Zobrazují se příspěvky se štítkemmédia a moc. Zobrazit všechny příspěvky
Zobrazují se příspěvky se štítkemmédia a moc. Zobrazit všechny příspěvky

čtvrtek 7. prosince 2017

Plnění povinností

Jedno z nejlepších nenadálých setkání u Rumlíka aneb nabíráme do Sdružení // Probuzení do bezdůvodného optimismu // tvorba & četba // umělec na vernisáži aneb "s tím nikdy nepřestanu" // "matka vyšiluje kvůli tvýmu alkoholismu" // nakouřená sudová síla // jako když odpadne balvan // a další se navalí // jakási školní besídka - nebožáci k potěše rodičů, učitelů a příbuzných se snaží nabízet jakési výrobky - vtom asi dvanáctiletý froc, obtěžkaný nabídkovým tácem s neprodejným zbožím, potká své vrstevníky: "nechceš si, vole, koupit něco za sto šedesát milionů korun?" // tamtéž, asi 12letý chlapec říká dívce - "aha, tak já jsem divnej? a proč jsi mě teda milovala?!" (v hlase vzdor až posměch), ona, se smíchem a očima v sloup odbíhá " to už taky nevim" // sen o konci světa, nebo nepřátelském převzetí nějaké instituce, nebo obojí // bodyguardem na pankrácké poště, kterou bazič opět zapomněl vystřílet // skvělé historky s pracovním názvem "námořní doprava" // nesnášim vánoční trhy, je to obdoba letních zahrádek // hlavní tvář pořadu Mistři zastaváren vypadá jak vrchní z AP pivnice dřevona // půvaby brýlatých curlerek

úterý 25. července 2017

Ten váš kamarád, kterýmu říkáte Prase

Dojezdy pro hvězdy. // Výměna svatebních historek. // Banatovich: "Teodor Biškek" já: "Almaty Mahlerová" // Král Fear. // Na východ od karavanseráje // bizarní sen s lowry-lynch-cronenberg momenty, samozřejmě z výjevy ze Sdružení a známého města na pomezí mezi sedmdesátkovou vídní a fiktivní varšavou. klíčový prvek, trpajzlík, jenž je guru a legenda, vyskytuje se osobně i na plakátech, zejména se sloganem-životním heslem, psaným (a skandovaným!) jakousi bizarní angličtinou, již asi nejsem schopen reprodukovat. Postupem času vyjde najevo, za potlesku ostatních, že toto heslo znamená "nic nemá význam". opakování, nadšení, všeobecná radost, potlesk. // to takhle jedeš metrem a náhodou tě osloví nějaká holka coby starýho známýho, tápeš, snažíš se vyhnout detailům, výměna neutrálních frází. Přitom stoupá vnitřní zmatek - "nedávo jsi mi psal, já neodpověděla.." - není to žert, obratná mystifikace? Furt nevíš, nemáš se čeho chytit. Až pak padne zmínka o městě P., odtamtud nikoho jinýho neznáš! No, že člověk nepoznává lidi nebo zapomíná, je celkem běžný, ale tohle přžece nebyla banalita. Jméno se nejdřív zapomíná, pár piv tu fotku vyleští, zpívá Pospíšil, ovšem právě jméno jsi nezapomněl. Vystupuješ jdeš trochu jako omámený a přemítáš o tom, že to vlastně tehdy nebylo v tý posteli marný a že i dneska má celkem jiskru... // Čím to, že jsem si vždycky začínal se staršíma ženskejma? // Koukám, že vás Hackl pořádně rozberal. // V horách nostalgie, v údolích vzpomínek, na březích rozhodnutí.

neděle 22. ledna 2017

Laiyng the pipe.

