Ukázka kvalitného pičungu

Nejdřív jsem jel do Žiliny. Severní Slovensko v sobě má něco fascinujícího. Čadca (starostku tam dělala Anna Malíková) a samozřejmě Žilina, Slotovo město. Rovná města na placce přímo pod horami, má to atmosféru. A ovšem, jídelní vozy ve vlacích Železniční společnsoti Slovensko. Nebo "Slovensko"? V Žilině maj fascinující městský divadlo - a to díky Slotovi. A teď se to tam navíc rozjíždí i umělecky - šéf Eduard Kudláč, na repertoáru Bernhard, Schimmelpfennig, Handke a příští rok i Blaho Uhlár. Umí tohle váš oblastní kečup? POchopitelně jsem tam čas ale trávil na Stanici, Žilina -Záriečie, ne tak docela vysloužilé, protože tam vlaky stále zastavují, vlaková stanice, malý nádražíčko, přímo pod Rondelem, čili dálničním nadjezdem, kruhovým, vedle čtyřproudovka, kolem sídliště a samozřejmě železnice, prostě bomba, atmosféra jako prase. A tam nejavantgardnější divadlo, současný tanec, extrémní koncentrace homosexuálů (odhadem tak 94%) a nebyla nouze o historky ani borůvkové pívo.