Vzkříšení slunce II

Das ist für mich punk.

2012-01-25T03:32:00.000-08:00

"My máme kreativní poradu". Tato kreativní porada trvala sedm hodin. Byla následována další -kreativní poradou- nebo možná nezřízenou pitkou s hercem, režisérkou a neznámým opilým mužem. A přitom to byl tak pěknej, úplně jinej plán. Dobře promyšlenej, nachystanej. Ale mít morální kocovinu, toho už skutečně nejsem schopnej. Bad ticketing system, aging audience, poor experience: must be a broadway show. A založení redakční kapely BrayWeek. A co jsme se dozvěděli o sobě: "Odhaluje nebezpečně sektářské podprahové myšlení."

Wir sind am Ruhleben

2012-01-21T16:40:00.000-08:00

Při nočním čekání na výsledky primárek v Jižní Karolíně // Focení knírů a ohrožená kariéra i manželství některých donedávna úspěšných a solidích, dnes již kulturní úderkou na scestí svedených kolegů // nejlepší redakční sloupkař a další kultovní historky // ulitmátní, nepřekonatelný večírek roku: záviš´s anniversary // kniha roku - paulus hochgatterer: matratzenhaus// letos přicházej všechny zážitky už počátkem ledna: to zas teda bude rok // debata, rozkošná, lasicvní a o promiskuitě. málokdo tomu tak rozumí. // zas plány, zas touhy, a kupodivu spousta plněných. // decentní intrikanismy, zamžené pohledy do dáli minulosti.// Och. // a glatte haut, a někdy fakt není špatný se protáhnout. a nechat se. // a taky muzika - Rosenstolz: Wir sind am Leben; Cäthe: Ich muss gar nichts //

"...nejspíš s obvyklou směsí pokrytecké galantnosti a bohorovné útrpnosti, s jakou dnes recenzenti..."

2011-12-30T03:07:00.000-08:00

historky o lafetách, polská jména v americkém stylu, staré bary atd.; neurčitý neklid; jistý optimismus; strachy nad ránem. na jednom webu mě zaujala série tagů pod článkem: alkohol, opilost, řízení v opilosti, kocovina, životní styl.

Cos I´ve been too long a lonely man

2011-12-26T02:38:00.000-08:00

Jistěže (na)padají různé námitky. Nakonec se ale jeví spíš jako zbytné, "obranné" reakce pohodlného strachu, než jako skutečné překážky. A také Radomilovo "když se ti nedaří, nemusíš ještě nikam jezdit", vlastně neplatí, protože se - minimálně v porovnání s nedávnou i dávnější minulostí - nedá tak úplně říct, že by se mi nedařilo. // a rok v městě měst se vším tím... // jistě, klišés. no a co? // Opětovná touha čistit, dělat kardinální rozhodnutí, dodržet je a nalajnovat zcela jasné hřiště, provonět svůj život jednoduchostí jako teplým a omamným vzduchem v prádelně. // "Vy jste spolu něco měli?" "ne, proč?" "oba jste na to vypadali. ty pohledy, jiskřičky..." Nejdřív si říct "proč vlastně ne?" A nakonec si říct "no jasně". // Brothers Bloom je povinný film pro všechny milovníky Darjeelingu, Rian Johnson se zdá být talentovaný hoch. Opětovné nadcházení potěšení v Dashiellu Hammettovi a Charlesi Bukowském; opětovné nacházení moudrosti v Joycově Portrétu umělce v jinošských letech.

Bleju krev, seru krev, smrkám krev.

2011-12-23T01:55:00.000-08:00

Co znamená ta rudá? S zalíbením pozorovat půvabného chlapce, pak si uvědomit, že jde o dívku, a zklamaně se odvrátit. Už dlouho mě nikdo nezaujal tak, jako ta Oranžová štětka. Jedeš v Nebezpečnejch známostech, upozornil mě VK (před rokem mi napsal: stal ses pikarem na plný úvazek). Znovu opakovat, že mám barvitou mimiku. Kolega, kterej mluví vulgárnějc než já i Kurevskej píčus dohromady. Sitcom na téma stalinistická sekce komunistické strany. Kurevskej Grospíčus. Já vím, že na mě pořád myslíš, a máš mě pořád rád. About womanising. A to doporučení mi prej možná napíše Thomas Brussig. A klasika, Robert Californication. Existuje jenom sex. A samozřejmě Smrti - teprve teď jsem přišel na to, že mi nepřijdou jako důvod k truchlení nikdy: vždyť je to jenom odhlášení ze systému. Tento sentimentální cynik...

Malá merenda v baště neobolševismu

2011-12-08T03:03:00.000-08:00

Spontánní pozvání na večírek. Osobní seznámení s řadou dívek a žen, o nich Válec často vypráví, které miluje a obdivuje. Sympatická, hezká a chytrá holka, vole, jenom tlustá jako prase. Přítomný Mityska. Zcela opilý starosta. Vzrušující slovenská štětka, co nabízela Válcovi pohlavní styk. Příchod Šoumena s jeho novou nacistickou milenkou a špičkový dialog v němčině. Válcovo totální selhání v německém jazyce totálně podrylo jeho pověst polyglota. „Vulgáriše, heterosexuáliše, važína“ a jiné výrazy, které skutečně v žádné jazyce neesitují, A samozřejmě Kurevskej píčus. Pokus o překlad jeho jména přines tento výsledek: Šlampiše šajdr.

Mitgefangen, mitgehangen.

2011-12-04T08:45:00.000-08:00

"Fakt? A není to jen nafintěnej pozér?" Asi je. Ale i o to koneckonců jde - aspoň někdy. // Vynechal jsem letos dvě akce, které patřívaly ke každoročnímu kalednáři, na které jsme se těšíval a těšil, atd. Důvody byly vesměs praktické, ale i tak toho nelituju. nejen optikou věcí, u kterých bych tedy nemusel být (turbulentní doba, ano, jistě). // Zklidění. Nebo zintelektuálštění. // Narcismus nového druhu. Nebo nových druhů. // Retroodpoledne. //

Heirate niemals.

2011-12-03T15:52:00.000-08:00

Jestli se to někdy podaří? Vyhmátnout, pojmenovat, zdůraznit ty detaily, které tomu dávají smysl? Spíše ne, a to nebývám skeptik. Ale měl bych si dělat poznámky. // Radostné, nadějné vyhlídky // Versus: beznadějné, stresující, deprimující vyhlídky. // Ještěže přítomnost, až na okamžiky slasti, není. // Si člověk myslí, že produkuje skvělou zábavu a humor na vytříbené úrovni, a pak přijde ledová sprcha. nebo s tim chlastem. // Pokusy vidět něco nového nakonec vedou k reprízám toho předchozího, stejně jako pokusy poznat nové lidi - zejména v biblickém smyslu. // A tak mi je z toho všeho nějak střídavě veselo a smutno a je to takovej kruh - zatím né začarovanej.

Den, kdy přišel Kurevskej Píčus.

2011-11-22T00:53:00.000-08:00

Nechci pohoršovat ty a ty, takže vynechám množství a jiné detaily, ať už jde o sex nebo o chlast. Některý historky jsou vtipný, jiný taky. Holdujeme vulgarizmům a primitivnímu humoru. Pak jsme se jednou potkali s takovou zvláštní partičkou, plnou pozérskejch štětek a kokotů, ale hlavně tam byl Žitný. Skutečný, jak jsme si ho vymysleli. Čekám, až někde potkám Šmelhauze, Bohuna nebo Kačera. I když - toho už jsem potkal. Vrcholem večera, jeho zlatým hřebem byl ovšem příchod muže, řečeného Kurevskej Píčus. Líčení oblíbené sexuální praktiky za nadšeného řevu přítomných mužů. Svlékající se ženy. A fóry Kurevskýho Píčuse, stejně jako jeho rozloučení. Ale jinak má pro mě život samá překvapení.

Glatte Haut ist Männersache.

2011-10-24T01:21:00.001-07:00

Konečně jsme si to formulovali: hranice se mezi lidmi nevede mezi homosexualitou a heterosexualitou, ale mezi monogamií a polygamií. Řečeno se soudružským pozdravem Nepopsatelné "ať žije svobodný duch a nonkonformní vztahy" - jakkoli otřepaně to zní, míří to na dřeň a na začátek. // výtečná opera, ovšem neužita, neboť mi bylo zle - a to nikoli z chlastu. neskutečné. // všeobecný odpor k weekendům. vtipné. // berlínský "queer" průvodce městem má samozřejmě oddíly saun, klubů, barů, divadel, kabaretů, komunity, politiky, kosmetických salonů a kadeřnictví, ale zdaleka nejvíce stran má "psychotherapie".

Na lavici obžalovaných justice.

2011-10-21T00:53:00.000-07:00

Jsou zkušenosti které člověk nikdy získat nechtěl, nebo ano, ale trochu jinak a v jiný situaci. I když, nakonec ani tohle nebylo nezajímavý. Tamto byla nakonec jenom formalita. Pocity po ejakulaci. Salabastyl a "mě by nevadilo, kdyby tu školu zrušili. Třída plná kokotů, učitelskej sbor samej čurák..."

Keltův sen.

2011-10-20T03:12:00.000-07:00

Tak ne že by to jako nebylo, když to bylo. Úleva z rozevřenosti, dráždivost. // Pitka jak zákon káže. // Jiné typy nervozity. // Nepřipadáte si tady jako v ráji? // Tak přece fitness, ne? // Chřipka & kocovina aneb to se to léčí. // Brzo ráno, to je prostě fenomén. Ale většinou je to hnusný. // Pročištění.