S novým rokem jsem si předplatil Ádvojku a taky Reportéra. Rovněž jsem dal průchod svém aktivismu, neboli spolkovému životu, vstoupil jsem do Klubu za starou Prahu (a tím si i předplatil Věstník) a taky do Spolku Radecký. // až s nástupem gmailu jsem pochopil smysl něčeho, jako je předmět mailu. nicméně ani ten to nemusí usnadňovat. před pár dny nám Válec posílal odkaz na jednoho špičkového německého bolševického architekta. ani na několik pokusů jsem to nemohl najít, "jeden z nejskvělejších architektů" "výtečný architekt ddr", "zásadní postava NDR" atd., nic. Pak jsem to vyhledal "manuálně". Bylo to "zcela klíčová osobnost východoberlínské architektury"// většinu času si člověk přeje, aby byly jiný časy // "Kdy dáme tu trojku, šéfe?" (Petr Schulhoff / známá neznámá zrzka v baru)// neuróza revanšismu // něco werichování

pondělí 12. září 2016

Hlavní sovětská jaderná střelnice

Věci do sebe začínají zapadat. // "V divadle se obecně málo používá dabing". // Loutkové divadlo na teroristické téma, v němž vybuchují loutky, opásané výbušninami, a rekvizity v podobě tanků, nakonec hoří celá scéna. // Jiné loutkové divadlo, v němž herci omylem postříkali diváky montážní pěnou. // Historky, co se dobře poslouchají // Atraktivní a chápavá barmanka // Staří dobří známí // Nájezdy příbuzných // // "To je náš problém? Že je někdo čurák?" // "Řekneš mu, bude to takhle, a nazdar, di do prdele, čuráku" // "pak sem se dozvěděla, že se se mnou nedá dýchat... a tak šel dýchat jinam" // Z Austrálie nikdy nepřišlo nic dobrýho // Austrálie je zemí kurev a trestanců // "Já sem přijel z Austrálie"// Hity z jukeboxu: Mám páru, Kladno, Na kameni kámen a hlavně Silvestrovská opera ´74 // Každý divadlo by bylo o sto procent lepší, kdyby se v něm nemluvilo // "To ste eště neviděli - Varyš triezvy" // "Ty vole, jestli přijede ten zmrd, tak ho zkopu" // nejčastější výrazy: píčovina, zmrd, čurák, posrat se, vysrat se (na něco), chcípnout, srát, píča, hovno, vole, debil // Ale jo, stojí to za to // Chorezmský vilaját // Sykytvar, do roku 1930 Usť - Sytolsk // Kuňja - Urgenč // Struveho geodetický oblouk // Trojicko - sergijevská lávra // Semipalatinský jaderný polygon // Mám páru. A aperol se ciderem. // Oblíbené téma (a bohužel i jev): pocení.

pondělí 9. února 2015

Já tu opici znám, samozřejmě

Hannover je odporná, zaplivaná díra. Maloměsto, kde herny střídaj špinavý bordely, diskotéky za zenitem a pár načančanejch ulic v postklasicistním pompézním stylu - nicméně něco mělo určitej potenciál // třeba bavorská hospoda "Bayerischer Botschaft am Thielenplatz" - jak pravil herec - "jo, to je docela slušný, to je řetězec, já chodim do jejich pobočky v Drážďanech, to je tak o tři úrovně vejš" // "Neexistuje chlap, co by neměl čas si zapíchat". // šokující zjištění aneb "chodíme spolu" // darování koženého saka // večírek aneb "děvko, hobluj!" // děkan Googlik. // veselá historka aneb zvracení na toaletě ICE, již předchozím zákazníkem naplněné močí. a báby čekající venku, až přijdou na řadu // zdvižený palec po spontánní šukačce. // atraktivní usměvavý blond mladík, obsluhující za pultem getränke hoffmann, když mi namarkoval tři gorbatschowky, se spikleneckým úsměvem: "schönes wochenende" // ten jí teda nakládal. // noclehárna za tratí aneb z pravý strany vchodu herna, z levý strany taky herna, před prosklenou stěnou baráku, za níž panelákový schodiště pokrytý linoleem, špinavej gauč, na němž si zřejmě štamgasti herny píchaj ranní dávku pika. // a špičková žurnalistika mýho oblíbenýho deníku B.Z.

středa 23. dubna 2014

S timhle městem končim.

Pár drobných provozních obtíží, které otravují - ale nic neobvyklého. // Pár kolotavých změn a rychlých komplikací, spíše zábavné, ale jinak překvapivě klidné období. // nakreslit si střednědobý plán a mít pocit, že se víceméně může podařit. // Objevovat nečekané kvality Šikela, všímat si zápecnictví Válce. // Prý postrádám svědomí. // Série teorií o ženskejch, resp. proč vlastně vůbec "mít vztah". // Pár skvělejch kousků // a vzpomínka na hodně divokej březen - nebo co to bylo.