pondělí 16. srpna 2010

Mám rád děvky a panny

Takže třeba včera večer byla jako bouřka, vypad internet, ale naštěstí šla televize. Koukal jsem se na svůj oblíbenější film s Demi Moorovou Striptýz, a když vypad signál primy, přepnul jsem na jedničku, kde běžel seriál Hotel Babylon. Dost mě to těšilo, takže bude-li příležitost, kouknu se dál. Ještě o něco víc mě pak zaujal na barrandově kousek seriálu Satisfakce. Nejprve tam dvojice souložila nahá na saténovém povlečení v rudé ložnici, pak proběhl štěpný dialog v kuchyni a nakonec jiná dívka hrdinovi vyprávěla, jak ho spolu s další hrdinkou v opilosti či jiném omámení análně znásilnili umělým penisem. Na o pak byl konec. Nevypadalo to úplně lacině, takže se třeba příště kouknu jak to s tím kolíkem dopadlo.
Někdy se chovám jako děvka, řekla mi mimoděk jedna spolužačka na gymnáziu, do který jsem byl tak trochu zamilovanej a která mi tak trochu dávala různý mlhavý naděje. Dneska je vdaná. Píšu o tom spíš proto, že jsem zaregistroval, že víc různejch holek, co jsem znával, se vdává. Co k tomu ty lidi vede? Touha po opepření mimopartnerských záletů?
Bakič upřímně přemítal, jestli je pudlákovo psaní nějakej metavtip, nebo jestli se před nám shazuje a ztrapňuje upřímně a dobrovolně. Jo, a Ciment je debil.

1 komentář:

  1. Měl jsem krutou chvilku. Ale bylo to jen to psaní poštou ranní, ne celá suma pudlákálií.

    OdpovědětVymazat