Navzdory překladatel a básník zpívá

2011-10-17T08:27:00.001-07:00

Francouz potkal Francouzku u Braniborský brány a pak vystřídali všechny pokoje, i když on spí v obýváku // klobásky, koláče s pudinkem, houbičky, sušený rajčata a zelený želé // novej podnik, na úrovni // kupodivu se nejvíc šuká v sedm ráno, ale nakonec proč ne // extrémní, lichotící večírek spojený s akcí bororo a ranní bolehlavy // nebel im ústí nad nebelem // cesta s maďarským vrchním // mile příjemná kamarádka vk a štěpy už podruhý // série pracovních historek a jiné příběhy obyčejného redaktorství //

Žít Brno, vyměšovat Svitavy.

2011-09-07T08:21:00.001-07:00

Obrodivá síla, čerpaná z laskavosti pozorných hostitelů, z atmosféry starointelektuálního bytu s přeplněnou knihovnou, z boršče.

A samozřejmě i z jiných podnětů. Třeba článku na objednávku, do něhož se nakonec podaří zabránit ve vstupu fašistickému Vaculíkovi a zvládne se většinu prostoru věnovat oblíbencům, třeba Thomasi Bernhardovi a Bretu Eastonu Ellisovi.

Klystýr zdraví nijak neprospívá

2011-09-05T09:21:00.000-07:00

hele, ono by se na to dalo říct jako všelicos, no tak si prostě sedneš do zahradní houpačky kafe vedle, a bloumáš mezi četbou příjemné knížky, jalovými, leč bezpečnými časopisy a rozmarnými hovory s příjemnými lidmi kolem, pochopitelně vulgárními. vyhoníš si ho jednou (no dobře, dvakrát) za den ve sprše a propadáš se do prostředí, které tě kdysi odpuzovalo teď tě těší. stárneš. hájemství domova, máminy sukně, dokonce pevný vztah a já nevím co, špagety. sestra. něco jídla, něco procházek, les (hluboký les, mýcení) a také těšení se do práce, ne jako útěku od něčeho, ale prostě samo o sobě. prostě bezepečí, limity. což ti nikdy vlastně nevadilo, tebe nepřitahuje nebezpečí, nikdy tě nepřitahovalo nebezpečí, líbily se ti vojenské holínky, lečo a soudobá vážná hudba. nebýt nikomu zavázán nevyšlo, tak aspoň, aby ostatní byli také zavázaní tobě. jako tkaničky. velká síť. a chvilky radostného potěšení u počítače, tím silnější, čím přicházejí zřídkavěji. inspirace je jako platonická láska: tím silnější , čím více zůstává nevyužita. a večer dávali na fishing & hunting Mistrovtví světa ve vláčení.

Půlnoční guláš.

2011-09-01T01:08:00.000-07:00

Zbožňuju tu upoutávku České televize na právě na dvd vydaný bizarní opus Františka Ringo Čecha Pra pra pra, zejména kontrast neskutečné šmíry a tupého amatérismu s nadšeným hlasem hlasatele. Vidíme na obrazovce to nejhorší, co si vůbec dokážeme představit a slyšíme "legendární seriál", "mistrovská režie Františka Filipa" a především "fenomenální herecké obsazení" (na obrazovce v tu chvíli: Uršula Kluková. Jinak ovšem nic moc, přátelé. Jsou momenty, které člověku připomenou, proč ještě žít (třeba spontánní vařba a konzumace o zmíněné půlnoci), ale jsou taky hvězdy, které hasnou.

Upoutávky z vysílání.

2011-08-09T05:48:00.000-07:00

Po delší době jsem se ocitl v domácnosti s televizí, což mělo jeden konkrétní důsledek. Při listování tištěným televizním programem jsem objevil kanál svého srdce: Fishing & Hunting. Snový pořad střídá snový seriál, kupříkladu: Rybolov ve Švédsku, Nezkrocená Kanada (38), Jarní lov dravých ryb či Dravý lovec II. To byl jen rozjezd. Po poledni lze pokračovat sérií Kaprářská oblast Rumunsko, Deník profesionálního lovce III a magazínem Eurorybář. Nepohrdl bych ani Loveckým muzem v Keszthelyi a jedním z vrcholů programu budou Dny muškaření. Tím nic nekončí: Lov v oboře, Domov jelence běloocasého nebo Lovecký tábor, O pohár otců a synů - Brašov, Rybářské destinace. Osobně bych si taky dopřál Lov amurů, Vousáče sladkých vod, Za kozorožci do Kirgizstánu a samozřejmě Chycené na háček. Jednoznačným favoritem však zůstává kousek Lov štiky přívlačí. Tedy zůstává... byl by, kdyby ho z trůnu nesvrhly famózní hity jako Páření srnců, Festival rybích pokrmů v Baji, Hon na zajíce - Harghita, Bockerekský les, Triky moderní kaprařiny, Lov štik na umělou mušku a last but not least, Lov bolenů přívlačí.

Breaking news.

2011-08-05T03:36:00.001-07:00

VÍME PRVNÍ. Po úspěchu cyklu PODOBNÉ OSUDY přichází tvůrčí skupina Ondřeje Hály a Vojtěcha Varyše s cyklem TOTOŽNÉ ZNĚLKY. Díl první: Totožné znělky Inženýrské odysey a Okresu na severu. Oba tvůrci záměr redakci potvrdili. "Bude to pořádnej falc", sdělil Hála. Varyš přiznal, že ho koncept napadl ve snu: "Vyspával jsem zrovna opici". První díl uvede KSČ Barrandov v polovině září. Moderátorem cyklu bude Václav Sloup, dramaturgii má starosti Lubomír Zaorálek. Cyklus Podobné osudy měl 1260 dílů, vysílal se dvacet sedm let a byl prodán do 160 zemí světa. Na XXXVIII. mezinárodním televizním festivalu v Locarnu v roce 1987 získal cyklus hlavní cenu, Zlatý vypínač.

Výlet do Samarkandu.

2011-08-04T07:35:00.001-07:00

Těch nápadů, nejistot a ne-jednotvárných zážitků, kupení malých nespokojeností, jakož i radostných drobností, docela malých, ale přesto zásadních sebeuspokojení... zcela dobrovolně si nedat panáka zdarma. Morální vítězství? Zatím to bylo bez sebepřemáhání, ale za rok, za dva? Proslavit se vlastní smrtí - kolikrát jsme to už slyšeli. Byla mizerná spisovatelka, protože ji týral manžel, nebo protože ji týral manžel, nemohla být dobrá? A týral ji vůbec? Nebo to nesouvisí? Především je to ale úplně jedno. U až příliš mnoho obětí (a jistě i pachatelů) zločinů platí, že to jediné, co se jim v životě přihodilo, byl ten zločin. Totiž, ne že by mi šlo právě o tohle. V mém okolí se poslední dobou velmi často mluví o penězích. A taky o homosexualitě, ale to je z jiný opery.

Žijeme ve světě malých, draze vykoupených vítězství. Byl tohle náš životní cíl?

2011-08-01T06:49:00.000-07:00

Jo, mám rád tyhle vlastně sentimentální momenty dosažení cíle. Když třeba člověk pět let o něčem sní, nebo ne nutně sní, prostě kdysi o něčem snil a třeba to tak i vypadalo, pak sice poleví, ale tak nějak to v něm zůstane a po letech k tomu dojde – vůbec nezáleží na tom, jestli je to pozdě nebo brzo a už vůbec ne na tom, jaký to vlastně bylo – je to typ uspokojení, kterýmu se vyrovná máloco. Takže mu vlastně dost rozumím, raduji se za něj. Jsou to okamžiky, kterých nás potkává za život jen pár. I při počasí skutečně velmi neletním si ten weekendový pobyt notně vychutnal, je to radost, je to potěšení, je to klid a třeba by to ještě peknejch pár dní vydržel a asi i vydrží, že jo. Jednou. A tak návaly sentimentality, což je, teď ho napadlo, vlastně varující signál, protože když naposledy... ale nešť. Bageta Bismarck, a na tu jachtu by taky jel. Deset dní v Severním moři. V rádiu varujícím hlasem „...a vypijí až 3 piva týdně“. To on, pomyslel si v železném křesle, vypije spíš „až tři piva za hodinu“, což by bylo „až 504 piv týdně“. Samozřejmě nejede furt na plnej výkon. Vždycky přece někde...

Večer, kdy se pohádali zcr a corwex o politice za hlasitého smíchu waidersa.

2011-07-26T05:52:00.000-07:00

Prostě klasickej zevl.

2011-07-23T10:28:00.000-07:00

Pocity bezmála slavnostní a dlouhotrvající. Ještě nikdy nechutnala káva tak dobře. Staří známí; setkávání s celebritami. Gejzíry humoru. Filmy a psaní. A taky bolesti, o nichž je nezbytné mlčet. Prostupován láskou, láskami a náklonnostmi. Narcismus. Čas sebelásky a boje. Dialogy, bonmoty a výroky, jež budou ještě mnohokrát citovány. Historky k vyprávění, dům k pověšení, postava k podpírání. A důstojná tvorba. Prostě best western.

Napíšeš vo tom, že je to sračka.

2011-07-20T06:47:00.000-07:00

Získávat bizarní pověst, ale ne nepříjemnou, aneb pár vhodně roztroušených informací bez vlastního přičinění. Rozhodně lepší, než bejt pořád jenom za vochlastu, že jo. I když je to samozřejmě všechno v rámci tamtoho klišé. V Národní galerii visí nový obraz Františka Ringo Čecha Václav Klaus mladší líže kubistickou píču. Přímo naproti práci nám votevřeli novej kšeft, menuje se to Alkohol expert. To nám byl čert dlužnej. A velká Jana mě prej nesnáší. Veselý pohovor na dvorku. lidový smích vulgárním vtipům, odborné debaty podpořené alkoholem, kráčející ambice. A historky, vo kterejch se nemluví. O čem se nemluví. O tom se nemluví. Ne, neptej se.

Přesuny tun dřeva.

