Dvě kafe jsou někdy lepší než anál klarinetem

Tak například věta: Václav Klemens, náš přítel a nejvýznamnější režisér století, si zapomněl v baru rukavici, pomyslel jsem si, vycházeje z hostince, je příkladem tzv. dvojinterního vtipu. Zasměje se mu bakič a válec, a kdyby tam nebylo to s tím klemensem, možná by mohla zasmát i ta arogantní čubka, co se Hálovi tolikrát smála do ksichta. Tomu klemensovi se vlastně moc nezasmějou ale ani válec s bakičem, ale docenil by to svědek jisté věci na ostravaru před třemi lety. Toho by ale nezaujal ten zbytek. O tom, že jde navíc o parafrázi z bernharda, netřeba mluvit. Volal mi Hála a předčítal asi dvacet minut z Vápenky, zastavil jsem se před knihkupectvím, ukončil hovor a Rozrušení si okamžitě zakoupil. Svůj výtisk jsem kdysi někomu věnoval.