Zůstat až do konce zcela bez úřadu

Zahradní hovory o synchronicitě. // Uprostřed úvah kde život náš je v půli se svou poutí a co s tím podniknout. // Možná byla pravá chvíle na toho Cosseryho. "vedl život sestávající čistě jen ze zábavy a tvůrčí zahálky, v tom byl lepší než Cioran"; "žil svobodně díky velkorysosti přátel a pár autorským právům" // koneckonců, k tomu Cioranovi: "Od této chvíle se jeho skrytá existence odehrává v zatuchlých hotelových pokojích a pokojících pro služky. Cioran se totiž netajil, že za svůj hlavní životní úkol si vytknul vyhýbání se poctivé práci. To se dodatečně ukázalo správným a navíc i užitečným řešením." // Míval rád noci, ale dneska přinášejí hlavně pot, pochybnosti a probouzení z děsivých snů. // Jede metrem, vedle něj stojí dívka nebo snad mladá žena; přistupuje jeho otec - ačkoli ho zdraví, nevšímá si jej a jde rovnou za onou dívkou; ukazuje se, že jde o jeho milenku. O něco později: opět jede metrem, opět vedle něj stojí (jiná) dívka. Věnuje jí trochu pozornosti, něco v ní ho láká. Opět přistupuje jeho otec, tentokrát ho zdraví jako první a s touto svou milenkou jej seznamuje a společně tráví několik chvil. Později se ocitá na místě, kde byl ve snech již mnohokrát, na rozlehlém náměstí, rušné tříédě a velké kancelářské budově, postupně sám a doprovázen sestrou a později matkou; místo neexistuje, mohlo by být v nějakém německém městě, ovšemže podvědomě jde o Berlín; volá mu kamarád a řeší s ním praktické problémy, které reálně existují: probuzení se blíží. // S Cosserym aktualizovaná vzpomínka na Piňeru, zejména to, jak šlo coby začínající mladík rychle vystřídat redakce něolika kulturních časopisů, ve 40.letech, v Havaně. Maně vzpomíná na "monolog o latinskoamerické literatuře." // Ach, ta krásná odpoledne v Merkuru // Najdi si nějakou bohatou a tlustou holku.