2011-07-18T01:05:00.000-07:00

Kurva se maďarsky řekne kurva, a díky aglutinačnosti jazyka zazní v nezměněné podobě i ve všech slo- a odvozeninách. Opilé telefonáty. Příchod Radima Masného do maďarské puszty. Ladislav Krásnohorský, připomínka méně magického, ale ještě depresivnějšího Attily Bartise. Sunbathing na terase anebo toto je život. Turínského koně ke studni. Telefonát z Neapole. "toho znám" "jak to" "spala jsem s nim". Rankl v pivovarskym klubu a tuny historek z dob, "kdy lidi ještě měli prachy". Odborné dialogy na téma Matuška, Velen, Taxis, Klostermann. Kmínka! Páteční večer aneb Irenaaaaaaaa, Kačenaaaaaaaa, "co to děláááááááááš" a teorie o souvislosti mezi vzestupem nacismu a Peňáse. A samozřejmě Špeky mlátička. A, ehm, nedělní sex.

Výstav prsů, výstajl saka. Praseodym

2011-07-15T05:05:00.000-07:00

Tentokrát budu mlčet o alkoholu, práci a sexu. Zejména nezmíním historky „to je Neruda“ „to je Tonda“, „mystifikace na pracovišti“, „mystifikace na pracovišti II“. A podobně. Ale : Zelená zabíjela. Yoyo band a Aj tak sme stale frajeri v jukeboxu. A ovšem Berlin. Jeden muj kámoš tam teďka byl a potvrdil názor, že je to nejlepší město na světě. „Máte pěkný kozy“. „To dělá to dítě“. „Ani, ne, řek bych, že je to tou podprsenkou“. „Vlastně máte pravdu“, Tu já mám schválně“. Nákup kojeneckého oblečení v mothercare s kolegou aneb Obnovení teorie dvou homosexuálů a další podobné věci. Údajné pití v pracovní době. Oběd, svačinka, večeřička, cíp, bredáč, dřeváč atd. Pane ministře, byl jste v Dubaji zatčen? „Ne.“

Tohle léto je to pět let.

2011-07-09T13:51:00.000-07:00

Jo, a pořád je mi líto, že C. už toho nechal, protože napsal mnoho mnohem lepších příspěvků než já, čímž samozřejmě nemyslím ani básně, ani překlady. asi mi to nezměnilo život tak radikálně, jako zcr-ovi, ale je jasný že bez toho by vypadalo mnoho věcí jinak. a taky třeba že s kretkou a bubun jsem zažil některé z nejlepších věčírků svého života a tudíž jsme teď rozplánovali další. a dostal jsme se skrz to ke kvantu bombastickejch textů, byť autory některejch z nich jsem osobně ani nepotkal. jiný jsme potkal a dojem to ve mně nenechalo. zbytek je nuda, chci říct historie. ale, když se podívám na úplně první text, kterej je dost blbej, podobně jako většina těch dalších (i když se teda najde i překvapivě dost perel) tak.. holky v brejlích už mě tolik neberou, nacházím v tom nicméně pořád nějakou estetickou kvalitu. nonkonformní intelektuál mi moc nelichotí a hněv už jsem dávno blazeovaně pustil k vodě. ale slovo avantgarda mi nezevšednělo, byť avantgarda samotná mi všední přišla vždycky. včera jsme byli na pívu se Zdenálem. bylo to fajn, i když bylo pivo hnusný, hospody divný a mě nebylo úplně dobře. pak jsem se cejtil unavenej, stejně jako po předchozí "pitce" s Zdenálem. co to znamená?

Intenzivní sampláž piv.

2011-07-06T00:21:00.000-07:00

Setkání na historickém odpoledni a obnovení starého přátelství. Podnětné hovory o umění a životě, výsměch nepřítomným (Válec). Pochválen za resignančí dopis. Dobré to bylo, Ratko! Solidní letní program Aero. To je to kino, co ho mám tak rád. Asi je čas zas začít chodit pořádně do kina, do biografu. Taky se ozvala Nepopsatelná a brzo pojedu do Hradiště a pak do Žiliny, to jsou radovánky! Bylo (konečně!) krásný letní ráno a tak jsem šel do práce víceméně pěšky a zpíval si u toho operní árie. A polku. a piju staroprasen lemon cool, jedinej solidní výrobek tý smíchovský žumpafabriky. Kouty nám zůstaly uzavřeny, zato romány se rozrůstají. My máme výsledky (já, Bakič). On (Válec) výsledky nemá. Smích, perlivý, lidový. Při líčení historky "smál jsem se jeho džínům" dvacetiminutové oboustranné slzy smíchu. Ale ty státní svátky, to je hnus.

To není bůhvíjaká

2011-07-05T00:02:00.000-07:00

Není úplně jasné, jak jsme mohli přehlížet tuto zásadní esenci životní filozofie dr. Salaby. Ale většinou je to spíš. Jinak vyjasňování pozic, uvědomování si a jiná napínavá nuda. Taky "zejtra je vlastně zasranej státní státní svátek. nesnáším všechny jiný dny než všední". Plíživé podezření, že lidi si pořídili rodiny, aby měli co dělat o weekendu, a pak jim to nějak přerostlo přes hlavu. A co je nejlepší? "vyser se na nějakej kus prochcanýho masa!". Ne, že by mi šlo právě o tohle.

Toto je jak

2011-06-28T03:40:00.000-07:00

Kdo taky má radost ze života. Krásné chvíle mocněné ražbou vyznání sebelásky a letním počasím. Opilství, které překračovalo jistou hranici. Setkávání orná a válečná. Chuť napsat věci, které je lepší nenapsat. A jiné. Tak třeba setkání s bývalou ženou, a bylo to milé. Pokukování po nahých holkách s tím, že mě zajímá jenom se koukat; opravdu. Některé věci se neměly stát, ale vnímám to přes mázdru neurčitého poklidu. Chyba? Odkládání na scéně. Ne moc, ale trochu přece. Potěšitelné vyhlídky. Nadějné vyhlídky. Pokoj s vyhlídkou. Naděje (Křížová). Mrtvice. Smích při četbě Válce. Můj přítel Války. A ne-sentimentální patos. Je to možno? Výlety jinam. Ambiciózní psychopatka.

Bakič.

2011-06-24T01:36:00.000-07:00

Zdeněk byl náš kamarád. Trochu jsme se mu posmívali za jeho styl života, ale uctívali jsme jej pro jeho suchý humor, invenci a obsáhlé znalosti. Časem se však zakuklil do svého duševního i skutečného podzemního krytu natolik,že už nebylo zbytí. Co si třeba myslet o člověku, s nímž lze hovor už vést jen o jakési obskurní kapele, která kdysi vznikla z recese, aby se z ní pak stala kolektivní psychoterapie skupinky sociopatů? O člověku, který jede z Anděla metrem na Černý most, ale odmítne vystoupit na Palmovce a setkat se s přáteli, kteří záhy pokračují stejným směrem autobusem, s odůvodněním, že se potřebuje dostat co nejdřív domů? Atd.?

Muž, řemeslník, nabízí potahování stínidel lamp pergamenem.

Na pozvání vycpavače zvířat

2011-06-23T03:46:00.000-07:00

Krásně svobodný večer. Aneb kdyby nás teď viděl někdo z Národního.. četba jeho recenzí, hlasitá, pochvalná a nadšená, herci v jednom sklepním divadle, atd. jiné věci, co potěšily, nepřístojné chování žen a krásnější než láska mužů... opět ve fázi nadšení, takže na tom asi něco bude. díky, dámy, díky nímž jsem na to všechno mohl přijít.. ztrácení přátel tváří tvář vlastní nesentimentalitě v tomto oboru... bizarní tečkování a historky, které ani nemusí být vyprávěny... "dělej to jako šalda" a další přátelské rady(1).

Bejvávalo, bejvávalo, bejvávalo dobře.

2011-06-22T04:40:00.000-07:00

Mezitím jsem jel taxíkem do Roudnice nad Labem

2011-06-20T07:04:00.000-07:00

Moji spolupracovníci mají dobré historky z Mělníka.. Nová mutace magazínu Marianne - život začíná ve třiceti: Alkoholik - večírek začíná po ránu. Dvojice magazínů Ona dnes - On včera. Redakční historky, jó,ten jak mu usekali všechny prsty a přestal hrát na saxofon.. válec a jeho obsese obskurními hospodami, kde ne-obsluha servíruje nepoživatelné jídlo. Polední pauzička protáhnutá o pivní muzeum včetně kvalitní obsluhy "jsme snad restauracééé?" a spol. Když jsme potkal Herečku, co mě pohladila po zádech a srdečně pozdravila, Válec mohl pouknout závistí. Úplatky si rád vyzvedávám cash. Je čas nafotit novou sérii portrétních fotografií.

Lupanáry Semiramidiny & Remazúry Isidiny

2011-06-18T12:12:00.000-07:00

Jak to bylo rezseknuto: Muž pro přechodové fáze, odmykač brány, otvírač studánek, penisilin citových chorob, and so on. Všechny pokroucenosti vycítěny, pro to tak přitažlivé v jednu vykloubenou chvíli a nepřijatelné v normálním režimu. Vstup člověka, jenž předchází normalizaci životního stylu. Jistě vzrušující a zábavné, jenomže jak s tím žít trvale? Znepokující praktiky jedněch úřadů, kolébavý poklid těch druhých. Páteční vztek redakčního nácka. A další a další. Zuby zuny. Protiklad kavárenského anarchismu a stejné kavárenského funkcionáření. Asi se to má střídat. Na kategorická prohlášení není vždycky čas. Občas si ten luxus dopřát a zamilovat se.

