozmarnými hovory s příjemnými lidmi kolem, pochopitelně vulgárními. vyhoníš si ho jednou (no dobře, dvakrát) za den ve sprše a propadáš se do prostředí, které tě kdysi odpuzovalo teď tě těší. stárneš. hájemství domova, máminy sukně, dokonce pevný vztah a já nevím co, špagety. sestra. něco jídla, něco procházek, les (hluboký les, mýcení) a také těšení se do práce, ne jako útěku od něčeho, ale prostě samo o sobě. prostě bezepečí, limity. což ti nikdy vlastně nevadilo, tebe nepřitahuje nebezpečí, nikdy tě nepřitahovalo nebezpečí, líbily se ti vojenské holínky, lečo a soudobá vážná hudba. nebýt nikomu zavázán nevyšlo, tak aspoň, aby ostatní byli také zavázaní tobě. jako tkaničky. velká síť. a chvilky radostného potěšení u počítače, tím silnější, čím přicházejí zřídkavěji. inspirace je jako platonická láska: tím silnější , čím více zůstává nevyužita. a večer dávali na fishing & hunting Mistrovtví světa ve vláčení.

Sako proti lásce.

ono by toho vlastně bylo víc, od "už jste se znasoubili?" po "vy už jste přece zasnoubený" přes "a co ty tvoji kamarádíčkové?" a taky "bylo by krásný bejt spolu ve sedmdesátejch letech-" "-v rozvodovým řízení". souboj a následné neuvěřitelné změny chování V+LV. série intoxikace jaksi nekončící, možná smutné, pár skvělých knížek. a jako pára nad hrncem se nevytratily vzpomínky ze závěrečných, vpravdě neskutečných dnů v olo, které měly časté ron-burgundy-rysy a v nichž nechyběla kontušovka, "co znamená tvůj úsměv?" a četné další. a zlín ve víc významech toho slova, aneb když se povede divadelní dvojsmysl. cykly interních vtipů. "jste ubožák". chytření. a taky "už jsme dlouho nedali bakičovi přezdívku" "ještě párkrát řekneš elsterwerda, a prohlásím to za bakičovu přezdívku" "prohlaušji to za bakičovu přezdívku". a tamta, jež v sobě propojovala křehkou dívku s violoncellem a drsnýho kluka. opakovaní setkání s třemi, které vždy rád vidím, i když za tím nic jiného není.

dysgrafie an postupu z bláta do louže

"jo, te je úplně blbej. taky se mu přezdívá kokot". Tuny historek o jisté sexuálně agresivní ženě. historky z polska, maďarska i pardubic nakonec nevývratně končí vždy u kuchyně; historky z prahy a brna nevývratně u divadla. někdy je ovšem takovým vývratem i zvrat. pražské divadlo Mrdoletí a překlad monodramatu o masturbaci na pračce. vyjít z díry o půlnoci a myslet si, že je odpoledne. úplněk, fialové světlo, červené lampičky. řecké žampiony, borůvkové pivo a trendy v prostituci.

Jaroslav pohlavním Novostykem

starý válcovy fórky ožívající tváří v tvář minerálce. ranní kontušovka. večerní setkání ve klubu, kde už tentokrát nehrozí nebezpečí, ale zábava a milá setkávání. ostatně, staří známí (na baru, v zákulisí, na scéně, ve foyer, v redakci, v posteli) noví známí (na baru, v zákulisí, na scéně ve foyer, v redakci, v posteli). a jiné dialogy. "chtěl bych točit filmy o zábavných amorálních psychopatech". poději: "poslyšte, normálně to nedělám, ale máte naprosto perfektní zadek. já jsem... velké zvíře" - "znám ten film".- "aha, takže zajdem někam"? "ale jám mám přítele" - "já taky. kdy tady končíte?" "možná dřív než vy" (s poukazem a staženou roletu a mou plnou sklenici) atd.

Drsný podzim intelektuála.

ne že by nebylo. ono by bylo, i by bylo, kdyby. jen kdyby tak trochu, trošičku.. ale už mě to otravuje. ne už, ještě, ještě mě to otravuje. ne otravuje, trápí. drásá, rozdírá, smrtí. usmrcuje. dříve než mé nemoci mě dozajista usrmtí. nebo nudí, nudí, naplňuje ospalostí, únavou, vztekem, hnije, mlátí. mrzí.

Tři čtyřicítky.

Tahle skutečně stála za malej heteráckej výlet z homoplanety, na který teď trávím většinu svýho času. Ale jinak klasická historka. Turné po operetách. Návraty energie, setkání s autentickým čtenářem. Dialogy o Kořínkově genialitě a Hálově neschopnosti. Do Galanty, do Galanty!

