pátek 26. května 2017

Ani se nehajlovalo?

Navštívila nás v kanclu N., i s miminem. Vzpomínám kolik holek, s nimiž jsem něco míval, má teď dítě - nebo víc dětí - a tehdy je ještě neměly. Je jich pár. H., J., A., N. právě... a další přibudou. Jistá nostalgie v tom je, ale nemůžu se nějak přinutit k pocitu, že jsem o něco přišel - ale ani, že bych něčemu unik(a)l. Anebo ... všechno je na svém místě, Každý hraje svou roli. // Podivné prázdno související s přechozeným pokusem o zmrtvýchvstání a dnešním předstíráním, že všechno jede dál. // Ultimátní večírek aneb návrat do O., na posvátnou půdu, a 14denní festival smrsknutí do jediného dne, noci a rána... a rozpáleného dopoledne v parku. Milí lidé a obvyklé diskurzy, jen s větší intenzitou. // Návrat ve snách, ale v pořádku, dokonce i práce proběhla jako by nic.. // Milý drobný večírek. // utrpení ve spojení s rodinným vícebojem. A teď kdyby to ještě bylo dvojmo, jako třeba loni.. uf. // Sdružení minimálně další rok. Resp. vzhledem k předstihu, rok a čtvrt. To bych moh dotáhnout až do těch komunálek. // vejlet se starou partou do města B. Poklid, tradice, posedávání, buržoazie, popíjení, závažný hovory. Steglitz-Zehlendorf se ptá: "a to se ani nehajlovalo?" // Ne. Ani tu salvu. // ale příjemný to bylo, to zas ne že ne. // Svačina do práce. // Stará láska nerezaví. "a neurazil jsem ho nějak minule..?" "ne. vůbec, naopak, byl z tebe nadšenej" - po příchodu: opravdu. "ty jo, na příští víkend s sebou rozhodně berem Varyše!!"

Žádné komentáře:

Okomentovat