Samir Kašpar Hauser´s Burnt Hearts Club Band

2011-06-15T01:43:00.000-07:00

Věci se (pro mne) mění tak rychle, že se skoro vyplatí neříkat nic závaznýho a závažnýho. Nestálost se vnímá jako povětrnost, případně dovětrnost, ale už od dob milovaného k.č. přece víme, že povětroň souvisí s obyčejným životem, a to si přece mnozí tak přejí. opít se je fajn, ale někdy tomu chybí tečka. když něco nabízím, když něco chci, když něco přijímám, myslím tady a teď. plánovaná mě bavím ale právě jako plánování, tedy taky v tom momentu. ale vlastně jsem chtěl vyprávět o jemném potěšení z šumivého rosé nebo ne zcela potěšení z večerní kávy ale naopak o potěšení z raní kávy s výhledem na holešovice. možná čekáte, že se tady někde objeví bruce. ale co je pasé, je pasé. no ni?

A toho svýho petrušku si strč doprdele

2011-06-13T02:52:00.001-07:00

Asi co? S rostoucím pobavením sledoval rostoucí zděšení bývalého přítele, jehož měšťácko-protestantský etický diskurz dospěl tak daleko, že pouhá zmínka o aféře milostné vede ke zvolání „puberťák“, pouhá zmínka o opilství v povytažení obočí pohoršeně a ve vysloveně nelíčený děs se pak proměňují již tradičné žerty stolní společnosti, jako je vajgl v pivu, ukazování imaginárního obrazu nebo ne-flirt se servírkou. Či řev. Ale nakonec: „pochčij MĚ!“ O pánské jízdě jsem jim raději nevyprávěl. Ale co je nejkrásnější: vrátil jsem se čtyřdenního masochistického výletu v sado-masochistickém vztahu, který měl řadu vydařených momentů, počínaje denní barem metro, pokračuje šermířským klubem a salabastylem vlakem nekonče. A to není jen o pití. I když jsem pil dost. Piju dost. A rád. Což o to, já piju dost rád. Co taky jednomu zbejvá, když... ale škoda mluvit. Musí být člověk nešťastný, aby tvořil? Asi ano, nebo já nevím. Doprdele. Ford Maddox Ford: Nejtrapnější příběh. Řada námětů na krátké povídky. Přecitlivělost, rozdírání. Shrnutí, hrnutí. Chtění. Ješitnost, jako prase.

Město stařených snů

2011-06-07T02:10:00.000-07:00

Stařené maso, čestr, hovězí špičky života aj. Člověk může sice obdivovat ladné křivky, občas líbnout, šáhnout si nebo tak něco kolem, ale nakonec si při pořádný pánský jízdě uvědomí, že ten Verhulst měl skutečně pravdu. Je lahev šampaňskýho od ředitele divadla korupce? když se diskursy míjí a člověk je sice proviněn, ale vlastně nepatřičně aneb zkomárovelbloudění. A jiné věci. Zakrývání nového ještě novějším, zavanutí, písek a prach.

Rak proti rákosce.

2011-06-03T06:41:00.000-07:00

V horku někdy bílá čokoláda neuškodí. Metody homosexuálů. Platonismy teatroložek. Opilství redaktorů. Setkávání, někdy nuda. Očekávání protahované až do znudění. To, co mělo přijít, přišlo, pak zase odešlo a nikdo si ani nevšiml. Ty nekonečna. A pěkný věci, jako by ani nebyl prostor si je vychutnat. Potřeba dobře vycházet s těmi, s nimiž by bylo lépe se nebavit vůbec a tak. Deprese jiných. A post-zlínské období, éra bez provokací, bez bonmotů, bez drbů. Nový Waiders. Tedy d´Angelo Vickers.

Pako proti pásce.

2011-06-01T04:10:00.000-07:00

Rozjitření, zapletení, citovost, humor skrzevá folii patosu. Sentiment vztahu, nostalgie A spálený. Období změn. Až srdce usedá. Ale večírky to byly všechno pěkný, to zas jo, až po nátělník a hovory kolem.

Sako proti lásce.

2011-05-25T01:44:00.000-07:00

ono by toho vlastně bylo víc, od "už jste se znasoubili?" po "vy už jste přece zasnoubený" přes "a co ty tvoji kamarádíčkové?" a taky "bylo by krásný bejt spolu ve sedmdesátejch letech-" "-v rozvodovým řízení". souboj a následné neuvěřitelné změny chování V+LV. série intoxikace jaksi nekončící, možná smutné, pár skvělých knížek. a jako pára nad hrncem se nevytratily vzpomínky ze závěrečných, vpravdě neskutečných dnů v olo, které měly časté ron-burgundy-rysy a v nichž nechyběla kontušovka, "co znamená tvůj úsměv?" a četné další. a zlín ve víc významech toho slova, aneb když se povede divadelní dvojsmysl. cykly interních vtipů. "jste ubožák". chytření. a taky "už jsme dlouho nedali bakičovi přezdívku" "ještě párkrát řekneš elsterwerda, a prohlásím to za bakičovu přezdívku" "prohlaušji to za bakičovu přezdívku". a tamta, jež v sobě propojovala křehkou dívku s violoncellem a drsnýho kluka. opakovaní setkání s třemi, které vždy rád vidím, i když za tím nic jiného není.

dysgrafie an postupu z bláta do louže

2011-05-18T05:09:00.000-07:00

"jo, te je úplně blbej. taky se mu přezdívá kokot". Tuny historek o jisté sexuálně agresivní ženě. historky z polska, maďarska i pardubic nakonec nevývratně končí vždy u kuchyně; historky z prahy a brna nevývratně u divadla. někdy je ovšem takovým vývratem i zvrat. pražské divadlo Mrdoletí a překlad monodramatu o masturbaci na pračce. vyjít z díry o půlnoci a myslet si, že je odpoledne. úplněk, fialové světlo, červené lampičky. řecké žampiony, borůvkové pivo a trendy v prostituci.

Jaroslav pohlavním Novostykem

2011-05-17T09:18:00.000-07:00

starý válcovy fórky ožívající tváří v tvář minerálce. ranní kontušovka. večerní setkání ve klubu, kde už tentokrát nehrozí nebezpečí, ale zábava a milá setkávání. ostatně, staří známí (na baru, v zákulisí, na scéně, ve foyer, v redakci, v posteli) noví známí (na baru, v zákulisí, na scéně ve foyer, v redakci, v posteli). a jiné dialogy. "chtěl bych točit filmy o zábavných amorálních psychopatech". poději: "poslyšte, normálně to nedělám, ale máte naprosto perfektní zadek. já jsem... velké zvíře" - "znám ten film".- "aha, takže zajdem někam"? "ale jám mám přítele" - "já taky. kdy tady končíte?" "možná dřív než vy" (s poukazem a staženou roletu a mou plnou sklenici) atd.

s poblitejma kalhotama a rozepnutym poklopcem ... v televizi.

2011-05-14T04:07:00.000-07:00

Zatímco Dr. Findet Statt, náš přítel a nejvýznamnjěí virtuos století, si mylsí, že všechny meze byly překročeny, není tomu tak. frekvence extrémních stavů ovšem povážlivě narůstá a "jít na jedno" má zas úplně nový význam. němcová se mi líbí. švarcová taky, ale ta se mi líbila vždycky. včera říkala něco pěknýho, ale zapomněl jsem co to bylo. a pak taky legendární "pičaeva". a "co znamená tvůj úsměv?" šéfredaktroku.jako vždycky. je dobrý vidět ty frustrace, který jsou nakažlivý, narozdíl od tý očividný spokojenosti i to je ale dobrý vidět. dneska přijede D. projeví se nějak, že "si drsně jede svuj vlastní život"?

panímanda má se má

2011-05-11T01:00:00.000-07:00

směšnohrdinské dny, směšnotragické chvíle, nevypjaté utrpení, spíš slizkost a umouněnost, prděnost (nikoli za). žerty, ale jinak únava. a tamto? byl to v zásadě jenom test. zbytečný? nevím. dokážu to ještě, může to bejt i dobrý, ale smysl, smysl to nedává. každopádně je rozhodnuto, je jasno, je potvrzeno. a zbytek je platón.

smích tak perlivý, jako perlivé šumivé víno, jako silně perlivá minerálka, jako perly preclíků a perleťový náhrdelník

2011-05-08T04:28:00.000-07:00

přízračné sezení na zahrádce s několika "českobrodovými" momenty. "ten zdraví, jenom když něco potřebuje... anebo když se bojí". "měl by sis najít nějakou lepší práci, abys nedopad takhle" (komentář s poukazem směrem k třem starším, kdysi snad distngovaným mužům, dnes se potřísňující šťávou z klobás a polévající pivem). maně vzpomínka na scénku "jít na jedno". roman opět nezklamal. zato zklamali jiní. někdy smutek, jindy patos, jindy toužení. marno vše, nic nevzeplá.. nebo jinak "žít je tak odporno a umírat nudno"

slovenský předseda parlamentu označil v roce 1996 prezidenta za "starého chuja", pak se poopravil, že vlastně řekl "starého uja"

2011-05-06T02:54:00.000-07:00

jindy, jinde: "Zrovna jsem ti chtěl napsat, že řidič autobus právě tzv. udělal Varyše a na zastávce vyklopil obsah žaludku, aby posléze nerušeně pokračoval v jízdě." ale druhého dne ráno, někdo další: "no, a pak jsem jí poslal smsku, aby šla do prdele" "to je přece to největší vyznání lásky. když chlap (sic!, pozn. red.) napíše holce, že má jít do prdele, myslí tím, že je úplně skvělá.... (po chvíli) taky jsem včera poslal xxx do prdele". jindy, jinde: je krásné dopoledne, zoncna rumpluje, a ty seš vožralej. a pak že je dopoledne k ničemu.

