My tě ale vůbec neslyšíme, Věroslave

Ony ty výlety jsou samozřejmě i o něčem jiném, takový Tati potěší vždy, Tarr Béla jen někdy, Hadewijch byla milá (konečně mám třetí postavu do své komedie Nezletilí faráři z cyklu Svázáni láskou - fanatickou pannu). A na rozdíl od zcr-a a kořínka mě Habilitační promoce bavila, byť se jejich názorům blížím a oba dva napsali něco mnohem smysluplnějšího než Fila a Fuka - jakkoli čtu oba ty druhé rád. Což přivádí na to, že recenze tímto blog-zcr-kořínek stylem, má daleko větší smysl než standardní forma a že bych si waiders-psaní měl prosadit v divadelních noivnách nebo aspoň na jejich "blogu". Ale vlastně jsem chtěl vzpomínat na desítky setkání, vždy sympatikcého doctora PP, příliš dlouhé pitky (nový film JP Jeuneta), na zahlédnutí celebrit z ex-cinemy a slyšený hlas Ivy Hejlíčkové, a hlavně na Režisérku. Melancholie, lááááska. Zpěv, vykání, "pan Varyš" a najednou "s tebou nikam nejdu" (šlo jen o bar, tedy výjimečně)