Nedávno jsem při toulkách Lisabonem narazil na žebráka, co hrál na harmoniku Ódu na radost.
Jedna z nejzábavnější scén dějin kinematografie: "tak to ty jsi sejmul tu jeho blbou krávu?"
Ježíš Kristus, to je jistý
miloval i komunisty
pohan jsem a pohan budu
nesnášim tu rudou zrůdu
A dnes se prakticky v tomtéž složení při opakovaném vyprávění téže historky opět všichni rozsmáli, až plakali. Metodou bílých míst a kradené montáže jsem se rozhodl pracovat i v tomto blogu, nikoli jen v divadelní praxi.
Přihlásit se k odběru:
Komentáře k příspěvku (Atom)
.jpg)
Žádné komentáře:
Okomentovat