podle ne kačerova, ale fusse spurdelbada podrazila

2011-05-05T08:58:00.001-07:00

"Hele, to tady jako nechlastáte? a "nejedu na kvalitu, ale na množství"; "to dáme spolu" o lahvi whisky. Série malých večírků začátkem (T)týdne měla zjevně mít dopad. ale nejhorší je pravda. Moje vlastní verze Nejsmutnějšího příběhu je o alkoholu. Celej den jsem v prdeli, třesu se, ničim se, bojim se, strachuju se, pak se vožeru jako prase a je mi dobře, ba vesele. Fuj! Ale co má člověk jinak dělat. dokonce už ani sex, a já bejval takovej milovík (a znalec!, chtělo by se dodat) sexu (a možná ještě jsem, napovídá mi opice (né opice bohdalová)(vlasta bohdalová, zasmál se posupně (posupná rvačka, vzpomněl si))) uprostřed vyjednávání o honorářích s dalšími subjetky. Kainar chlastal a potřeboval prachy; no, taky bych klidně byl předsedou přípravnéno výboru normalizačího svazu spisovatelů, když za to budou prachy. Nemám charakter, mám žízeň.

she ´s carbon

2011-05-05T04:38:00.000-07:00

jednání s úřady, řemeslníky a sousedy mě přivádí na hranici nervového kolapsu. jako i jiný věci. perlit po letech napsal víc než jednu smsku za večer, a dvakrát byl i vtipnej. ale zároveň se prokázal jako nejnecitlivější člověk z nás všech; když si jeden plačtivě postěžuje, jsa zničen, odpovědí mu je "vyveksluj s válcem nějaký prášky, třeba se konečně někdo zastřelí". rozplakalo mě to. má někdo za kamaráda takovýdle dřevo? cyril svoboda je zřejmě politik s největším potenciálem vtipů: po mackově "není cyril jako cyril, tento v paměť se nám vyryl" přišel danouš s titulkem "cyril hledá domicil". kdo by to do toho nudnýho páprdy řek, že jo. ale jinak už nic. propadl jsem náladě Houellebecqově-Slavického syndromu. a to je zlé, to je zlé.

s puškou nabitou ostrejma

2011-05-04T00:28:00.000-07:00

Film Vojtěcha Trapla Tobě nikdo lízat prdel nebude. Pod vlivem nedávného redakčního večírku a následných dvou malých pitek přímo na pracovišti jsem začal zvažovat rozšíření bitevního pole hostů na své tradiční narozeninové boudoirové oslavě koncem května; pak mi ale došlo, že by tam byl i Hála. Návrh na sloučení ulic Dalimilova (Praha 3) a Klapkova (Praha 8) do ulice Dalimila Klapky (Praha 11). Touha bydlet trvale v hotelu opět zesílila poté, co jsem byl nucen na popud hysterického souseda v seniorském věku /a stavu/ shánět instalatéra. A pár žertů, které přebývají.

"musí se to povést, jinak to není možné"

2011-05-01T02:38:00.000-07:00

V podezření, že jsem zcrovi a perlitovi nedostatečně doporučoval Pijpelinky, jsem si je znovu vzal do ruky, a přečetl celé od začátku do konce, neb nebylo zbytí. Te punc přelomu století, možná poslední doby, kdy ještě literatura dokázal být silná, i když byl i naivní, tam je, ale to podání rozjitřeného Joopa už nikdo nikdy nepřekoná. Sadistický vztah se Samem... scéna pitvy.. scéna zavraždění psa.... scéna se slepicí...posedlost náhodným mladíkem...a ten jazyk! Lakoničnost, stručnost, ty dialogy! Ta plačtivá, svíravá, podivně nervní atmosféra. A hořký humor. Inu, Jacob Israël de Haaan napsal první knihu s oteveřně homosexuální tematikou v Nizozemí rok 1904, přešil skandál atd., náklad skoupila autorova snoubenka spolu s "blízkým přítelem autora", jemuž byla kniha věnována. ČEština se stala rpvním jazykem, do něhož byla kniha přeložena (Veronikou Havlíkovou, přirozeně). Vydala Tichá Byzanc 2006.

byl to dobrej zápas, vole

2011-04-29T04:55:00.000-07:00

Ako sa volá tlačový hovorca Katolíckej univerzity v Ružomberoku? Tlačový hovorca Katolíckej univerzity v Ružomberoku sa predsa volá pán Buzna. Nežartujem. A všechno ostatní je vlastně vedlejší. Byl krásný slunečný den, jako stvořený pro dobrovolnou smrt.

tohle by si jinej netrouf, než křížovej mojše huml

2011-04-26T09:30:00.001-07:00

ani později, ani jinde

2011-04-26T04:17:00.000-07:00

pulák kandiduje na děkana. "já bych mrdal jako lev, až by z píči tekla krev" - to bylo vyřezáno nožíkem na jedné palandě jedné chatky na jednom letním táboře. ale byly tam i jiný, pěkný věci, né jenom vyřezaný. válec píše pěkně, corwex píše pěkně (Es kam der Tag; zábavy se ujal Český Brod), dokonce i kořínek a zcr píšou pěkně. pěkně píše i ona dnes: Mladí lidé od dvaceti do čtyřiadvaceti let tvoří dvaatřicet procent všech alkoholiků. U jednadvaceti procent lidí je alkoholismus přidružen k duševní poruše, nejčastěji k poruše osobnosti. Devatenáct procent alkoholiků najdete mezi dobře zajištěnými, úspěšnými managery ve středním věku.Zdaleka ne všichni alkoholici pijí každý den. Člověk závislý na alkoholu může své "špičky" klidně proložit několika dny i týdny, kdy alkohol nepije téměř vůbec.
pěkně píšu i já. teďka každej den, když nepřijde kořínek nebo neusnu nebo mě nepřepadne ospalost z vodky.
Plukovník Petr Prassy, dr. Umyl Schody. Romány "Nasraný zkoksovaný lesby" a "Z huby sráč". Prostě normální pracovní den.

a teď je mi to líto

2011-04-25T04:18:00.001-07:00

A já bych docela rád žil v Americe II.

2011-04-21T12:53:00.001-07:00

A já bych docela rád žil v Americe.

2011-04-21T12:51:00.000-07:00

Hlavně závazně.

2011-04-21T04:30:00.000-07:00

Jedna věc mi na těch romantickejch komediích, a koneckonců i psychodramatech není jasná; tak se spolu vyspí, začne je to bavit a najednou nevěděj co dál. Přijde hrozba vztahu, kterou kupodivu vnímaj všichni jako něco otřesnýho, asi jako vězení kombinovaný s léčebnou (psychiatrickou). no, ode mne by jistě nikdo nečeklal, že s budu nějakejch těchhletěch partnerství zastávat- ale proč lidi nejsou schopní - aspoň ve filmu - brát věci na lehkou váhu a nechat jim volnej průběh? To existuje vztah jenom ve formě luteránskýho manželství? (ne nepíšu tady o ničem osobním, pochopitelně) Underground se zavírá, škoda ho. Ale Marináda d.a. bude mít brzo vlastní preparovaný klavír. A taky si koupíme neguš. Do klubovny.

jestli nepíšu, není to nedostatkem zážitků, ale jejich přebytkem

2011-04-15T09:03:00.000-07:00

jaro je vnady

2011-04-03T03:33:00.000-07:00

chtěl jsem odkázat svůj text z doby před TŘEMI (lety), kdy jsme poprvé popisoval upřímné nadšení přicházejícím jarním podvečerem a pochopil jsem to (správně) jako příznaky stárnutí. ten text není moc dobrej, takže ho neodkážu, ale podstatný je, že to byla (a je) pravda a nic se nezměnilo. ale cejtil jsem se skvěle, skvěle. v podvečer. poslední dobou si uvědomuju, že čím dál víc mě zajímaj vůně. třeba jak ta ženská si včera vezla pečenej buřt.

welcome back, waiders!

2011-03-29T08:38:00.001-07:00

autoanotace dala všemu jasnějí směr.

Orgie infantility v supervážné době utrpení. Dekadentní narcis potkává cynického intelektuála a stávají se milenci. Oba pochopitelně mladí, sliční a nezodpovědní. Příslušníci generace ještě serióznější než beztak konzervativní generace jejich rodičů vykračují proti proudu. Ne vědomě, ale čistě z rozmaru. Poslední exily veselosti v epoše smutku.

tam, kde jsem seděl, sice netáhlo, ale ve vzduchu byly cejtit zvratky

2011-03-25T08:51:00.000-07:00

potíž je samozřejmě v tom, že se vždy proti sobě stavějí dva křiklavý protiklady, jako národní pospolitost a občanská společnost. každýmu člověku se vkusem musí bejt odporný obojí, stejně jako gender a race panelové diskuse a jako nějaký paleokonzevrativní semena.

potřetí za delší dobu jsem "nezávisle na sobě" došel ke stejným verdiktu. takže na tom asi něco bude. leccos je lepší si představovat, než praktikovat. jako třeba černý chléb, tvaroh nebo politiku. nikoli však notorické lhaní nebo sex.

Změna ve stínové vládě: Bakič raus!

2011-03-22T09:35:00.000-07:00

Kouzelníci narcistního pomazání, VUML a ideologická sekce umělecké skupiny Sekvestoři nového žití, oznámili personální změnu ve složení stínové vlády, která je zároveň stínovou vládou SNŽ a kolektivem odborných mluvčích ABL - sekce snž.

na základě bezprecedentního příklonu k nacistické propagandě, podporující vojenskou agresi v Libyi, je z funkce stínového zmocněnce pro lidská práva s okamžitou platností odvolán: Bakič.

odvolání ze stínové vlády má zároveň povahu odsouzení k trestu smrti.

vyřizuje: Kazdová.

Smrt homosexuálům z Charty 77!

2011-03-18T09:30:00.000-07:00

nebudu se pohoršovat nad tím, že se někdo pohoršuje nad tím, že si někdo jinej dělá prdel z tý malý studený píči... to je snad ještě víc než zimny lech. ale! konečně jsem poznal, jak vypadá krach. opravdová životní a umělecká prohra, pád do hnoje, do do zoufalství tak nezměrného, že ani hodně lyrická skladba ho neodkáže vyjádřit. totální propad do amatérismu, do hnusu neumělosti, trapnosti a naprostého výsměchu jakémukoli zážitku, to je tohle.

