pátek 11. září 2015

Život a dílo jako snění smyslu.

Nejdřív na tom bylo neuvěřitelný, že to skutečně bude. Pak bylo neuvěřitelný, že to skutečně je. A teď mi přijde neuvěřitelný, že to bylo. A bylo to? A hlavně, doprdele, cotojakobylo? // No nic. Založili jsme si festival. // Ještě se k tomu vrátím. // v obrovskym ajfru, generujícím obrovskou únavu, a zároveň energii. // každopádně se teď cítím poklidně, probuzeně, většina valenejch věcí je za mnou, v redakci taktéž, i újezd čuráků sem víceméně hodil za hlavu, vypadá to na poklidně příjemný podzim... i když člověk nikdy neví. // takže je čas na plánování novejch ptákovin // Konspirační schůzky a humor na téma konspiračních schůzek.// jak zpíval Vlasta Redl: láska už dávno není to, co nedá mi spát. // poslech hymny Německé demokratické republiky v podání orchestru Národního divadla. // Cesty do Brna, setkávání s potentáty. Opilství // Léto skončilo a je to vlastně dobře, už se o mně pokoušela mrtvice. //

Žádné komentáře:

Okomentovat