Smějící se bestie neobolševismu

500 days je prostě příjemný film, který lze kdykoli vidět znovu. V tom ale jeho přitažlivost pro mě není: jednak mám letitou slabost pro Josepha Gordon-Levitta (a těším se, jak se jeho sympatická tvář a výrazná mimika bude objevovat ve stále starších variacích) a druhak jsem většinu těch situací a dialogů (odhadem tak 80%) z filmu DOSLOVA zažil. Nedělám si prdel. A pak k tomu nemějte osobní vztah. A Wes Anderson prostě potvrdil svou pověst. Je to zase geniální. Už se těším na Šestařicet pohledů z vrcholku svatého Loupa, nový film Jacquesa Rivettea. Něco mě zas přesvědčilo, že nejlíp bych se uplatnil v politice. V pravicový, v levicový, v etxrémní. Uměl bych to. Hovory o Perverzovi. Topolánkovský večer. Čím dál víc čím dál špatnějších divadel. A nechuť. Původně jsem chtěl napsat něco jinýho.