Bez prstenu, s odloženým páskem

2011-03-09T10:19:00.000-08:00

Režisér od nedávna přezdívaný Kaddáfí byl hodně nervózní z toho, že měl vyhazovat lidi z divadla. já tady sedím chvilku před koncertem marinády d.a., kde chci vyhodit pár členů, ale možná vyměknu. kdo ví. včera v kvéčku docela fajn, vzpomněl jsem si na film s "příjemnou společností hrdých nezženštilých homosexuálů" s nimiž to bylo fajn, než se vyklubal tabery- přístup a nedostatek nadhledu. proto se budu muset dlouhodobě kamarádit hlavně s hálou: zdravý cynismus a smysl pro vtip jako pro samý vyměklý humanism se kamsi vytratil. Francouzština je dostatečnou bariérou, aby to vypadalo mile; občas prostě dělám, že nerozumím. Stejně hlavně šukáme. Což mě obloukem vrací k vtipnějším momentům z dnešní debaty o divadle.

9. března v Un deru máme koncík

2011-02-25T08:08:00.000-08:00

Rok kdy jsem získal grant a vykonával funkci "Spisovatel města Štýrský Hradec"

2011-02-23T04:40:00.000-08:00

Brno (dekadentní pitka po pohříchu velmi nedekadentním představení) - Příbram (obskurní divadelní sál a ještě lepší foyer a budova vůbec) - České Budějovice (obskurní labyrint v divadelní budově, kdy foyer a chodby vytvářejí několik mimoúrovňových křižovatek; kořínkovy mnohočetné burgery) - Hradec K. - (veselé historky) - Brno (o něco méně veselé historky; smích při poslechu rozhlasu) - Liberec (okouzlující klub, milá společnost). Neměl bych si číst články o: pohlavních nemocech, exekutorech. V poledne: legrace na poradě. Lidový, perlivý smích.

Nahoře radost, dole žal

2011-02-21T05:37:00.000-08:00

Nečekaná míra upřímnosti.

2011-02-18T03:06:00.000-08:00

Tak teď už vopravdu budu muset buď spáchat sebevraždu, nebo začít něco normálního tvořit. Idylka je u konce. Teorie, že ve prospěch lááááááásky (haha, no dobře; ve prospěch pomíjivých zážitků tělesného charakteru) zapomenu na všechno je lichá. To druhé je nanejvýš zpestření, (podobně jako ten druhý - ale ten je fakt sladkej), a nestane se bohužel smyslem a jedinou náplní. Ehm. Takže tedy dožrali mě poprvé, ale zato fest, na tamto spíš nemám sílu a nechce se mi vlastně do toho. Srát na to. Psaní románů - trpký a svým způsobem blbý úděl. Přijímejme své životy s pokorou.

Bloggeři jdou do kina.....

2011-02-11T09:42:00.000-08:00

...souložit.

a možná i s jejím vědomím

2011-02-07T14:55:00.000-08:00

tak jsem tam seděl a vedle mě Nejvýznamnější umělec naší doby s kruciální otázkou "a jak se s tím smiřuješ?" - myslím že si budeme rozumět; taky tři herečky, který jsou všechny dobrý a všechny sympatický, jedna navíc opravdu krásná, což já můžu říct bez nároku na honorář a to je dobře. servírka, která není tak docela arogantní, ale slovy alana, něco v ní je. nejbližší repertoár patetu hotov. jak já to těm klukům jenom řeknu? v práci mě to dneska sralo tak dlouho, až mě to začalo bavit

Dvě kafe jsou někdy lepší než anál klarinetem

2011-02-03T07:52:00.000-08:00

Tak například věta: Václav Klemens, náš přítel a nejvýznamnější režisér století, si zapomněl v baru rukavici, pomyslel jsem si, vycházeje z hostince, je příkladem tzv. dvojinterního vtipu. Zasměje se mu bakič a válec, a kdyby tam nebylo to s tím klemensem, možná by mohla zasmát i ta arogantní čubka, co se Hálovi tolikrát smála do ksichta. Tomu klemensovi se vlastně moc nezasmějou ale ani válec s bakičem, ale docenil by to svědek jisté věci na ostravaru před třemi lety. Toho by ale nezaujal ten zbytek. O tom, že jde navíc o parafrázi z bernharda, netřeba mluvit. Volal mi Hála a předčítal asi dvacet minut z Vápenky, zastavil jsem se před knihkupectvím, ukončil hovor a Rozrušení si okamžitě zakoupil. Svůj výtisk jsem kdysi někomu věnoval.

Drsný podzim intelektuála.

2011-01-26T06:52:00.001-08:00

ne že by nebylo. ono by bylo, i by bylo, kdyby. jen kdyby tak trochu, trošičku.. ale už mě to otravuje. ne už, ještě, ještě mě to otravuje. ne otravuje, trápí. drásá, rozdírá, smrtí. usmrcuje. dříve než mé nemoci mě dozajista usrmtí. nebo nudí, nudí, naplňuje ospalostí, únavou, vztekem, hnije, mlátí. mrzí.

Města našich životů

2011-01-19T05:15:00.000-08:00

Hořčice mi stoupá v penisu

2011-01-16T06:02:00.000-08:00

Dlouho mi trvalo než mi to došlo, v dětství jsem ostatně já hlupák dával přednost kečupu a když hořčici tak krémžskou, ale to co dělá buřt párek uzenku nebo sekanou buřtem uzenkou párkem sekanou, je hořčice. a mám jí rád i s jinýma věcma, miluju hořčici.a miluju prachy. v setmělém přítmí anonymní instituce člověk potkává sebe sama. po zabrisky si dopřávám vaněk-úvalský´s poslední bourbon, včetně skvělých žertů typu "v koutě seděl slavný kritik Mc, ale byli jsme mu putna" nebo "kůrovec jako každý básník vstával, vzal si píchačku a šel do duchovního časopisu". "jseš v prdeli?" "ne, tam jsem byl, v noci a taky ráno"

Lidé třineckých železáren

2011-01-14T05:16:00.000-08:00

Oplácení

2011-01-11T02:13:00.001-08:00

Onehdy jsem seděl v hradecké hospodě Satchmo, kde výborně vaří. Jmenuje se to jazzový klub, ale kupodivu pokaždé tam vyhrává Karel Gott. Za výběr by se nestyděl ani Hálák, Beatles, Stokrát chválím čas, Čas letí jako bláznivý, Jen se hádej. Onehdy sjem seděl v brněské kavárně Švanda a někdo mi řekl "spletl jsem si vás Martinem Dohnalem". Prý to byl Ján Sedal, místní štamgast a herec. Onehdy jsem seděl v ostravském pivním baru Dílo a dozvěděl se, že to bývala prodejní galerie. Onehdy jsem seděl na Palmovce v Dekádě a i když to tam vypadá odporně, sortiment je více než uspokojující. Muž od vedlejšího stolu: "miluju prachy". Já: "kouřit malý péra nemá smysl".

Národní puška.

2011-01-07T04:44:00.000-08:00

V novým fejsbůčkovým účtu jsem si zadal, že jsem z Wichity. Mám to město takhle na dálku docela rád; nejen kvůli Austerově Mr. Vertigo nebo výtečné komedii Harolda Ramise Ice Harvest. Kontextová reklama rychle zapracovala; pod lákavou záložkou Wichita bucket list ovšem nakonec jen trapná reklama ne nepodobná slevomatu a podobný hálovštině. Nálada má různý podoby. Nádoby/ Podobojí.

Baví mě Vaněk-Úvalský:

2003 na základě kladné spolupráce s autorem na přeměně knihy Brambora byla pomeranč mého dětství v mocný audiozážitek (autor vždy ve studiu slušně pozdravil) dojde k pokusu realizovat Zabriskyho ve státním rozhlase jako rozhlasovou hru

2004 na základě přeměny knihy Brambora byla pomeranč mého dětství na mocný audiozážitek nedojde k pokusu realizovat cokoli podepsaného jménem Vaněk-Úvalský ve státním rozhlase jako rozhlasovou hru; důvodem je pravděpodobně, že se autor při pozdravu neuklonil až na zem a také přítomnost kamarádské trojice Masaryk, Beneš, Hácha v textu Brambory; čtení je premiérově odvysíláno za jediný týden v půl jedenácté večer a odpovědní pracovníci si oddechnou.

Myslím, že tím je řečeno vše.

2011-01-05T07:25:00.000-08:00

Vyhledat klíčová slova:

rozkydanost
viktor janiš
kunda
nahota za normalizace
viktor janis

Kawasakiho řitní růže

2011-01-04T14:07:00.000-08:00

Ultra-majetničtí fašisté to nikdy neměli lehké, vždyť se musejí doslova užírat! Ti, co nedocení hru, se pak budou škvařit ve vlastní šťávě tak dlouho, až začnou mizerně psát. A to i když psali předtím smysluplně. Reálně šlo ale o něco jiného, třeba tu únavu. Ne, není možné mít morál a napsat těch šest románů za pět let i když člověk v tý práci denně sedí a nemá co dělat. Prostě to nejde. Přijít za ředitelem a požádat o zvýšení platu na dvojnásobek. A známá historka "tak za kolik děláš?" "dvacet sedm" "dvacet sedm? to není tak špatný" "ne dvacet sedm, jaromíre. sedm." jiný přátelský dialog "jestli si byl na dně jenom proto že se ti holka vyspala s kámošem, seš píča". "Byl jsem na dně jenom z toho, že se mi holka vyspala s kámošem. Ano, jsem píča".