Muž s tlustým obličejem v nose

jseme potkal kořínka, s dívkou, jež nevím, byla-li dívkou ze sporáku nebo někým jiným. špičkově mě povbavily kořínkovy spoty. dojem na mě udělala kouzelná rodinka v noční čekárně na brněnském nádraží, v čele s distiguovaným a elegantním otcem, jenž navzdory svému zjevu a jinak zjemnělému vystupování pravidelně oslovoval své pubertální syny "vole" a jenž zhodnotil expresivní poznámkou, v níž nechyběly vulgární výrazy, frekvenci spojů z brna. podstatnější ovšem bylo, že na mobilu měl nahrávku "vlak se opozdí z důvodu ztráty lopatky na uhlí", kteroužto pustil asi dvacetkrát za sebou a pokaždé se tomu znovu hlasitě zasmál. jiný jev byl muž dnes v baru, kde jsem si dával kafe a cigára, který vyprávěl poutavé historky ze života muzikanta také o svém synovia examnželce, na kterého nadával, ale pak se ho zastal. "no mě práce taky moc nevoní, jestli mám bejt upřínej" to nikomu z nás, podivná historka z nedělního večera, z pondělního večera, ze středečního večera a samozřejmě výtečný ostravský čtvrteční večer včeteně zakopání válečné sekery s paulem giamattim, vyhrožování popravou a následná tykačka s polským exhercem a hlavně jako vždy a kouzelná a zábavná stejně jako já. jindy: revize pojmu frigidní kráva. proč se na premiércáh neopiju vůbec nebo naopak příšerně? rozlejvá se tam vždycky strašně hnusný víno. z posledních devíti večerů jsem jich devět strávil v divadle. na ostravar jsem změnil názor.

Buzerant jako prase.

Pracovní název textu: "udělalo se nám jasno". Někdy je čas být radikální. Rozednilo se. Teď budu chodit do redakce, do posilovny a do sauny. Jezdit po vlasti a splácet dluhy. Psát divadelní kritiky. Dokončím Než Kundera zjistí, že je román mrtvej. Začnu s Válcem vystupovat v Pecině. Poslední zbytky heterosexuality odpluly jako loňský povodně.

Tolik sexu jsem si užil jenom jako skautský vedoucí

Kořínkovo vyjádření je absolutní, jen bych dodal jednu věc ještě k jinému komentáři - Pan Kloubek je asi jediná sympatická postava. A vlastně nechápu, že tam nevystupuje mČ. Kdybych já měl někoho takovýho za bratra, možná bych napsal knihu jenom vo něm.

Opít se jako nikdy, dorazit nad ránem do Pisoáru a mezi polotanečními pohyby s úsměvem opět vyprávět historku, jak jsem druhdy předstíral opilost. Válec odletěl do švédska. Škoda, že nebude psát jako z jadranu podobně vypečený švédský deník od švédského /psacího/ stolu, když bude pít ve švédský trojce švédskou vodku. Snad zajde aspoň na ambasádu. Začít psát Moje ceny.

Jo, Mirek... von nensášel tyhlety tetky, co se vždycky v půli teatrálně votočej a zapištěj "jé, pane Moravec!" a von vždycky jenom drž hubu, tady jsme všichni v ručníku...

Cenná pochvala od šéfredaktora. A dvakrát na Vinohradech. Milé místo. Začít psát Moje ceny.

My tě ale vůbec neslyšíme, Věroslave

Ony ty výlety jsou samozřejmě i o něčem jiném, takový Tati potěší vždy, Tarr Béla jen někdy, Hadewijch byla milá (konečně mám třetí postavu do své komedie Nezletilí faráři z cyklu Svázáni láskou - fanatickou pannu). A na rozdíl od zcr-a a kořínka mě Habilitační promoce bavila, byť se jejich názorům blížím a oba dva napsali něco mnohem smysluplnějšího než Fila a Fuka - jakkoli čtu oba ty druhé rád. Což přivádí na to, že recenze tímto blog-zcr-kořínek stylem, má daleko větší smysl než standardní forma a že bych si waiders-psaní měl prosadit v divadelních noivnách nebo aspoň na jejich "blogu". Ale vlastně jsem chtěl vzpomínat na desítky setkání, vždy sympatikcého doctora PP, příliš dlouhé pitky (nový film JP Jeuneta), na zahlédnutí celebrit z ex-cinemy a slyšený hlas Ivy Hejlíčkové, a hlavně na Režisérku. Melancholie, lááááska. Zpěv, vykání, "pan Varyš" a najednou "s tebou nikam nejdu" (šlo jen o bar, tedy výjimečně)

Ukázka kvalitného pičungu

Nejdřív jsem jel do Žiliny. Severní Slovensko v sobě má něco fascinujícího. Čadca (starostku tam dělala Anna Malíková) a samozřejmě Žilina, Slotovo město. Rovná města na placce přímo pod horami, má to atmosféru. A ovšem, jídelní vozy ve vlacích Železniční společnsoti Slovensko. Nebo "Slovensko"? V Žilině maj fascinující městský divadlo - a to díky Slotovi. A teď se to tam navíc rozjíždí i umělecky - šéf Eduard Kudláč, na repertoáru Bernhard, Schimmelpfennig, Handke a příští rok i Blaho Uhlár. Umí tohle váš oblastní kečup? POchopitelně jsem tam čas ale trávil na Stanici, Žilina -Záriečie, ne tak docela vysloužilé, protože tam vlaky stále zastavují, vlaková stanice, malý nádražíčko, přímo pod Rondelem, čili dálničním nadjezdem, kruhovým, vedle čtyřproudovka, kolem sídliště a samozřejmě železnice, prostě bomba, atmosféra jako prase. A tam nejavantgardnější divadlo, současný tanec, extrémní koncentrace homosexuálů (odhadem tak 94%) a nebyla nouze o historky ani borůvkové pívo.