Archivář rybaří neutrony

2011-01-02T02:41:00.000-08:00

Tak mě napadlo na novoroční procházce, že lomítkový styl se nevyčerpal, stejně jako se nevyčerpal styl roberta wilsona a thomase bernharda a wese andersona a jeho bratra roye, ani rivettův sytl se nevyčerpal, a i když jsem posledně napsal, že jsem na konci jedný životní éry, tak žádná změna není tak radikální, by se tam nedala najít kontinuita. Založil jsem si nový blaue reiter. A taky jsem konečně zprovoznil Fidlovačku. S novým rokem to nesouvisí.

Americká noc (Generace)

2010-12-31T02:32:00.000-08:00

Vodku jsme nepili, byli jsme přáteli nakouřeného sladu. Všem nám bylo kolem pětadvaceti, všichni jsme byli v daných poměrech celkem úspěšní (dělali jsme si, co jsme chtěli a nic nám nechybělo) – a všichni jsme se cítili ne snad výslovně, ale vcelku šťastní. Kořeny nás nezajímaly (Tedy až na heslo Big Government & Big Spending: Roots of all Problems). Patřím ke generaci, kterou nezklamal nikdy žádný světový řád, protože očekávání a tím pádem ani zklamání nikdy nespojoval se společností, natožpak se světovým řádem. O minulosti jsme měli mlhavé představy, navzdory všem televizním dokumentům, školní výuce a vyprávění pamětníků jsme měli neodbytný pocit, že tady si z nás někdo dělá prdel. Éra pubertálního nadšení pro disent a underground vystřízlivěla se zjištěním, že produkovat normalizační seriály nebo pouštět na lidi hrůzu jako šéf ideologického oddělení někde na kraji by mohla bejt daleko větší legrace.
Pravda a lež byly vždycky jen kategorie, s nimiž se daly obratně vytvářet wildeovské bonmoty, jinak byly dokonale k nepotřebě. Neměli jsme potřebu nechávat se přesvědčovat světem pravdy a lásky, tím méně nabídky a poptávky. Nebylo to buď anebo, bylo to a s timhle běžte taky do hajzlu. Někdo si myslí, že se lidi mají dohodnout, jiný, že spolu mají bojovat. Já soudím, že si ze sebe hlavně mají dělat legraci. Nebyl to cynismus, ani pragmatismus. Idealismus se zkrátka realizoval v jiných oblastech.

(Vlastně studie k Než Kundera zjistí, že je román mrtvej. Ve formulaci inspirován ovšem tímto kouskem. Z románu pochází i Marcel Azzuro.)

Co si o ní myslíš? -Jako jak šuká?

2010-12-29T05:56:00.000-08:00

Po bouřlivých letech 2008 a 2009 bylo přijato začátkem r. 2010 Poučení z krizového vývoje, díky němuž by právě uběhlý rok Rokem stabilizace a nyní v mém životě konečně nastává utěšené období Dvacet let normalizace. Přijal jsem TŘINÁCT ZLATÝCH PRAVIDEL, JAK PORAZIT PROTIVNÍKA BEZ BOJE A ANIŽ TO TUŠÍ: NEJVYŠŠÍ ŠKOLA INFILTRACE A ROZVRATNÝCH POLITICKO-MASMEDIÁLNÍCH MANIPULACÍ a nyní jsem na cestě k dlouhodobé spokojenosti.

Chtěli jste hledat: Vyšlehaný kokot?

2010-12-27T12:18:00.000-08:00

Nkědy to miluju. Přišel jsem do práce zlehýnka po jedenáctý, kolem půl jendý říká sl. vedoucí: "co tady ještě smrdíš?". Volný řetězec asociací příjemně strávené odpoledne - monolog o zvyšování dávek - maně vzpomínka na Kuřete - Šikel v pivovaru "to je tak skvělý, že tady neni kuře". Mám svý oblíbený bernhardovský kousky, a díky tomu,že Válec teď čte ty ostatní, si připomínám, jak byly skvělý i tyhle. 900 milionů uživatelů fejsbůku - 900 milionů obyvatel světa, kde chybí nahota, 900 milionů statistů, kteří sedí bez porna a čekají na režiséra. Doufám, že se jednou bude podobně pronásledovat charita, zvláště odporná je pak tzv. dětská charita. Policejní komanda, prohledávání počítačů učitelů, mazání fór a uživatelů z fcb...

Procikánský rasista Fendrych opět nezklamal.

2010-12-26T13:40:00.001-08:00

Série vtipů typu "vyhrazené parkovací stání" již pohlavně zneužil neumětelský Wertheimer, pomyslel jsem si, vcházeje do hostince. Z nás tří byl nepochybně nejméně talentovaný, a jednoho dne se oběsil na klice svého dolnopočernického bytu, došlo mi, když jsem do hostince vešel. Usedaje v hostinci k dubovému stolu, pomyslel jsem si, že Wertheimer nejen naše vtipy sprostě zneužil, ale dokonce je také umrtvil, ano, dokonale je umrtvil. Neskonalou tupostí, skrz naskrz rakouskou, a ovšem také použitím československé látky, bezpochyby nekvalitní československé látky, pomyslel jsem si za dubovým stolem v hostinci, je definitivně a neodvolatelnlě zkazil, přímo poslal na smetiště dějin. Glenn, který z nás měl největší talent, napsal pouze sbírku aforismů, než zemřel tzv. přirozenou smrtí, pomyslel jsem si, zatímco jsem si k dubovému sotlu objednával tokajské. Ale Wertheimer, to byl duševní břídil.

Ach, proboha, kunda!

2010-12-26T07:18:00.000-08:00

Inu, Facebook mi smazal účet; nikterak mi to nevadí, konekonců k čemu mi může být židovský web, který nesnese ani pohled na vyholenou číču. Chvíli jsem si říkal, že se uraženě stáhnu, ale pak jsem si řekl, proč nevyužít příležitost k restartu a neaktivovat jeden ze spících falešných profilů.

Jak zpíval Drafi Deutscher

2010-12-24T06:50:00.000-08:00

Insider: Muže, který věděl příliš mnoho

2010-12-22T14:08:00.000-08:00

Mám rád, tyhlety chvíle v redakci, zejména rozjařená vyprávění kolegy z Rostlinného úřadu v Ruznyni anebo když přijde kolega S-knírem-by-vypadal-jak-Hitler a pod průhlednou záminkou začne vyprávět nepřeberný proud špičkových historek typu Havel v Ústavu pro českou literaturu, Hrbata v KSČ a řada dalších, peprnějších, detailní a precizní rozborka Peňásova psaní, pronesená jen tak mimochodem. Pak přijde pan Bludna z ČKD Trakce. Nebo si něco počtu v Cibulkovi, v Kořínkovi, v Zcr-ovi. Pak že komentář k blogu není žánr. Je to žánr, a jakej. Ona řekla, že to byla hrozná sračka, ale on tě od té doby s oblibou cituje. Na poradách jsou nejvtipnější komentátoři, v časáku a na webu ekonomové a světaznalci. Záchvat smíchu zástupce šéfredaktora, chytajícího se za pajšl. Vulgární poznámka, v níž nechyběl vulgární výrazy, jíž šéf redakce sportu vyjádřil znepokojení nad plagiátem svého článku. A pak samozřejmě cesta voze do Hradce a zpět s Excelentní kritičkou a mou předpokládanou matkou, dlouhé debaty, ale předvším čtené drby a nakonec také obsáhlé o vyprávěnky o homosexuálech v divadle, kterých je snad ještě víc než v armádě. Jakož i heslo všech divadelních kritiků, nejlepší byla ta večeře.

Zajezdit si v kanclu.

2010-12-19T07:52:00.000-08:00

Ne každý vtip je třeba doslovovat. Bakičův účes tvarovaný čepicí. Lašóv suri, Art Spiegelmann: Fledermaus. Mislav je ve formě, VK je ve formě, Bakič je ve formě, já jsem ve formě. Jen ten Válec to má teď nějaký blbý. Bakič OPĚT HOVOŘIL O TOM, ŽE PUDLÁKOVA PŮVODNÍ TVORBA NENÍ KVALITNÍ. "Říkali jsme si, že seš buď profesor češtiny, nebo Elton John". "Ale to vůbec nebyl špatný odhad, češtinu jsem vskutku učil a jsem bukvice". Petra vepřový bok ve šťávě z jedlového medu a čekanky macerující.

Tři čtyřicítky.

2010-12-18T17:28:00.000-08:00

Tahle skutečně stála za malej heteráckej výlet z homoplanety, na který teď trávím většinu svýho času. Ale jinak klasická historka. Turné po operetách. Návraty energie, setkání s autentickým čtenářem. Dialogy o Kořínkově genialitě a Hálově neschopnosti. Do Galanty, do Galanty!

Noční hovory s patkou.

2010-12-16T23:41:00.000-08:00

Byly by i rychlejší časy dobrý. Ponořit se do tichého Donu. Předtím si ovšem Tichý Don přečíst. Tichý Don Quijot Pasquale. Etc. Samozřejmě uhrazený dluh vůči Městské knihovně ve výši 647 káčé, ale na jednoho známého prý poslali i exekutory. Tak dlouhom jsme se smál těm upozorění v mejlu, že to nemuís vždycky přijít, až mi taky jednou napřišlo a bum, nakonec tu byla i písemná upomínka. Polský film Felikse Falka Exekutor jsem neviděl, stejně jako ne klasický český nasládlý melodrama Exektuor v kabaretu. U toho druhého ovšem sním o natáčení remaku. Během chvíle přečíst tři knihy a vědět, že v nich stejně víc není. Soustředit se na dodržení Řádu. Jízdního. Národní divadlo - umělec.

Ráno jsem vysral kýbl krve.

2010-12-16T12:53:00.001-08:00

A to nebyla jediná pozoruhodná věc, která se toho dne stala. Možná by si měl obnovit zdravotní pojištění. Vyšel například třetí svazek Bernhardových her, kde jsou samozřejmě ty nejlepší texty. Přečetl si zcela famózní polsko-maďarský Guláš z turula. Po krátkém období znechucení z divadla a těšby se na delší divadelní pausu začal projíždět lednové programy a zaplňovat diář. Spontánní topoření penisu nad neumělou, ale homosexuální prózou. Ano, nový svetr mám a nákupy mě baví; u plotny však šťastný nejsem. Když jsem vás byl navštivit, připadal jsem si tam jako v centrále KGB v Moskvě. Vyprovokovaný sňatek se známou policejní udavačkou, která mne služebně připravila o veškerý můj majetek. Den by neměl začínat ránem. Přišel tam, teplej jak kamna samozřejmě...

Prorektorát.

2010-12-14T15:32:00.001-08:00

Anální sex na hřbitově je klišé. Ale vzpomněl jsem si na báječnou historku z jednoho ostravaru, kde jsem jako šéfredaktor po večerech a nocích popíjel v horním baru a občas sešel do redakce, abych poklábosil a zjistil, jaký je vývoj, (jako obvykle jsem měl všechno napsaný jako první) a jednou takhle přijdu asi ve tři ráno již zcela opilý a je tam jen grafik a korektor, oba nějak na pokraji zoufalství, a ještě to nebylo hotový a bylo tam místo. i nelenil jsem a okamžitě napsal v rozrušení článek na téma,o němž jsem tehdy již asi tři dny hovořil a doslova jim ho vnutil otisknout: i kfdyž tam bylo asi sto překlepů na řádek a především, byl celý napsaný v caps locku. dodnes to pokládám za příklad vynikající manažerské práce s podřízenými. nezmohli se na odpor a vyšlo to. skučeli celý další den. dnes je to v archivu divadelního ústavu, v archivu národní knihovny a v archivu národního divadla moravskolsezského. k obědu jsem měl houby.

Fazolová Boleslav

2010-12-06T06:34:00.000-08:00

Kancelář, šero, zatemněná okna. Uprostřed kanceláře Květa Fialová v převlečení za křeslo. Poté, co na zaťukání nikdo nereaguje, do místnosti opatrně vstupuje Antonín Molčík. Usedá na křeslo a deset minut do něj vydatně prdí. Z portrétu na stěně scénu pozoruje Lech Kaczynski.

Rudý Jiří Lábus, scenárista sitcomu, vystoupá po schodech do šestého patra. Přichází ke svému pracovnímu stolu. Na klávesnici počítače spatřuje ohromné hovno. Naproti sedící scenárista, známý to vtipálek, Jan Kačer, se směje. Jedná se o hovno umělé. V rohu místnosti sedí Stanislav Zindulka a vypráví kolegům obsah dílu Závěť, v němž skupina malých židů ukope slepého muže na vozíku.

Rudý Jiří Lábus, scenárista sitcomu, vystoupá po schodech do šestého patra a přichází ke svému pracovnímu stolu. Na klávesnici počítače spatřuje ohromné hovno. Naproti sedící scenárista, známý to vtipálek, Jan Kačer, se směje. Jedná se o hovno skutečné, Janem Kačerem před okamžikem vysrané. Následuje flash-back-scéna, ve které Jan Kačer kálí toto hovno na klávesnici Jiřího Lábuse. (pozn. pro režiséra - detail řitní růže). V rohu místnosti sedí Stanislav Zindulka a vypráví kolegům obsah závěr Sněť, v němž skupina malých slepců na vozících umlátí slepého žida holemi.

Sycení

2010-11-14T14:12:00.000-08:00

Když mi pěnová koupel laská hladkou kůži, ještě si připomenu vzrušivě horké události náruživého podvečera. Nemravná mysl prodlévala ještě chvíli u toho námětu, zatímco již závity pracovaly na jiných konceptech, té problematické noci ve vířivé vaně se zlaceným kováním kohoutů. Za dva dny to bude jednadvacet let, co zkolabovala komunistická stvůra, pomyslel jsem si ve vířivé vaně se zlaceným kováním kohoutů, ale poprvé nejdeme na Tvůrkyni, což souvisí s tím, že: a) chodím do práce, b) nesnáším Hálu a měl bych problém s ním na jednom místě strávit více jak půl hodiny, c) magistr a spisovatel se oženil se svou družkou, tato jeho družka, nyní manželka slehla a všichni tři se odstěhovali do Humpolce, pomyslel jsem si ve vířivé vaně se zlaceným kováním kohoutů. Jednoho dne, napadlo mě ve vířivé vaně se zlaceným kováním kohoutů, na redakční radě konečně řeknu, že předchozch dvacet let úroveň časopisu, už předtím ostatně nízká tak, že i provinční profesůrek by se musel hodně sehnout, rapidně a systemticky klesala. Na otázku, která se dá čekat, pomyslel jsem si ve vířivé vaně se zlaceným kováním kohoutů, na otázku, proč jsem to neřekl, nebo s tím nic neudělal, když jsem po dobu těchto dvaceti let byl zástupcem šéfredaktora a současně také šéfredaktorem, se vytasím s jednoznačnou myšlenkou: po dobu těchto dvaceti let jsem časopis vůbec nečetl, plánoval jsem ve vířivé vaně se zlaceným kováním kohoutů. Dopustil jsem si horkou vodu a vzpomněl na tu fantastickou odpolední masáž prostaty.

A přezky chřestí

2010-10-30T09:28:00.000-07:00

V časech konspirací, intrik i přímých bojů (ano, vzpomínám často na příslušnou sloku*) přijde k chuti takový malý seriál, u něhož jsme s Válcem slzeli smíchy: tak, tak a tak.

Jinak mezi barem, klubem a saunou vyvstávají znepokojivé otázky. Pan kritik. Klid letního podvečera života. A myslím, že "jsem bi, takže bych ti ani nebyl partnerskou přítěží" dokáže ocenit málokdo jako já.

*mimochodem zřejmě nejlepší písňový text Jiřího Tichoty, který také prákrát ocenil kompromis

Muž s tlustým obličejem v nose

2010-10-23T17:09:00.001-07:00

jseme potkal kořínka, s dívkou, jež nevím, byla-li dívkou ze sporáku nebo někým jiným. špičkově mě povbavily kořínkovy spoty. dojem na mě udělala kouzelná rodinka v noční čekárně na brněnském nádraží, v čele s distiguovaným a elegantním otcem, jenž navzdory svému zjevu a jinak zjemnělému vystupování pravidelně oslovoval své pubertální syny "vole" a jenž zhodnotil expresivní poznámkou, v níž nechyběly vulgární výrazy, frekvenci spojů z brna. podstatnější ovšem bylo, že na mobilu měl nahrávku "vlak se opozdí z důvodu ztráty lopatky na uhlí", kteroužto pustil asi dvacetkrát za sebou a pokaždé se tomu znovu hlasitě zasmál. jiný jev byl muž dnes v baru, kde jsem si dával kafe a cigára, který vyprávěl poutavé historky ze života muzikanta také o svém synovia examnželce, na kterého nadával, ale pak se ho zastal. "no mě práce taky moc nevoní, jestli mám bejt upřínej" to nikomu z nás, podivná historka z nedělního večera, z pondělního večera, ze středečního večera a samozřejmě výtečný ostravský čtvrteční večer včeteně zakopání válečné sekery s paulem giamattim, vyhrožování popravou a následná tykačka s polským exhercem a hlavně jako vždy a kouzelná a zábavná stejně jako já. jindy: revize pojmu frigidní kráva. proč se na premiércáh neopiju vůbec nebo naopak příšerně? rozlejvá se tam vždycky strašně hnusný víno. z posledních devíti večerů jsem jich devět strávil v divadle. na ostravar jsem změnil názor.

2010-10-16T16:13:00.000-07:00

Jako po probuzení ze sna

2010-10-11T14:49:00.000-07:00

Tuhle se mi teda zdál bizarní sen o Liberci, ale o tom nejni řeč. A nebude řeč ani o tamtom, protože to je táááák pubertální. Jakože fakt. No a asi ani o taámhletom, protože to přepdokládá jen třo možnost a) byla to fáze. b) byl jsem slepý a fakt i to nedocházelo. c) věděl jsem to a nechtěl si to přiznat. ale proč by? ale není "á" alibism? A proč se tím voubec zabejvat?

Divadlo jako objekt, subjekt, projekt a fenomén, objetí, prostředí a společnost

Aš na vrcholky hord

2010-10-03T17:30:00.000-07:00

Ale vono takhle v noci se dobře píše, nejlíp ne doma. Ale ani doma neni špatně, takhle v noci Takhle v noci se i dobře myslí, dívá na filmy, a samozřejmě se takhle v noci dobře chlastá. Takhle v noci se i dobře šuká, vlastně bych při vší své ne-/o/-konzervativnosti řekl, že takhle v noci se šuká nejlíp.

Někdy je potřeba si sundat nátělník, někdy je pořeba ho vůbec nemít. Ale pak třeba jdeš k soudu na divadlo a je to boží, nebo se ti zdá sen o Ostravě nebo sen o holkách, nebo bys jel do Havířova nebo do Berlína.

Zjistit, že napsat ty tři knihy vlastně jenom znamená zbavit se určitejch juvenilních obsesí, a ta skutečná tvorba přijde teprve potom. Jenomže zatim tady votravuje Válec se svejma absurdníma zadáníma.

Buzerant jako prase.

2010-09-28T16:03:00.000-07:00

Pracovní název textu: "udělalo se nám jasno". Někdy je čas být radikální. Rozednilo se. Teď budu chodit do redakce, do posilovny a do sauny. Jezdit po vlasti a splácet dluhy. Psát divadelní kritiky. Dokončím Než Kundera zjistí, že je román mrtvej. Začnu s Válcem vystupovat v Pecině. Poslední zbytky heterosexuality odpluly jako loňský povodně.